Ferdinand Vincenc Kinský
Ferdinand Vincenc Rudolf hrabě Kinský z Vchynic a Tetova (Ferdinand Vinzenz Rudolf Graf Kinsky von Wchinitz und Tettau) (8. září 1866, Dornau, Rakousko – 3. února 1916, Vídeň) byl český šlechtic, rakousko-uherský důstojník a dvořan. Po službě v armádě zastával fukce u dvora ve Vídni, nakonec byl císařským nejvyšším štolbou (1909–1916), získal Řád zlatého rouna (1915). Po rodičích vlastnil statky v Čechách a na Moravě (Horažďovice, Moravský Krumlov). V jeho potomstvu pokračuje knížecí větev rodu Kinských.
| Ferdinand Vincenc hrabě Kinský | |
|---|---|
 Erb rodu Kinských | |
| Císařský nejvyšší štolba | |
| Ve funkci: 1909 – 3. února 1916 | |
| Panovník | František Josef I. |
| Předchůdce | úřad neobsazen, do roku 1896 Rudolf z Liechtensteinu |
| Nástupce | Mikuláš Antonín Pálffy |
| C. k. tajný rada | |
| Ve funkci: 1907 – 3. února 1916 | |
| Panovník | František Josef I. |
| C. k. komoří | |
| Ve funkci: 1884 – 3. února 1916 | |
| Panovník | František Josef I. |
| Vojenská služba | |
| Služba |  Rakousko-Uhersko |
| Hodnost | podplukovník |
| Narození | 8. září 1866 Dornau (Schönau an der Triesting)  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 3. února 1916 (ve věku 49 let) Vídeň Rakousko-Uhersko |
| Titul |  hrabě |
| Choť | (1892) Aglaja z Auerspergu (1868–1919) |
| Rodiče | Ferdinand Bonaventura Kinský (1834–1904) a Marie z Liechtensteinu (1835–1905) |
| Děti | 1. Oldřich (1893–1938) 2. Ernestina Antonie, provd. Speeová (1895–1969) 3. Marie Valerie, provd. Buquoyová (1896–1963) 4. Rudolf Antonín (1898–1965) 5. Marie Johanna, provd. Waldsteinová (1900–1976) 6. Johanna, provd. Trauttmansdorffová (1902–1964) Trauttmansdorffové 7. Ferdinand Karel Bonaventura (1907–1969) |
| Příbuzní | bratr: Karel Kinský (1858–1919) bratr: Rudolf Ferdinand Kinský (1859–1930) vnuk: Ferdinand Buquoy (1915–1986) vnučka: Henriette Buquoyová, provd. Ledebur-Wichelnová a poté Öttingen-Wallersteinová (1917–1967) vnuk: Johannes Ulrich Buquoy (1925–1943) vnuk: Rudolf Buquoy (1927–1995) děd: Karel František z Liechtensteinu (1790–1865) tchán: Adolf z Auerspergu (1821–1885) |
| Profese | dvorský úředník |
| Náboženství | římskokatolické |
| Ocenění | 1898: Řád železné koruny III. třídy 1906: Leopoldův řád 1908: velkokříž Řádu Františka Josefa 1915: rakouský Řád zlatého rouna (č. 1181) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Životopis
_Moravsky_Krumlov_castle.jpg.webp)
Pocházel z knížecí linie českého šlechtického rodu Kinských, narodil se jako třetí a nejmladší syn knížete Ferdinanda Bonaventury Kinského (1834–1904), po matce Marii (1835–1905) byl vnukem císařského nejvyššího hofmistra a generála prince Karla z Lichtenštejna. Jako mladší syn knížete užíval titul hraběte a od mládí sloužil v armádě, v roce 1884 byl jmenován c. k. komořím. U vojska nakonec dosáhl hodnosti podplukovníka dragounů, mezitím získal Řád železné koruny III. třídy (1898) a Leopoldův řád (1906). Po odchodu z aktivní vojenské služby působil u císařského dvora, v roce 1907 byl jmenován c. k. tajným radou a v roce 1908 obdržel velkokříž Řádu Františka Josefa. V letech 1909–1916 zastával u dvora funkci císařského nejvyššího štolby, v roce 1912 obdržel velkokříž Leopoldova řádu a nakonec získal Řád zlatého rouna (1915; v rodu Kinských byl osmým a posledním nositelem tohoto řádu).[1]
Majetkové poměry a rodina
Z rodového majetku převzal po otcově smrti velkostatek Horažďovice (1904), po matce byl dědicem velkostatku Moravský Krumlov (1905). V západních Čechách a na jižní Moravě spravoval majetek na rozloze přes 10 000 hektarů půdy, kvůli služebním závazkům se ale zdržoval převážně ve Vídni.
V roce 1892 se v Praze oženil s princeznou Aglajou Auerspergovou (1868–1919), c. k. palácovou dámou, dcerou bývalého rakouského předsedy vlády prince Adolfa Auersperga (1821–1885). Z jejich manželství pocházelo sedm dětí. Nejstarší syn Oldřich zdědil po strýci Rudolfovi knížecí titul a statky v severních a východních Čechách, mladší synové se podělili o statky Horažďovice a Moravský Krumlov. Tři dcery se provdaly za potomky starých šlechtických rodů a významné velkostatkáře v Čechách (Buquoy, Valdštejn, Trauttmansdorff).
- 1. Oldřich (Ulrich) Ferdinand 10. kníže Kinský (1893–1938), c. k. nadporučík, rytíř Maltézského řádu, 1930 dědic knížecího titulu, majitel velkostatků Choceň, Heřmanův Městec, Zlonice, Česká Kamenice
- 2. Ernestina Antonie (1895–1969), manž. 1821 Wilderich Josef hrabě von Spee (1887–1967), nadporučík německé armády
- 3. Marie Valerie (1896–1963), manž. 1914 Karel Jiří hrabě Buquoy de Longueval (1885–1952), c. k. komoří, nadporučík, majitel velkostatků Nové Hrady, Rožmberk
- 4. Rudolf Antonín (1898–1965), majitel velkostatku Moravský Krumlov
- 5. Marie Johanna (1900–1976), manž. 1920 Karel Arnošt hrabě z Valdštejna (1897–1985), majitel velkostatků Mnichovo Hradiště, Duchcov, Doksy, Šťáhlavy
- 6. Johanna (1902–1964), manž. 1921 Karel Josef kníže Trauttmansdorff-Weinsberg (1897–1976), majitel velkostatku Horšovský Týn
- 7. Ferdinand Karel Bonaventura (1907–1969), inženýr, majitel velkostatku Horažďovice
Ferdinandovými staršími bratry byli Karel Kinský (1858–1919) a Rudolf Ferdinand Kinský (1859–1930), kteří byli postupně nositeli knížecího titulu, oba zemřeli bezdětní. Jejich švagry byli mimo jiné císařský nejvyšší hofmistr kníže Alfred Montenuovo (1854–1927) nebo rakousko-uherský ministr zahraničí hrabě Otakar Černín (1872–1932).
Odkazy
Reference
- LOBKOWICZ, František: Zlaté rouno v zemích českých (zvláštní otisk zpravodaje Heraldika a genealogie); Praha, 1991; s. 273
Literatura
- POUZAR, Vlastimil: Almanach českých šlechtických rodů 2011; Praha, 2010; s. 223–230 ISBN 978-80-85955-39-2
