Exeter

Latinské jméno Exeteru Isca Dumnoniorum vede k závěru, že se jednalo původně o keltské oppidum nebo město rozkládající se na březích řeky Exe předtím, než zde okolo roku 50 postavili město Římané. Isca je zřejmě keltské rodové jméno a Římané k tomuto označení přidali další slovo (Isca Dumnoniorum neboli Isca Dumnoniů), aby jej odlišili od podobně označených osad např. Isca Augusta.

Isca Dumnoniorum byla opevněná osada umístěná v nejzazší části na jihozápadě Anglie. Významná část původních římských hradeb se dochovala, i když ta část, která je viditelná v současnosti, byla postavena na příkaz wessexského krále Alfréda Velikého jako ochrana západní části království po invazi Vikingů roku 876. V 70. letech 19. století byly objeveny pozůstatky rozsáhlých římských lázní, ale vzhledem k tomu, že se nacházejí v bezprostřední blízkosti katedrály, nejsou přístupné veřejnosti. Exeter byl také výchozím bodem římské silnice Fosse Way.

Roku 876 byl Exeter (Exanceaster) obsazen Dány. V následujícím roce je král Alfréd vyhnal a v roce 894 obyvatelé města odrazili další útok Dánů. V roce 1001 byl však Exeter Dány napaden a zabrán.

V roce 1067 se město vzbouřilo proti Vilémovi I., který okamžitě vyrazil na západ a po 18 dnech zvítězil. Částí kapitulační dohody byla podmínka, že příslušníci šlechty zůstanou ve svých funkcích do doby výstavby hradu.

Roku 1537 se stal Exeter nezávislým na hrabství. V březnu roku 1591 byla zahájena stavba chudobince a kaple v oblasti Heavitree a stavební práce byly ukončeny roku 1594. Obě stavby se dochovaly doposud (na ulici Livery Dole).

Městské motto, Semper fidelis (latinsky navždy věrný), bylo navrženo Alžbětou I., v upomínku na to, že Exeter daroval roku 1588 lodě na ochranu před útoky španělské Armady.

Exeter byl prvním městem stojícím na straně parlamentu v Anglické občanské válce na jihozápadě země, kde převažovali příznivci krále. Město bylo obsazeno royalisty 4. září 1643 a zůstalo pod jejich kontrolou téměř až do konce války a bylo jedním z posledních měst, které byly ovládnuty parlamentaristy.

Exeterská katedrála

Na počátku Průmyslové revoluce se Exeterský průmysl rozvíjel na základě dostupných zemědělských produktů. Vzhledem k poloze města poblíž rychle tekoucích řek mělo město k dispozici vodní energii a první průmyslové zóny vznikaly v oblasti vysušených mokřin u Exe Island. Poté, co se na začátku 19. století stala hlavním zdrojem energie pára vyráběná spalováním uhlí, byl rozvoj města omezen nedostupností nalezišť uhlí a železa. Výsledkem bylo, že prudký vývoj, který poznamenal mnoho anglických měst v 19. století, se Exeteru netýkal.

První železniční spojení Exeteru s okolím železnicí bylo realizováno společností Bristol and Exeter Railway, která roku 1844 otevřela první železniční stanici na západním okraji města u St Davids. Společnost South Devon Railway Company, rozšířila železniční spojení až do Plymouthu a otevřela svou stanici u St Thomas na ulici Fore Street. Železniční stanice v centru města byla postavena společností London and South Western Railway roku 1860 při zprovozňování trati do Londýna.

Exeter byl terčem útoků německého letectva v době druhé světové války, kdy 18 náletů v období mezi lety 1940 až 1942 poškodilo část centra města. V roce 1942 bylo město terčem náletu zápalnými pumami, který byl podniknut jako odveta za nálet RAF na Lübeck. Asi 160 000 m² v okolí ulic High Street a Sidwell Street a mnohé historické budovy byly poškozeny. Zasažena byla i Katedrála svatého Petra v centru města.

V 50. letech byly obnoveny rozsáhlé oblasti města. Většina poškozených budov byla místo rekonstrukce zbořena a nahrazena novými a byly upraveny i trasy některých ulic pro zvýšení dopravní propustnosti. Tyto poválečné budovy mají převážně menší architektonický význam než stavby které nahradily. V současné době probíhá v centru města výstavba obchodního centra (dokončení plánováno v roce 2007), které má zvýšit konkurenceschopnost Exeteru vůči okolním městům jako například Plymouthu a Bristolu.

Původně byl Exeter považován po Bathu za druhé architektonicky nejvýznamnější město na jihu Anglie. Po poválečné rekonstrukci je označován spíše za město s několika krásnými budovami než za krásné město. Výsledkem je, že ačkoli je město navštěvováno turisty, netvoří turistika dominantní část Exeterské ekonomiky.

Následující rozčlenění města odpovídá volebním obvodům do městské rady a víceméně odpovídá historickému členění Exeteru.

• Alphington
• Beacon Heath
• Clyst St. Mary
• Cowick
• Countess Wear
• Duryard
• Exwick
• Heavitree
• Mincinglake
• Newtown
• Pennsylvania
• Pinhoe
• Polsloe
• St David's
• St James
• St Leonards
• St Loyes
• St Thomas
• Topsham
• Whipton Barton
• Wonford

Dálnice M5 vedoucí do Bristolu a Birminghamu začíná v Exeteru a spojuje město s dálnicí M4 vedoucí do Londýna. Starší silnice A30 nabízí spolu s A303 a M3 kratší cestu do hlavního města. Směrem na západ je město spojeno A38 s Plymouthem a jižním Cornwallem, zatímco A30 pokračuje přes Okehampton do severního Cornwallu. Cesta autem přes centrum města bývá komplikovaná častými dopravními zácpami. Rada hrabství proto uvažuje o zavedení zpoplatnění průjezdu centrem města.

Stanice St Davids

Exeter je spojen s Londýnem dvěma železničními tratěmi. První z nich, která je rychlejší, vede přes Taunton na nádraží Paddington. Druhá, o něco pomalejší West of England Main Line, vede přes Salisbury na stanici Waterloo. Cross-Country Route spojuje město s Bristolem, Birminghamem, oblastí Midlands, severní Anglií a Skotskem. Většina vlaků z těchto tratí pokračuje dále na západ do Torbay, Plymouthu a Cornwallu.

Příměstské železniční tratě dopravují obyvatele z okolí Paigntonu, Exmouthu a Barnstaple do Exeteru. O víkendech jsou provozovány spoje do Okehamptonu a Dartmooru.

Ve městě se nacházejí dvě hlavní železniční stanice. St Davids je stanice, kde zastavují všechny vlakové spoje, zatímco Exeter Central se nachází poblíž centra města, ale zastavují zde pouze příměstské vlaky a spoje mířící na londýnskou stanici Waterloo. Na předměstí se nachází několik dalších stanic (Topsham, St James Park, Exeter St Thomas, Polsloe Bridge, Pinhoe a Digby & Sowton), v nichž ale zastavují pouze příměstské linky.

Letiště Exeter International se nachází na východ od města. Letecká společnost Flybe je významným místním zaměstnavatelem. Z letiště jsou odbavovány pravidelné linky na vnitrostátní letiště Velké Británie a Irska a nepravidelné lety do včetně sezónních do Toronta. Mezinárodní spoje jsou zajišťovány do Paříže a Amsterdamu.

Hlavním autobusovým dopravcem ve městě je společnost Stagecoach Devon. Dalšími dopravci jsou Dartline a Cooks Coaches. Ulice High Street, která je určena pro pěší, cyklistickou a autobusovou dopravu je hlavním přestupním centrem pro dopravu autobusy. Doprava v rámci hrabství a dálková doprava využívá stanoviště na Paris Street, která se kříží s High Street na jejím východním konci. Některé dálkové autobusy zastavují i u železniční stanice St David's a umožňují tak přestup na železniční spoje. Dálkové spoje, provozované hlavně společností Stagecoach, směřují na východ a do severního Devonu, jejich frekvence je však velmi malá. Společnost National Expres zajišťuje mimo jiné dopravu na Letiště London Heathrow a do Londýna.

Exeterský kanál

V počátcích historie města byla řeka Exe splavná až do úrovně městských hradeb a Exeter tak byl rušným přístavem. Na počátku 13. století nechala Isabela, hraběnka z Devonu vystavět na řece hráz aby omezila obchodní ruch ve městě. V roce 1290 byl obchod v přístavu znovu obnoven aby byl roku 1317 znovu zablokován hrabětem z Devonu, který nechal vybudovat v Topshamu přístaviště. Z důvodu zablokování řeky musely být lodě vyloženy v Topshamu a hrabě vybíral ze převoz zboží do Exeteru velké poplatky.

Roku 1563 si exeterští obchodníci najali Johna Trewa aby vybudoval kanál, který by umožnil obejít jezy a znovu spojil Exeter s řekou Exe. Nový kanál měl tři zdymadla s branami – jednalo se o první hráze tohoto typu v Británii. Po další staletí byl kanál rozšiřován a prohlubován aby umožnil proplutí stále větších plavidel. Využití kanálu však pokleslo s úpadkem obchodu s vlnou na počátku 19. století.

Existovaly mnohé neúspěšné pokusy o spojení města s národní sítí kanálů a železnicí na jihozápadě. Grand Western Canal (1796) pro přístup k Bristolu nebyl nikdy dokončen. Bristol & Exeter Railway, která měla vést od nádrže kanálu byla odložena roku 1832 a znovu roku 1844. Společnost South Devon Railway provozovala železniční spojení s kanálem od roku 1867, ale v té době byl kanál příliš mělký pro přístup zaoceánských lodí. Roku 1972 byla plavba lodi Esso Jersey dopravující naftu z terminálu poslední komerční plavbou kanálem. V poslední době prošel kanál renovací a slouží již jen pro rekreační účely.

Exeterská katedrála svatého Petra byla založena roku 1050, kdy se sem přestěhovalo sídlo biskupa z nedalekého města Crediton, protože městské hradby poskytovaly dokonalejší ochranu před piráty – především Vikingy. Z Rougemont Castle, hradu postaveného na příkaz Viléma I. pro upevnění vlády nad městem, v současnosti zbývají jen ruiny.

Parliament Street v Exeteru

Radnice je jednou z nejstarších obecních staveb v Anglii, která je stále používaná. V Exeteru se také nachází mnoho středověkých kostelů a Parliament Street, ulice, která je podle Guinnessovy knihy rekordů s šířkou od 1,2 m po 0,64 m nejužší ulicí na světě.

Northernhay Gardens nacházející se u severní strany hradu jsou nejstarším veřejným prostranstvím v Anglii. Byly založeny roku 1612 jako místo vycházek pro obyvatele města. Většina architektury současných zahrad pochází z Viktoriánského období.

Exeter Book originální rukopis z 10. století je jedním z nejdůležitějších dokumentů Anglosaské literatury. Je uschován v trezoru Exeterské katedrály. Je jedním ze čtyř rukopisů obsahujících dochovanou poezii psanou ve staroangličtině. Obsahuje několik básní, náboženských textů a hádanek.

Inquisitio Eliensis (také nazývána Exeterská pozemková kniha) je jedním ze svazků Domesday Book, který obsahuje veškeré podrobnosti o místních nemovitostech a pozemcích z té doby.

Crowner John Mysteries je řada knih vydaných Bernardem Knightem ve 12. století v Exeteru.

Northcott Theatre se nachází v areálu univerzity a je jedním z mála provincionálních anglických divadel se stálým souborem. Úvodním představením divadla je provedení Shakespearovy hry na nádvoří Rougemont Castle. Toto divadlo je pokračovatelem původního Královského divadla Exeter. V současné době divadlo prochází rekonstrukcí, která má být ukončena koncem roku 2007.

Ve městě se dále nacházejí dvě amatérská divadla. Jedním z nich je Barnfield Theatre v centru města, přestavěné roku 1972 z Barnfield Hall.

Městské muzeum Royal Albert Memorial Museum se nachází na Queen Street. V místě kde bývala dříve univerzita na Gandy Street se nacházejí Phoenix Arts Centre a Phoenix Media Centre. Moderní galerií s dlouholetou tradicí je Spacex.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Exeter na Wikimedia Commons
• Rada města Exeteru
• Fotografie z Exeteru
• Historie Exeteru
• Exterviews – informace pro turisty
• Barnfield Theatre
• Northcott Theatre