Domesday Book

Domesday Book se ve skutečnosti skládá ze dvou samostatných knih. První z nich, známá jako Malá (Little) Domesday, pokrývá Norfolk, Suffolk a Essex. Druhá, Velká (Great) Domesday, zahrnuje zbytek Anglie, kromě území na severu, nyní známých jako Westmorland, Cumberland, Northumberland a hrabství Durham (protože některé z těchto oblastí byly v té době pod kontrolou Skotska). Průzkum také nebyl proveden v Londýně, Winchesteru a některých dalších městech. Tato dvě velká města byla pravděpodobně vynechána kvůli své velikosti, Cumberland chybí, protože byl dobyt až několik let po průzkumu. Výlučné právo vybírat daně v Durhamu měl princ biskup William ze St. Carilef. Vynechání dalších částí dosud nebylo uspokojivě vysvětleno. Část severní Anglie byla prozkoumána roku 1183 v „Boldon Book“, která zaznamenává oblast zdaňovanou biskupem z Durhamu.

Navzdory svému jménu je Malá Domesday vlastně větší – je mnohem detailnější, zmiňuje až počty kusů dobytka. Podle některých badatelů vznikla Malá Domesday jako první, ale ukázalo se být nemožným dokončit i Velkou Domesday na stejně detailní úrovni.

Záznamy v obou svazcích nebyly řazeny geograficky, ale podle příslušnosti k určitému lénu či panství. Pozemky se tak řadily k místnímu baronovi nebo jiné osobě či instituci, která měla půdu udělenou přímo od panovníka.

Seznam pro každé hrabství vždy začíná majetky samého krále, následují majetky církevní a klášterní, po nich hlavní nájemci (baroni) a nakonec několik málo žen, které také držely půdu.

U některých hrabství byl pro jedno či několik důležitých měst vytvořen zvláštní oddíl, podobně jako pro sporné nároky. Tato pravidla byla více uplatněna u většího svazku, systém u Malé Domesday je méně precizní.

Domesday pokrývá kromě celého venkova, který tvoří hlavní objem záznamů, i většinu měst. U měst jsou uvedeny některá zvyková práva, povinnosti vojenské služby, práv trhu, ražení mincí, atd.

Anglosaská kronika uvádí, že plánování průzkumu začalo v roce 1085 a podle údajů v Domesday Book byl dokončen o rok později. Není známo, kdy přesně byla data zpracována, ale Velká Domesday byla pravděpodobně opsána jedinou osobou.

Skupina královských zmocněnců (legátů) navštívila každé hrabství, kde vznesly veřejnou žádost, pravděpodobně na velkém shromáždění za účasti představitelů všech měst a všech místních šlechticů. Za odevzdání výsledků průzkumu odpovídalo dvanáct místních soudních přísedících za každou administrativní jednotku „Hundred“ (část hrabství). Polovina zmocněnců byli Angličané, druhá polovina Normané.

Domesday Book byla původně uložena v královské pokladnici ve Winchesteru (hlavní město normanské Anglie). Odtud také název Kniha z Winchesteru. Když se pokladnice přesunula do Westminsteru, pravděpodobně za vlády Jindřicha II., kniha se přestěhovala také. Ve středověku byly její záznamy běžně používány jako podklady soudních pří, a dokonce i dnes bývá v některých soudních případech používána. Faksimile Domesday Book z roku 1862 bylo první takovou reprodukcí celé knihy.

Ve Westminsteru zůstala kniha až do doby vlády královny Viktorie a po několika přesunech je dnes umístěna ve vitríně muzea Národního archivu v Kew, jihozápadním předměstí Londýna. Roku 1986 byla kniha znovu svázána do dvou a tří svazků.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Domesday Book na Wikimedia Commons
• Galerie Domesday Book na Wikimedia Commons
• Scan knihy, vyhledávání a mapky
• Domesday Book, kompletní textová a rastrová podoba z Národního archivu Spojeného království (anglicky). Přístup k plnému textu je za poplatek.