Eugen Dominik Bruntálský z Vrbna

Evžen Dominik hrabě Bruntálský z Vrbna (též Eugen Dominik Rudolf hrabě Bruntálský z Vrbna,německy Eugen Dominik Rudolf Graf von Wrbna und Freudenthal, 4. září 1786, Vídeň24. března 1848 tamtéž) byl český šlechtic ze starobylého rodu Bruntálských z Vrbna. Proslul především jako majitel železáren v Komárově u Hořovic a investor tzv. Lánské koněspřežky, angažoval se i v obrozeneckých aktivitách v Čechách.

Evžen Dominik Bruntálský z Vrbna
Eugen Dominik Bruntálský z Vrbna,
kresba z roku 1820
Nejvyšší štolba císařského dvora
Ve funkci:
1834  1848
PanovníkFrantišek I., Ferdinand I. (V.)
PředchůdceJan Josef Norbert z Trauttmannsdorffu
NástupceKarl Ludwig Grünne

Narození4. září 1786
Vídeň
Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí24. března 1848 (ve věku 61 let)
Vídeň
Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Místo pohřbeníhřbitovní kaple - hrobka Bruntálských z Vrbna
Choť(1810) Marie Barbora Erdõdyová z Monyorókeréku a Monoszló (1793–1858)
RodičeRudolf Jan Bruntálský z Vrbna (1761–1823) a
Marie Terezie z Kounic-Rietberg-Questenbergu (1763–1803)
DětiRudolf Evžen Bruntálský z Vrbna
Evžen Bruntálský z Vrbna
Karolína Bruntálská z Vrbna
Příbuznízeť: Jan Nepomuk z Lobkovic (1799–1878)
zeť: Antonín Bedřich II. Mitrovský (1801–1865)
vnuk: Karl Freudenthal (1861–1941)
Profesepodnikatel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodil se ve Vídni jako nejstarší syn majitele panství Hořovice Rudolfa Jana Bruntálského z Vrbna (1761–1823) a jeho manželky Marie Terezie, rozené hraběnky Kounicové (1763–1803), vnučky významného státníka, knížete Václava Antonína Kounice. Přes rodinu své matky byl spřízněn s říšským kancléřem Metternichem. V roce 1823 převzal po otcově smrti rodové dědictví v Hořovicích. Dosáhl čestných hodností c. k. komořího a tajného rady, nakonec u dvora zastával v letech 1834–1848 funkci císařského nejvyššího štolby.

Pokračoval ve vedení úspěšné slévárny v Komárově na Hořovicku, ty patřily k předním evropským producentem litiny s uměleckoprůmyslovým využitím[1]. Roku 1825 se pak Eugen z Vrbna zapojil do činnosti vznikající Pražské železniční společnosti, která stála za iniciováním a stavbou tzv. Lánské koněspřežky. V roce 1825 žádali spolu hrabětem Kašparem Šternberkem o stavební koncesi, právo k postavení dráhy získali 30. července 1827. Podle císařského privilegia měla dráha pokračovat z Kladna přes křivoklátské lesy, Zbečno a Liblín do Plzně, tedy též přes hořovické panství. Projekt však nakonec nebyl realizován v plné výši, nejdále byla dráha roku 1833 dovedena až do polesí Píně jihozápadně od Lán.

Eugen Dominik Bruntálský z Vrbna zemřel 24. března 1848 ve Vídni. Pohřben byl v rodové empírové kaplové hrobce zbudované roku 1811 na hořovickém městském hřbitově. Stal se zároveň posledním zde pohřbeným členem rodu.[2]

Rodina

Zámek v Hořovicích, hlavní rodové sídlo

Dne 8. července 1810 se ve vídeňské katedrále svatého Štěpána oženil s hraběnkou Marií Barborou Erdödyovou z Monyorókeréku a Monoszló (1793–1858) pocházející z uherského šlechtického rodu. Manželé měli spolu sedm dětí, všechny se dožily dospělosti. Třetí syn Rudolf Evžen (1813–1883) se stal poslancem rakouské Říšské rady a podílel se též na správě rodinného statku. Dcery Karolina (1815–1843) a Maria Theresia (1812–1890) se provdaly do českých šlechtických rodin (Lobkovic, Mitrovský z Nemyšle).

Reference

  1. KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl III.; Praha, 1998 s. 51–52 ISBN 80-85983-15-X
  2. hrobka hrabat z Vrbna - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-05-03]. Dostupné online.

Literatura

  • MATOUŠKOVÁ, Anna: Aristokrat v roli podnikatele. Minulostí Berounska; Sborník Státního okresního archivu Beroun, 1998 ISBN 978-80-23817-034
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.