Komárov (okres Beroun)

Městys Komárov se nachází v okrese Beroun, kraj Středočeský, 4 km jihozápadně od města Hořovice. Žije zde přibližně 2 400[1] obyvatel.

Komárov
Náměstí Míru v Komárově
znakvlajka
Lokalita
Statusměstys
LAU 2 (obec)CZ0202 531324
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíHořovice
Okres (LAU 1)Beroun (CZ0202)
Kraj (NUTS 3)Středočeský (CZ020)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice49°48′24″ s. š., 13°51′23″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel2 418 (2022)[1]
Rozloha6,16 km²
Nadmořská výška398 m n. m.
PSČ267 62
Počet domů590 (2021)[2]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa úřadu městysenám. Míru 204
Komárov
267 62 Komárov u Hořovic
[email protected]
StarostaJaroslav Klekner
Oficiální web: www.ikomarov.cz
Komárov
Další údaje
Kód obce531324
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

Původ názvu Komárov se dá vysvětlit pravděpodobně od množství komárů poletujících přes močály, které zde kdysi bývaly. V knize Otomara Dvořáka Putování bájnou krajinou však se však nachází i „keltský“ výraz komar, což je označení pro soutok, čímž se zřejmě naráží na polohu Komárova na soutoku tří potoků (Červeného, Rohlovského a Jalového).

Historie

První písemná zmínka o obci Komárov pochází z roku 1263, kdy se zde připomíná jakýsi Bohuslav, zřejmě předek rodu Pešíků z Komárova.[3] Pešíkové drželi komárovský statek až do roku 1602. Původní sídlo tohoto rodu stálo na místě budovy dnešní pošty a Železářského muzea. Objekt stržený v roce 1888 měl čtvercový půdorys, v každém rohu pak byla věž. Poslední věž se zřítila roku 1799.[3] Rod Pešíků z Komárova vymřel roku 1712, kdy jako poslední mužský potomek umírá Karel Pešík z Komárova.[4]

Zajímavou postavou v komárovské historii byl majitel panství Jindřich Otta z Losu, který byl 21. června 1621 popraven na Staroměstském náměstí v Praze spolu s dalšími vůdci povstání proti Habsburkům.[5]

Roku 1791 zde hrabě Rudolf z Vrbna (1761–1823) založil první železárnu a slévárnu železné litiny v českých zemích[6] , kterou po něm vedl jeho syn, a později Fridrich Wilhelm von Hanau z hesenské větve rodu. Roku 1902 vdova Alžběta, kněžna Hanavská, továrnu prodala C.T.Petzoldovi, který ji roku 1919 proměnil na Akciové železárny. Roku 1917 povýšil císař Karel I. Komárov na městys. Po znárodnění roku 1945 byly akciové železárny přejmenovány na závod Buzuluk.

Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[7]

Obecní správa

Části obce

Obec Komárov se skládá ze dvou částí na dvou katastrálních územích:

  • Komárov (k. ú. Komárov u Hořovic)
  • Kleštěnice (i název k. ú.)

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Hořovice[8]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Hořovice
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Hořovice
  • 1939 země česká, Oberlandrat Plzeň, politický i soudní okres Hořovice[9]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Beroun, soudní okres Hořovice[10]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Hořovice[11]
  • 1949 Pražský kraj, okres Hořovice[12]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Beroun
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Hořovice

Rok 1932

Ve městě Komárov u Hořovic (1542 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, chudobinec, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[13] 2 lékaři, biograf Sokol, továrna na cementové zboží, cihelna, 2 cukráři, obchod s cukrovinkami, čalouník, drogerie, elektrotechnický závod, 3 holiči, 6 hostinců, hotel, instalace, kapelník, knihař, kolář, 2 konsumy, 2 kováři, 3 krejčí, obchod s kůžemi, lékárna, malíř, 2 mlýny, 2 modistky obchod s obuví Baťa, 2 obuvníci, 2 pekaři, 2 obchody s lahvovým pivem, pila, pohřební ústav, 2 porodní asistentky, 2 prádelny, 5 řezníků, sedlář, 8 obchodů se smíšeným zbožím, Občanská záložna, 2 stavitelé, obchod se střižním zbožím, 2 švadleny, tesařský mistr, 3 trafiky, 4 truhláři, 2 obchody s uhlím, zahradnictví, zámečník, zubní atelier, Akciové železárny.

Pamětihodnosti
Památkově chráněná kaplička na náměstí Jana Husa
Znak městysu na náměstí
  • Kaplička na náměstí Jana Husa
  • Secesní budovy na náměstí Míru
  • Budova bývalého zámku, dnes Železářské a slévárenské muzeum a pošta
  • Litinová socha na náměstí Míru, pořízená pro Zemskou výstavu v Praze 1891

Doprava

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Městysem prochází silnice II/117 Žebrák – Hořovice – Komárov – Strašice – Spálené Poříčí.
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území městyse nejsou. Nejbližší železniční stanicí jsou Hořovice ve vzdálenosti 5 km ležící na trati 170 vedoucí z Prahy do Plzně.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – Autobusové linky projíždějící městysem vedly do těchto cílů: Beroun, Hořovice, Plzeň, Praha, Rokycany, Strašice, Žebrák (dopravce PROBO BUS, a. s.).

Galerie
  • Úřad městyse
  • Základní škola
  • Továrna Buzuluk
  • Buzulucká ulice
  • Sokolská ulice v místní části Na Kocábce

Odkazy

Reference
  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Kolektiv autorů, Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Praha, Svoboda 1985
  4. HALADA J., Lexikon české šlechty, Praha, Akropolis 1993
  5. MYSLIVEČEK M., Erbovník, Praha, Horizont 1993
  6. Zdeněk RASL: Decorative Cast Ironwork. Národní technické museum Praha 1972, s. 6-15
  7. Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
  8. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  9. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  10. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  11. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
  12. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
  13. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 598-599. (česky a německy)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.