Eugen Dominik Bruntálský z Vrbna
Evžen Dominik hrabě Bruntálský z Vrbna (též Eugen Dominik Rudolf hrabě Bruntálský z Vrbna,německy Eugen Dominik Rudolf Graf von Wrbna und Freudenthal, 4. září 1786, Vídeň – 24. března 1848 tamtéž) byl český šlechtic ze starobylého rodu Bruntálských z Vrbna. Proslul především jako majitel železáren v Komárově u Hořovic a investor tzv. Lánské koněspřežky, angažoval se i v obrozeneckých aktivitách v Čechách.
| Evžen Dominik Bruntálský z Vrbna | |
|---|---|
_crop.jpg.webp) Eugen Dominik Bruntálský z Vrbna, kresba z roku 1820 | |
| Nejvyšší štolba císařského dvora | |
| Ve funkci: 1834 – 1848 | |
| Panovník | František I., Ferdinand I. (V.) |
| Předchůdce | Jan Josef Norbert z Trauttmannsdorffu |
| Nástupce | Karl Ludwig Grünne |
| Narození | 4. září 1786 Vídeň .svg.png.webp){kind=small} Habsburská monarchie |
| Úmrtí | 24. března 1848 (ve věku 61 let) Vídeň Habsburská monarchie |
| Místo pohřbení | hřbitovní kaple - hrobka Bruntálských z Vrbna |
| Choť | (1810) Marie Barbora Erdõdyová z Monyorókeréku a Monoszló (1793–1858) |
| Rodiče | Rudolf Jan Bruntálský z Vrbna (1761–1823) a Marie Terezie z Kounic-Rietberg-Questenbergu (1763–1803) |
| Děti | Rudolf Evžen Bruntálský z Vrbna Evžen Bruntálský z Vrbna Karolína Bruntálská z Vrbna |
| Příbuzní | zeť: Jan Nepomuk z Lobkovic (1799–1878) zeť: Antonín Bedřich II. Mitrovský (1801–1865) vnuk: Karl Freudenthal (1861–1941) |
| Profese | podnikatel |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
Narodil se ve Vídni jako nejstarší syn majitele panství Hořovice Rudolfa Jana Bruntálského z Vrbna (1761–1823) a jeho manželky Marie Terezie, rozené hraběnky Kounicové (1763–1803), vnučky významného státníka, knížete Václava Antonína Kounice. Přes rodinu své matky byl spřízněn s říšským kancléřem Metternichem. V roce 1823 převzal po otcově smrti rodové dědictví v Hořovicích. Dosáhl čestných hodností c. k. komořího a tajného rady, nakonec u dvora zastával v letech 1834–1848 funkci císařského nejvyššího štolby.
Pokračoval ve vedení úspěšné slévárny v Komárově na Hořovicku, ty patřily k předním evropským producentem litiny s uměleckoprůmyslovým využitím[1]. Roku 1825 se pak Eugen z Vrbna zapojil do činnosti vznikající Pražské železniční společnosti, která stála za iniciováním a stavbou tzv. Lánské koněspřežky. V roce 1825 žádali spolu hrabětem Kašparem Šternberkem o stavební koncesi, právo k postavení dráhy získali 30. července 1827. Podle císařského privilegia měla dráha pokračovat z Kladna přes křivoklátské lesy, Zbečno a Liblín do Plzně, tedy též přes hořovické panství. Projekt však nakonec nebyl realizován v plné výši, nejdále byla dráha roku 1833 dovedena až do polesí Píně jihozápadně od Lán.
Eugen Dominik Bruntálský z Vrbna zemřel 24. března 1848 ve Vídni. Pohřben byl v rodové empírové kaplové hrobce zbudované roku 1811 na hořovickém městském hřbitově. Stal se zároveň posledním zde pohřbeným členem rodu.[2]
Rodina
Dne 8. července 1810 se ve vídeňské katedrále svatého Štěpána oženil s hraběnkou Marií Barborou Erdödyovou z Monyorókeréku a Monoszló (1793–1858) pocházející z uherského šlechtického rodu. Manželé měli spolu sedm dětí, všechny se dožily dospělosti. Třetí syn Rudolf Evžen (1813–1883) se stal poslancem rakouské Říšské rady a podílel se též na správě rodinného statku. Dcery Karolina (1815–1843) a Maria Theresia (1812–1890) se provdaly do českých šlechtických rodin (Lobkovic, Mitrovský z Nemyšle).
Reference
- KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl III.; Praha, 1998 s. 51–52 ISBN 80-85983-15-X
- hrobka hrabat z Vrbna - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-05-03]. Dostupné online.
Literatura
- MATOUŠKOVÁ, Anna: Aristokrat v roli podnikatele. Minulostí Berounska; Sborník Státního okresního archivu Beroun, 1998 ISBN 978-80-23817-034