Ekonomika Ugandy

Export Ugandy v roce 2006

Export zboží a služeb dosáhl roku 2019 hodnoty 6,7 miliard amerických dolarů, tedy 19 % hrubého domácího produktu, čímž tato hodnota meziročně vzrostla o téměř 2 miliardy.[11] Kvůli koronakrizi se však hodnota exportu v roce 2020 snížila o 0,5 %.[9] Uganda vyváží zejména kávu (podíl na exportu 18 %), ropu (5,1 %) ryby a rybí produkty (4,1 %), cement (3,9 %) a čaj (3,8 %), dále bavlnu, květiny, produkty hortikultury a zlato.[4][13] Největšími exportními partnery jsou:[13]

1. Keňa Keňa - 18 %
2. Spojené arabské emiráty Spojené arabské emiráty - 18 %
3. Jižní Súdán Jižní Súdán - 11 %
4. Rwanda Rwanda - 6 %
5. Konžská demokratická republika Konžská demokratická republika - 4,8 %

Import zboží a služeb roku 2019 stoupl o více než 2 miliardy USD a má hodnotu přes 9 mld. amerických dolarů, což je více než čtvrtina HDP země.[11] Odhaduje se ale, že v roce 2020 následkem Pandemie covidu-19 meziročně klesla hodnota dovozu o více než 6,5 %[9]. Nejčastěji dováženými produkty jsou ropné produkty (podíl na dovozu 20 %), lékařské vybavení (5,1 %), automobily (3,4 %) a palmový olej či telekomunikační zařízení (2,1 %)[13]. Největšími dovozci jsou:[13]

1. Čína Čína - 18 %
2. Indie Indie - 12 %
3. Spojené arabské emiráty Spojené arabské emiráty - 12 %
4. Saúdská Arábie Saúdská Arábie - 9 %
5. Keňa Keňa - 7 %

Uganda podporuje fungování zahraničních investorů na jejím území. Zahraniční investoři pouze nemohou vlastnit pozemky, ale jen si je pronajímat. V současné době Uganda usiluje o zlepšení situace v oblasti hospodářství pomocí legislativních a politických opatření. To znamená například liberalizaci obchodu a podporu soukromého sektoru[13].

Index ekonomické svobody Ugandy je na skóre 59,5, což z ní dělá 102. ekonomicky nejsvobodnější zemi na světě, v pořadí hned před Čínskou lidovou republikou. V tomto ohledu se země umístila na 10. místě ze 47 zemí Subsaharské Afriky. Velký pokles v ekonomické svobodě byl zaznamenán zejména v roce 2019. Tento pokles byl nadací The Heritage Foundation vysvětlen porušováním ústavy a sklonem k autoritářství ze strany dlouholetého prezidenta Yoweri Museveniho i parlamentu. Za velký problém země je taky považována korupce, nedostatečná efektivita judikatury a kvůli nedostatečným investicím do zdravotnictví a vzdělání zde neexistuje ani dostatečná svoboda podnikání[14].

Pouliční trh v Kampale

Díky dobrým podmínkám půdy a klimatu je zemědělství v Ugandě na vysoké úrovni a je klíčovým odvětvím ugandské ekonomiky. Podle Ugandského národního průzkumu domácností (UNHS) z roku 2016/17 se asi 65 % pracující populace věnuje zemědělství, lesnictví a rybolovu. Mezi ženami v produktivním věku je to 70 %, zatímco u mužů 58 %[15].

Uganda je po Etiopii druhým největším exportérem kávy v Africe, která představuje 16 % vývozu. Množství vyrobené kávy se zvýšilo ze 4,5 milionu šedesáti kilových pytlů ve fiskálním roce (dále jen FY) 2015/16 na 5,4 milionu šedesáti kilových pytlů ve FY 2016/17, což představuje nárůst o 21 %. Cílové množství vývozu kávy pro FY 2016/17 bylo 3,9 milionu šedesáti kilových pytlů. Kumulativní množství vývozu za období od července 2016 do června 2017 bylo 4 186 606 šedesáti kilových pytlů (3 188 810 pytlů Robusta a 997 796 pytlů Arabica) ve srovnání s 3 556 692 pytli z FY 2015/16, což představuje nárůst o 18 %[15][16].

Vyváží také bavlnu, která je jednou z hlavních tradičních tržních plodin produkovaných v Ugandě a významně přispívá k HDP země a živobytí domácností[15]., čaj, tabák, maniok, brambory, kukuřici, banány, proso, luštěniny, olejniny, řezané květiny; hovězí, kozí maso, mléko, drůbež a ryby[4][15].

Přehrada Owen Falls

Průmysl v Ugandě zaměstnává pouze kolem 7 % pracující populace a podílí se na celkovém HDP z 21 procent. Uganda disponuje malým průmyslovým sektorem, ve kterém většinu tvoří rafinace, teprve nově objevené, ropy a jiný těžký průmysl. Díky rostoucí těžbě ropy jsou očekávány čím dále větší investice do výrobních zařízení (okolo 9 miliard USD), ropovodů (4 miliardy USD) a rafinérií (2-3 mld. USD) na zpracování vytěžené ropy pro celou Východní Afriku[4]. U města Kabaale, nedaleko konžských hranic, je naplánována stavba velké ropné rafinérie, která bude stát přibližně 3 miliardy USD[17]. Nedaleko této rafinérie probíhá i výstavba nového mezinárodního letiště[18]. Uganda má 31. největší zásoby ropy na světě - na území státu se nachází přibližně 2,5 miliardy barelů potvrzených rezerv ropy[4].

Celých 34 milionů obyvatel země nemá přístup k elektrickému proudu. Tato část tvoří pouhou pětinu celé populace. Uganda se nachází na 19. místě ze všech zemí na světě co se týče poměru elektrické energie pocházející z vodních elektráren - v tomto ohledu největším zdrojem energie je elektrárna Owen Falls na řece Nilu[4].

Letecký pohled na Mezinárodní letiště Entebbe

Nejdůležitější dopravní sítí jsou silnice, které jsou využívány pro 95 % přepravy nákladů[19]. Územím prochází tzv. Severní koridor, který znamená pro země Východní Afriky jednu z nejdůležitějších dopravních tepen a spojuje tak, kromě Ugandy, také Burundi, Demokratickou republiku Kongo, Keňu, Rwandu a Jižní Súdán[20]. Uganda má přibližně 130 000 km silnic, z toho jich je přes 5 200 km zpevněných. Průměrná rychlost přepravy se pohybuje okolo 2,5 min/km[19]. Železniční dráhy v Ugandě mají dohromady délku 1 250 km, z nichž je ale pouze 56 % plně funkčních[19]. Letecká doprava zažívá v Ugandě rozmach, když v roce 2013 vystoupal počet cestujících na téměř 1,5 milionu, nejčastěji do Keni (28 %) a na Blízký Východ (16 %)[19]. Jediné mezinárodní letiště, se nachází ve městě Entebbe na břehu Viktoriina jezera, asi 40 km jižně od Kampaly. Počátkem roku 2018 začala stavba druhého mezinárodního letiště v Kabaale na západě země. Podle informací z října 2020 se prozatím počítá s jeho dostavbou v březnu 2021[18].

Zdroj: IMF[9], World Bank[11]