Dvakačovice

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1415.

Obec Dvakačovice byla v době pobělohorské protireformačními zásahy katolické církve oslabena. Jezuitské metody rekatolizace evangelíků zahrnovaly povinnou docházku na katolické bohoslužby, odpírání souhlasu vrchnosti k uzavírání sňatků, zákazy pohřbů nekatolíků, tresty aj. Proto během slezských válek utekly celé rodiny, a to pod ochranou vojska pruského krále Fridricha II. Velikého, do pruského Slezska. První hromadnou emigraci nekatolíků organizoval Jan Liberda a zprostředkoval ji pruský generál Christoph Wilhelm von Kalckstein. V roce 1742 odešeli z obce Dvakačovice do Münsterbergu: Petr Tesař s rodinou[3], ten měl v roce 1746 měl 6 dětí ve Slezsku, další děti byly „po službách“ v Čechách. V roce 1746 utekl do Münsterbergu i Jiřík Slavík (1712–1772), jehož syn Jan se později stal učitelem ve Friedrichově Táboře v pruském Slezsku. Kazatelem sboru v Husinci a německé Čermné v pruském Slezsku byl od roku 1755 až do své smrti Samuel Figulus (1724–1771), pravnuk Jana Amose Komenského. Osudy exulantů, kteří prošli shromaždištěm v Münsterbergu, lze vysledovat, ale ne každý volil tuto cestu (předkové Adolfa Chlumského). Potomci pobělohorských exulantů žijí ve všech částech světa. Někteří byli repatriováni v roce 1945 z Polska do Čech. Rodokmeny exulantů spravuje pro Exulant (spolek) Petr Hlaváček. Touto historií se zabývají i jiní badatelé. Významným zdrojem informací jsou biografie exulantů uložené v archivu Jednoty bratrské v Herrnhutu (Ochranov), Německo. Nejdostupnější informace jsou v knihách Edity Štěříkové (včetně zdrojů a údajů z matrik).

• Mohylník v lese
• Evangelický kostel

• Adolf Chlumský – evangelický farář, Čechoameričan

• 
  Evangelický kostel
• 
  Kaplička Nejsvětější Trojice
• 
  Náves se zastávkou
• 
  Bytový dům pod návsí