Drakensberg Boys' Choir School

23. ledna 1967 byla škola otevřena pro prvních 20 žáků, kteří byli pečlivě vybráni z celé Jihoafrické republiky. Během několika let vzrostl počet žáků asi na 100 až 120 a tento rozsah si škola zachovala doposud. Za dobu své existence čelila několika výzvám a krizím, v nichž se rozhodovalo o její další existenci, ale zatím ve všech obstála. Jedním z dlouhodobých problémů jsou například vysoké finanční náklady na udržení špičkové kvality pedagogického sboru v odlehlé oblasti vzdálené od velkých měst, které se odrážejí na vysokém školném.

O založení školy se zasloužil zejména Johan Tungay, na vedení nadace a podpoře školy se však významně podíleli i Ron a Gwen Tungayovi a následně Russel Tungay. Škola se hlásí obecně ke křesťanství, avšak nikoliv k některému konkrétnímu vyznání, jeden ze zdrojů označuje vedení školy jako katolické.[2]

Pozemek školy je velký asi 100 akrů (0,4 km²). Uspořádání školy bylo od počátku koncipováno podle vzoru „farm schools“. Vybavení školy bylo vždy spíše jednoduché, původní koncertní sál měl kapacitu 80 diváků. V roce 1995 však byla dokončena výstavba nového koncertního sálu s kapacitou 600 posluchačů a s moderní zvukovou a světelnou technikou, což umožnilo pořádat pravidelné středeční veřejné koncerty i každoroční festivaly, na nichž kromě místního sboru vystupují i další zejména jihoafričtí umělci a skupiny. Probíhá také výstavba nových, komfortnějších ubytovacích zařízení pro studenty, první fáze byla dokončena začátkem roku 2009, strategický plán počítá s modernizací celé školy.

Ve školní sezóně jsou v koncertní hale pořádány téměř každý týden pravidelné středeční veřejné koncerty od 15:30 do 17 h SAST (t. j. od 14:30 h SEČ), které bývají on-line vysílány po internetu, pořádají se zde také pravidelné hudební festivaly, v dubnu Music in the Mountains (MIM nebo MIMs, v roce 2009 se konal 17. ročník), který patří mezi nejvýznamnější jihoafrické hudební festivaly, a předvánoční festival, který začal pod názvem Drakensberg Festival of Carols a později byl přejmenován na Drakensberg Festive Celebration (DFC, ročníky festivalu jsou odpočítávány od roku 2000). Hudební akce v této škole patří mezi významné turistické atrakce oblasti Dračích hor, i na pravidelných středečních koncertech bývá sál téměř zaplněn jihoafrickými i zahraničními turisty i školními výpravami.

Manželka ředitele DBCS Maretha Gresse organizuje charitativní akce na podporu místních škol v Champagne Valley, primární školy „Champagne Valley School“ a dvoustupňové školy „Meadowsweet School“. V rámci programu „Outreach Programme“, který má pomoci vychovat žáky sborové školy k citlivosti vůči sociální realitě, také žáci sborové školy například doučují žáky z místních běžných škol, pedagogové ze sborové školy zase metodicky pomáhají místním učitelům.[3][4] Žáci jsou vedeni také k nejrůznějším sportovním aktivitám, při škole fungují na dobrovolné bází různé sportovní, turistické a zájmové kluby. Ubytovací sekce jsou rozděleny podle věku. Každá ložnice je vybavena televizí.

Školné v roce 2008 činilo 76 000 randů (v přepočtu asi 7200 € nebo 190 000 Kč) ročně, žáci v první třídě nemají nárok na stipendium.[5]

Přestože africké písně byly součástí repertoáru již od založení sboru, první černošský uchazeč byl do školy přijat až v roce 1986.[6]

V roce 2007 byl do školy přijat první český žák, Filip Ptáček, syn českého lékaře žijícího v JAR a pravnuk zakladatele pražského pěveckého sboru Hlahol. Do sboru se rozhodl vstoupit již v roce 2003, když v Kimberley sbor poprvé viděl a slyšel.[5]

Mezi nejznámější a nejdéle působící sbormistry patřil Christian Ashley-Botha (1980–2006). Jihoafrický prezident Thabo Mbeki jej 27. září 2006 vyznamenal bronzovým Ikhamanga řádem za výjimečný přínos pro sborovou hudbu v Jižní Africe, přičemž ve zveřejněném profilu ocenil nejen úspěchy sboru na hudebním poli, ale i vytrvalý boj za nesegregovanou a nediskriminační zemi.[4][7]

Jako sbormistři v DBCS působili:[8]

• John Tungay 1967–1976
• Desmond Wright 1967–1969
• Louis van der Westhuizen 1969–1975
• Edward Aitchison 1970–1971
• Eberhard Künkel 1971–1972
• Lionel van Zyl 1973–1975, 1977–1981
• Charles Denholm 1974–1976
• David Matheson 1976–1977
• Susan Reid 1976–1977
• Hannes Loubser 1977–1980
• Daniël Baard 1978–1984
• Christian Ashley-Botha 1981–2006
• Juan Burgers 1982–1983
• Benjmanin Oosthuizen 1984–1986
• Gerhard du Toit 1986–1989
• Botes Gresse 1990–1995
• Vaughan van Zyl 1996–1998
• Rudolf de Beer 1999–2006
• Bernard Krüger v letech 2006–2009, sboru se ujal ve svých 25 letech[4][9]
• Johann van der Sandt od 1. července 2009[1]

Prezident JAR ocenil, že sbormistr Ashley-Botha měl významný vliv na další jihoafrické umělce, jako jsou Bala Brothers (Zwai, Loyiso a Phelo) nebo Deon van der Walt, kteří ze sboru vzešli.[7]

K tradičnímu repertoáru patří široká škála evropských klasických skladeb, zaměřuje se i na moderní euroamerickou hudbu z oblasti popu, rocku i jazzu i etnicky inspirovanou hudbu. V období zániku apartheidu v zemi v první polovině 90. let se značně zvýšil podíl černošských žáků a repertoár obohatily po dřívějších experimentech od roku 1992 nastálo[10] tradiční lidové písně mnoha afrických národů, zejména bantuských.

Sbor uchvacuje publikum svým jedinečným výrazným stylem, specifickou dynamičností i rytmičností provedení, zjevným požitkem ze zpěvu i všestranností a rozsahem repertoáru, zahrnujícího kromě klasiky i komplikované a harmonicky i rytmicky náročné moderní skladby (například Bohemian Rhapsody od Freddie Mercuryho) a lidové africké písně. Členové sboru pokryjí hlasový rozsah od chlapeckého sopránu (treble) až po mocné basy a tenory starších žáků.

V klasickém repertoáru patří mezi nejfrekventovanější autory Johann Sebastian Bach, Georg Friedrich Händel, Wolfgang Amadeus Mozart, Joseph Haydn, Benjamin Britten, moderní britští skladatelé John Rutter a David Willcocks, někdejší vlastní sbormistr Rudolf de Beer a mnoho dalších.

Dlouhodobě má sbor v repertoáru Kreolskou mši i africkou Missa Luba.

Na festivalu MIMs roku 2009 sbor předvedl ordinárium, které složil litevský skladatel Vytautas Miškinis na výzvu Mezinárodní chorální federace pro Světové chorální symposium v Dánsku roku 2008. Skladba je určena pro sbor, jazzové trio a dodatečný klavír. Autor mši nazval A Light Mass (je zmiňována též jako Jazz Mass), na festivalu byla uvedena pod názvem Missa Alternativa. Po americkém sboru Con Spirare bylo drakenberské nastudování v pořadí druhé a dirigoval je sám Miškinis.[11]

Tradičním koncertním úborem jsou již od počátku 70. let šedé kalhoty s bílou košilí, modrou vestou jihoafrického střihu, velkým bílým visutým oválným límcem (žabotem, jabotem), a černé boty. V 90. letech zavedl sbor pro africký repertoár druhý úbor, inspirovaný africkými tradicemi, sestávající z bílých holínek, černých kalhot a trikotu domorodého střihu kombinujícího černou barvu s různými dvojicemi pestrých barev. Použití úborů však není zcela důsledně rozlišováno: občas sbor zpívá i klasické písně v africkém úboru nebo africké písně v konvenčním. Při některých příležitostech sbor vystupoval i v jiném oblečení. Školní uniformu tvoří černé ragbyové šortky, černé tričko a sandály, v zimě džíny a uzavřené sportovní boty.[6]

S africkým úborem souvisí i choreografie a nehlasové zvukové efekty zejména afrických písní, hojně využívající pohyby těla včetně dupání, tleskání či luskání prsty (jedna ze skladeb je založena čistě na nehlasové imitaci zvuků africké přírody, deště s bouří), pohvizdování i samostatné taneční výstupy založené na tradičních jihoafrických holínkových tancích (Gumboot Dance) pocházejících z hornického prostředí. Oproti většině obdobných euroamerických sborů je pohyb (například zdánlivě neorganizované pokývávání těla) využíván i u klasického repertoáru.

Při některých výstupech je sbor doprovázen různými hudebními nástroji. Sami žáci bravurně hrají zejména na nejrůznější druhy bicích a jiných rytmických nástrojů a na tradiční africký nástroj akadinda (druh xylofonu).

Již bezprostředně po svém vzniku začal sbor provádět koncertní turné jak po Jihoafrické republice, později i po dalších zemích Afriky (Egypt, Keňa, Zimbabwe, Malawi, Mosambik, Namibie) a od roku 1971 i po dalších kontinentech, zejména do Izraele, Evropy, Severní Ameriky a na Dálný východ (Japonsko, Hongkong, Tchaj-wan). Mnohá turné jsou pořádána jako výměnné pobyty, což snižuje náklady, a vystupuje na společném koncertu s hostitelským sborem.[9] Na různá turné vyrážejí různě velké výběrové sbory, do Japonska dokonce škola jednou vypravila dva koncertní sbory souběžně.

V roce 1983[6] sbor na pozvání papeže Jana Pavla II. vystupoval ve Vatikánu před publikem 25 tisíc lidí. Dostal také speciální ocenění v americkém Disney's Magic Kingdom.[12]

Významná ocenění získal soubor na světových sborových festivalech v letech 1973, 1975, 1977 a 1983.[1] V roce 1983 byl prohlášen za nejoblíbenější sbor na Zimrya Festivalu v Tel Avivu.[1] Rovněž na Světovém festivalu chlapeckých sborů roku 1992 v Poznani byl prohlášen za jeden z nejlepších. Vystoupil také jako předskupina na turné Irona Curtaina v Budapešti.[1] V roce 1985 zpíval při velké mši ve svatoštěpánské katedrále ve Vídni a v roce 1987 na turné v Portugalsku sklidil v katedrále svatého Jeronýma osmiminutovou ovací vestoje.[1][6] V roce 1997 škola uskutečnila rekordní sedmitýdenní turné po Japonsku, v jehož rámci cestovaly dokonce dva školní sbory samostatně.[6]

Zahraniční turné sboru:[8]

• 1970 Rhodesie
• 1971 Evropa: Anglie, Francie, Portugalsko a Španělsko
• 1972 Rhodesie
• červenec 1973 Izrael, festival Zimriya
• 1973 Seychely, Mauricius a Malawi
• červenec 1975 Izrael, festival Zimriya
• konec července 1975 Belgie a Nizozemsko
• červenec 1977 Izrael, festival Zimriya
• 1977 Jihozápadní Afrika a Malawi
• červenec 1979 Izrael, festival Zimriya
• prosinec 1979 Evropa: Belgie, Nizozemsko, Švýcarsko a Anglie
• květen a červen 1980: Jihozápadní Afrika
• září a říjen 1980 Evropa: Belgie, Německo, Itálie, Rakousko a Švýcarsko
• 1981 Anglie a Skotsko
• září 1981 Spojené státy americké
• duben až květen 1983 Jihozápadní Afrika
• červenec 1983: Izrael, Itálie a Vatikán, Španělsko
• 1984: Malawi
• 1985 Evropa: Německo, Anglie, Maďarsko, Itálie, Rakousko a Švýcarsko
• září 1985: Jihozápadní Afrika
• květen 1987: Jihozápadní Afrika
• listopad 1987: Portugalsko a Madeira
• září 1988 Evropa: Belgie, Německo, Francie, Itálie, Nizozemsko, Rakousko, Španělsko a Švýcarsko
• 1989: Belgie, Anglie, Francie a Lucembursko
• 1990: Tchaj-wan, Hongkong a Mauricius
• 1991: Řecko
• 1992: Polsko (festival v Poznani 7. až 11. února), Československo (Praha, Smetanova síň) a Německo (Lipsko, kostel svatého Tomáše)
• červenec 1993: Spojené státy americké
• září 1994: Egypt, Keňa a Zimbabwe
• 1995: Egypt, Anglie, Francie a Itálie
• 1995 Svazijsko
• 1996 západní Austrálie (Ashley-Botha)
• 1996 Zimbabwe (van Zyl)
• září a říjen 1996 Spojené státy americké
• květen až červenec 1997: Japonsko
• 1997 Zimbabwe
• září a říjen 1998 Spojené státy americké a Kanada
• září 1999 Dánsko, Finsko, Norsko, Švédsko a Turecko
• září 2000 Norsko, Švédsko a Turecko
• červenec a srpen 2001 Japonsko
• červenec a srpen 2002 Japonsko
• září 2003 Spojené státy americké a Kanada
• září 2004 Anglie a Jersey
• září 2005 Japonsko
• březen 2007 Spojené státy americké
• červenec a srpen 2007, malý 14členný sbor navštívil Čínu; akce měla podpořit investice Číny v JAR, zároveň sbor obdržel pozvání na šanghajské festivaly v říjnu 2007 a v roce 2008
• 2009 Norsko a Nizozemsko

Škola vydala a nabízí k prodeji četné zvukové nahrávky a v poslední době i videonahrávky z celé šíře sborového repertoáru.

Nahrávky:

• LP The Drakensberg Boys Choir in Concert (Die Drakensberg Seunskoor), 1968, sbormistr Desmond Wright, 10 skladeb
• LP On Wings of Song (Op Vleuels van Lied), 1968, sbormistr Desmond Wright, 10 skladeb
• EP Gehrard Le Roux sings with Derek Pullen, rok nezjištěn, 5 skladeb, sbormistr Edward Aitchison
• EP Rocky Ferron Sings, 1970
• LP Liefste Moeder ons bring Rosies, 1971 (jinde uváděno 1976), 12 skladeb, sbormistr Edward Aitchison
• LP 25 Skittersterre, cca 1968 až 1972, Drakensberg Boys Choir zpívá pouze píseň č. 3 na zadní straně (In Die Drakensberge)
• LP A new life, 1970 (též datováno 1971), účast na 4 z 11 skladeb, Cavalier Films
• LP Get me to the fun on time, 1970 (též datováno 1971), 12 skladeb, sbormistr Edward Aitchison
• LP Encore, 1971 (některé zdroje datují do 60. let), 14 skladeb, z toho 6 kantáty od George Odama, společně s Pierermaritzburg Philharmonic Orchestra, sbormistr Edward Aitchison
• Op die vleuels van 'n duif, 1971, sbormistr Louis van der Westhuizen.
• LP Happy Wanderers (Stralende Swervertjies), 1973, též datováno 1972, 15 skladeb, sbormistr John Tungay
• Praise for the singing, 1973
• LP Those Naughty Angels & Other Hits, 1973, 12 písní, společně s Johannesburg Pop Orchestra.
• EP World Choir Festival　Israel 1973 : Souvenir, 1973, cca 5 skladeb. Sbormistr Lionel van Zyl.
• LP The Greatest Gift (Die Grootste Gawe) 1973, 15 skladeb, sbormistr Lionel van Zyl
• LP O, for the Wings of a Dove, rok vydání neznámý, sbormistr Louis van der Westhuizen
• LP Best of the Drakensberg Boys Choir-SARIE 1974 Winners (Sarie), 1974, sbormistr Louis van der Westhuizen, 12 skladeb
• LP Choral Fantasia & Easter Hymn, 1974, sbormistři Louis van der Westhuizen、a Lionel van Zyl, 9 skladeb
• LP Sing Halleluja, 1974, sbormistr Louis van der Westhuizen
• LP Drakensbergers, 1975, 12 skladeb, sbormistr Louis van der Westhuisen, podle jiného zdroje Lionel van Zyl a Joseph Stanford.
• Sing Happy Child, 1975, sóla a dueta, sbormistři Lionel van Zyl a Joseph Stanford.
• LP Sons Of The Mountains (Seuns Van Die Berge), rok neznámý, sbormistr Cahrles Denholm, 20 skladeb
• LP Bayeza!, 1976 (1977), 13 skladeb, sbormistr David Matheson.
• LP Laudate Dominum, 1977, 14 skladeb, sbormistr Hannes Loubser.
• LP A Ceremony of Carols, Benjamin Britten 1978, cca 20 skladeb, sbormistr Lionel van Zyl.
• LP Misa Criolla, 1978, sbormistr Hannes Loubser, na přední straně Kreolská mše, na zadní straně dalších 7 skladeb. Sbormistr Hannes Loubser.
• LP Van Drakensberg tot Tafelberg (Junior Seunskoor), 1978, 16 skladeb, sbormistr Daniël Baard
• LP Deo gracias, 1979, sbormistr Lionel van Zyl
• LP Drakensberg Boys Choir in Belgium, 1979, Kreolská mše a další skladby. Sbormistr Hannes Loubser.
• LP St. Carolus Borromeus Katedraal, Antwerpen, 1979. Sbormistr Hannes Loubser.
• LP Drakensberg Boys' Choir In Concert, 1980, 14 až 16 skladeb, sbormistr Lionel van Zyl
• EP Drakensberg Boys Choir (Soloists), 1980, klavír Lionel van Zyl, sóla Paul Leonard, Jeremy Stefano, Pierre du Toit
• LP European Tour 1980, 1981, sbormistr Hannes Loubser, na přední straně zejména Misa aeterna Christi munera, na zadní další skladby.
• LP In Die Drakensberge, 1983, sbormistři Christian Ashley-Botha, Daniël Baard a Juan Burgers, 17 skladeb
• CT Manuel Escorcio with The Drakensberg Boys' Choir, 1984, 9 skladeb
• CT (LP?) A Christmas to Remember, 1986, 13 skladeb. Sbormistři Christian Ashley-Botha a Gerhard du Toit.
• CT Sing a song of Dias – A Musical Tribute to Bartholomew Dias' Historic Voyage, březen 1988 (též uváděn rok 1987), 14 skladeb. Sbormistr Christian Ashley-Botha.
• LP 21 Jaar Trots-Drakensberg Seunskoor, 1988, 11 skladeb, sbormistr Gerard'd Du Toit
• LP I See a Land, 1990, 10 skladeb, sbormistři C. Ashley-Botha a G. Du Toit
• CD Drakensberg Noël met die Natalse Filharmoniese Orkes, 1991, vánoční hudba, 17 skladeb. Sbormistři Christian Ashley-Botha a Botes Gresse.
• CD Queen of The Night and other solos…, 1992, klasická díla od Mozarta po Webbera v podání čtyř drakenberských sólistů (Clint van der Linde, Jacques Imbrailo, Johann Joubert, Pieter Engelbrecht), 11 skladeb. Sbormistři Christian Ashley-Botha a Botes Gresse.
• CD Drakensberg Boys' Choir Noël with the Natal Philharmonic Orchestra, 1993. Sbormistři Christian Ashley-Botha a Botes Gresse.
• CD From Gods' Cathedral, 1993, gospelová hudba, 13 skladeb. Sbormistři Christian Ashley-Botha a Botes Gresse.
• CD Window on the World, 1993, skladby Instruments of your peace a Rejoice Africa. Sbormistr Christian Ashley-Botha.
• CD Africa Dreaming, srpen 1994 (nebo rok 1995), 12 písní. Sbormistr Christian Ashley-Botha.
• CD Amazing Grace, srpen 1994, jinde datováno 2000, 16 skladeb, Kreolská mše, Missa Luba a další náboženské skladby. Sbormistr Christian Ashley-Botha.
• CD Shosholoza – an African Adventure, 1995, též datováno 2000, maximálně autentické africké lidové písně bez západního aranžmá, 30 písní. Sbormistr Christian Ashley-Botha.
• CD Christmas with the Drakensberg Boys' Choir, 1997, 21 vánočních skladeb. Sbormistři Christian Ashley-Botha a Vaughan van Zyl.
• CD Kaleidoscope, 1997, 16 písní z Broadway Theatre. Sbormistři Christian Ashley-Botha a Vaughan van Zyl.
• CD The Circle of Life, 1998, 19 až 20 skladeb od klasických (Mozart) až po moderní (Beatles, Elton John…), ústřední skladbou je píseň Eltona Johna z animovaného disneyovského filmu Lví král. Sbormistři Christian Ashley-Botha a Vaughan van Zyl.
• CD Music in the Mountains, 2000, uvádí Rina Hugo, 13 skladeb. Sbormistři Rudolf de Beer a Christian Ashley-Botha.
• CD Christmas in Concert, 2002, společná nahrávka s Johannesburským filharmonickým orchestrem, 17 skladeb. Dirigent Michael Hankinson.
• CD Rhythm Of Life, 2002, 24 moderních i klasických skladeb. Sbormistři Rudolf de Beer a Christian Ashley-Botha.
• CD The Very Best of the Drakensberg Boys, 2002 nebo 2003, 26 skladeb a písní všech žánrů. Sbormistr Christian Ashley-Botha.
• CD a DVD Sing Freedom – The Hits, CD 2003, DVD 2004, produkce René Stockil, uvádí John Fletcher, cyklus prezentovaný na Festival of Carols 2002 a Music in the Mountains Festival 2003. Výběrové CD s 9 skladbami. Sbormistři Rudolf de Beer a Christian Ashley-Botha.
• CD Celebration, 2004, album vydané speciálně pro turné po Spojeném království v srpnu 2004. Výběr 17 skladeb a písní. Sbormistři Rudolf de Beer a Christian Ashley-Botha.
• CD Starlight Classics, 2004, 16 afrosymfonických skladeb v provedení oblíbených jihoafrických sólistů s doprovodem Drakensberg Boys’ Choir a Johannesburg Festival Orchestra, dirigent Richard Cock.
• DVD Classical Gala, 2005, sbormistři Rudolf de Beer a Christian Ashley-Botha.
• CD Blouberg, srpen 2005, 15 písní, speciálně africké skladby, lidové i moderní, z toho dvě složené přímo pro toto CD. Sbormistři Rudolf de Beer a Christian Ashley-Botha.
• DVD Magnificat by John Rutter and a bit of Bach, říjen 2005, 4 oratoria, 53 minut. Sbormistři Rudolf de Beer a Christian Ashley-Botha.
• CD i DVD verze: Carl Orff – Carmina Burana, prosinec 2005, 25 písní ze souboru středověkých básní a písní v latině, které nově zhudebnil Carl Orff v roce 1937. Sbormistr Christian Ashley-Botha.
• DVD Amaculo Ase-Africa – Songs of Africa, březen 2007, 16 skladeb a písní, z toho 3 jsou ukázky Gumboot Dance (afrických holínkových tanců). Sbormistři Rudolf de Beer a Christian Ashley-Botha.

• Libera, podobně populární londýnský sbor

• Drakensberg Boys’ Choir School, oficiální stránky (anglicky)
• Maria Magdalena de Beer: Die Bydrae van die Drakensberg Seunskoor tot die Musieklewe in Suid-Africa: 'n historiese Oorsig (Přínos Drakenberského chlapeckého sboru pro jihoafrickou hudbu), Fakulteit Geesteswetenskappe of Universiteit da Pretoria (Fakulta společenských věd Univerzity v Pretorii), duben 2008 (afrikánsky)
• Lynn Schoch: Concert Review - Drakensberg Boys Choir - U.S. 3/2007, recenze koncertu v Cincinnati v Ohiu, ChoirBase Reviews (anglicky)
• Gene Hickman: Concert Review - Drakensberg Boys Choir - U.S. 3/2007, recenze koncertu v Atlantě, ChoirBase Reviews (anglicky)
• J. B. Lan (Jiří Bulan): Slavík z Dračích hor, 6. 5. 2008, česky o prvním českém žákovi školy, anglicky o škole
• Drakensberg Boys Choir School, Discover Our Drakensberg – Your Guide to the Drakensberg Mountains and Natal Midlands, o škole a sboru na oblastním turistickém webu, aktualizováno 2002. (anglicky)
• Andrew Marr OSB: Boys Singing Together: A Brief History, (Společně zpívající chlapci: stručné dějiny), boychoirs.org, 2005, poslední změna 6. 2. 2006 (anglicky)
• Drakensberg Boys Choir, the Boy Choir and Soloists directory
• Drakensberg Boys Choir (South Africa) na webu treble.ru (přehled vydaných alb a písní)
• Drakensberg Boys Choir, South Africa, japonský přehled alb
• Christopher Wagner: South African Boy Choir Costumes Archivováno 31. 1. 2010 na Wayback Machine, web Historical Boys' Clothing, 2. 11. 1998, poslední aktualizace 8. 4. 2002

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Drakensberg Boys' Choir School na anglické Wikipedii.