Diferencovatelnost

Diferencovatelnost je v matematice vlastnost reálných funkcí anebo obecnějších geometrických struktur. Diferencovatelná funkce v bodě je v matematické analýze taková funkce, která má v určitém bodě diferenciál. Obdobně lze definovat diferencovatelnost na intervalu, případně na celém definičním oboru.

Pro porozumění tomuto článku je nutné znát pojem derivace a diferenciál.

Příklad diferencovatelné funkce z R do R, jejího diferenciálu v bodě a její tečny

Neformální úvod

Funkce je diferencovatelná, pokud se dá na okolí každého bodu aproximovat lineární funkcí, odpovídající tečné přímce nebo rovině. Znamená to, že funkce je spojitá, nemá "hroty" a v žádném směru neroste nekonečně rychle. Funkce jedné reálné proměnné jsou diferencovatelné, pokud mají v daném bodě konečnou derivaci. Ilustrativní příklady:

$f:\mathbb {R} \to \mathbb {R} ,~f(x)=|x|$ není diferencovatelná v nule, neboť tam má "hrot".
$f:\mathbb {R} \to \mathbb {R} ,~f(x)={\sqrt[{3}]{x}}$ . Tato funkce není diferencovatelná v bodě $x=0$ . Spojitá je všude v $\mathbb {R}$ , ale v nule nekonečně rychle roste.
$f(x,y)={\begin{cases}y&{\text{pokud }}y\neq x\\0&{\text{pokud }}y=x\end{cases}}$ má obě parciální derivace v (0, 0) (a dokonce i všechny derivace ve směru) a je v tomto bodě spojitá, ale ne diferencovatelná, neboť nemá tečnou rovinu (rovina {z=y} neaproximuje funkci dostatečně v bodech x=y).

Formální definice diferencovatelnosti funkce

Funkce f je diferencovatelná na množině M, pokud pro každé $x\in M$ existuje její diferenciál $df(x)$ . Funkce je spojitě diferencovatelná, pokud se diferenciál mění bod od bodu spojitě. Funkce f definovaná na otevřené množině U je k krát spojitě diferencovatelná, pokud má všechny parciální derivace k-tého řádu spojité. Značíme $f\in C^{k}(U)$ .

Popis diferencovatelných funkcí

Funkce jedné reálné proměnné

Funkce $f:\mathbb {R} \to \mathbb {R}$ je v bodě $c\in \mathbb {R}$ diferencovatelná právě tehdy, existuje-li konečná derivace funkce $f\,$ v bodě $c\,$ . Konečnost derivace je důležitá, neboť například funkce signum má v nule nekonečnou derivaci, ale ne diferenciál.

Funkce $f:\mathbb {R} \to \mathbb {R}$ je na diferencovatelná na intervalu $\mathrm {I}$ s krajními body $a<b$ , jestliže jsou splněny tyto tři podmínky:

$\forall x\in \left(a,b\right):f'\left(x\right)\in \mathbb {R}$
$a\in \mathrm {I} ,\Rightarrow f'_{+}\left(a\right)\in \mathbb {R}$
$b\in \mathrm {I} ,\Rightarrow f'_{-}\left(b\right)\in \mathbb {R}$

Tedy funkce na jednorozměrném intervalu je diferencovatelná, pokud má konečnou derivaci ve všech vnitřních bodech i konečné jednostranné derivace v obou koncových bodech intervalu.

Funkce f je spojitě diferencovatelná, pokud její derivace f' je spojitá.

Někdy se diferencovatelnost uvažuje jen na otevřených intervalech, a pak v definici není druhá a třetí podmínka.

Funkce více reálných proměnných

Postačující podmínka pro existenci diferenciálu funkce $f:\mathbb {R} ^{n}\to \mathbb {R}$ v bodě c je existence a spojitost parciálních derivací f na okolí c. Diferenciál se obvykle definuje na vnitřních bodech definičního oboru. Pokud existují na otevřené množině spojité parciální derivace f podle všech proměnných, je f spojitě diferencovatelná.

Funkce na hladké varietě

Funkce f definovaná na hladké varietě M je diferencovatelná, pokud pro každou mapu $g:M\to U\subset \mathbb {R} ^{n}$ je složení $f\circ g^{-1}:U\to \mathbb {R}$ diferencovatelná.

Zobrazení mezi vícerozměrnými prostory

Zobrazení $\mathbb {R} ^{n}\to \mathbb {R} ^{k}$ je diferencovatelné, pokud je diferencovatelná každá jeho složka. Podobně pro zobrazení mezi libovolnými hladkými varietami.

Vlastnosti diferencovatelných funkcí

Funkce, která je diferencovatelná v bodě, je v tomto bodě spojitá. Stejně pro libovolný interval.
Součet, rozdíl, součin diferencovatelných funkcí je též diferencovatelný. Podíl f/g, kde g je nenulová, je diferencovatelný.
Složení diferencovatelných zobrazení je diferencovatelné.
Diferencovatelnou funkci lze aproximovat na okolí vnitřního bodu definičního oboru Taylorovým polynomem.
Diferencovatelná funkce má všechny derivace ve směru a tato derivace závisí na směru lineárně.

Příklady

Weierstrassova funkce příklad spojité funkce, která není diferencovatelná

Exponenciální, logaritmické, konstantní, mocninné, goniometrické, cyklometrické, hyperbolické a hyperbolometrická funkce jsou diferencovatelné na celém definičním oboru s výjimkou případně množiny izolovaných bodů.
Funkce $f:\mathbb {R} \to \mathbb {R} ,\;f(x)={\begin{cases}e^{(-1/x)}&{\text{pokud }}x>0,\\0&{\text{pokud }}x\leq 0,\end{cases}}$ není analytickou, a přesto je diferencovatelná na celém $\mathbb {R}$ .
Funkce definovaná předpisem $f(x)\;=\;{\begin{cases}x^{2}\sin(1/x)&{\text{pokud }}x\neq 0\\0&{\text{pokud }}x=0\end{cases}}$ je diferencovatelná v bodě 0, ale není spojitě diferencovatelná, neboť její derivace není spojitá.[p 1]
Weierstrassova funkce přestože je spojitá na celém $\mathbb {R}$ není v žádném bodě definičního oboru diferencovatelná.

Hladká funkce

Funkce f se nazve hladká na otevřené množině U, pokud má spojité derivace všech řádů (u funkce více proměnných parciální derivace). Značíme $f\in C^{\infty }(U)=\cap _{k}C^{k}(U)$ .

Holomorfní funkce

Obdobou diferencovatelné funkce v oboru komplexních čísel je holomorfní funkce.

Další významy

Diferencovatelná struktura - atlas hladké variety.
Diferenciální forma - hladká sekce kotečného bundlu variety
Diferencovatelný bundl - bundl, ve kterém jsou přechodové funkce diferencovatelné

Poznámky

Derivace této funkce má tvar : $f'(x)={\begin{cases}-{\mathord {\cos(1/x)}}+2x\sin {(1/x)}&{\text{pokud }}x\neq 0,\\0&{\text{pokud }}x=0.\end{cases}}$ a tato zjevně nemá limitu pro x = 0.

Související články

Reference

Kopáček, J.: Matematická analýza pro fyziky , I., II. díl, Matfyzpress
Fučík, S., Milota, J.: Matematická analýza II, Diferenciální počet funkcí více proměnných, skripta MFF UK, Praha, 1980

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[1] Derivace této funkce má tvar : $f'(x)={\begin{cases}-{\mathord {\cos(1/x)}}+2x\sin {(1/x)}&{\text{pokud }}x\neq 0,\\0&{\text{pokud }}x=0.\end{cases}}$ a tato zjevně nemá limitu pro x = 0.