Dálnice A1 (Slovinsko)

Slovinská dálnice A1 (Slovenika) spojuje slovinsko-rakouskou státní hranici s Mariborem a hlavním městem Lublaní, odtud pak pokračuje směrem k přístavnímu městu Koper. Navazuje na rakouskou dálnici A9.
S délkou 248 km je nejdelší slovinskou dálnicí.

Avtocesta A1
Základní údaje
Celková délka248 km
    v provozu:241,4 km
StátSlovinsko Slovinsko
Geodata (OSM)OSM, WMF
Objekty na trase
     (?) Slovinsko, Rakousko
     (1) Šentilj
     (2) Maribor-sever
     (3) Dragučova, Dálnice A5 (Slovinsko)
     (4) Maribor-center
     (5) Maribor-vzhod
     (6) Rogoza
     (7) Slivnica, Dálnice A4 (Slovinsko)
     (8) Fram
     (9) Slovenska Bistrica-sever
     (10) Slovenska Bistrica-jug
     (11) Slovenske Konjice
     (12) Dramlje
     (13) Celje-vzhod
     (14) Celje-center
     (15) Celje-zahod
     (16) Žalec
     (17) Šempeter
     (18) Šentrupert
     (19) Vransko
     (20) Trojane
     (21) Blagovica
     (22) Lukovica
     (23) Krtina
     (24) Domžale
     (25) Ljubljana-Šentjakob
     (26) Ljubljana-Sneberje
     (27) Zadobrova, Rychlostní silnice H3 (Slovinsko)
     (28) Industrijska cona Moste
     (29) Ljubljana-vzhod
     (30) Ljubljana-Bizovik
     (31) Malence, Dálnice A2 (Slovinsko)
     (32) Ljubljana-jug
     (33) Ljubljana-Rudnik
     (34) Ljubljana-center
     (35) Ljubljana-zahod
     (36) Kozarje, Dálnice A2 (Slovinsko)
     (37) Brezovica
     (38) Vrhnika
     (39) Logatec
     (40) Unec
     (41) Postojna
     (42) Razdrto
     (43) Razcep Razdrto, Rychlostní silnice H4 (Slovinsko)
     (44) Senožeče
     (45) Gabrk
     (46) Divača
     (47) Kozina
     (48) Kastelec
     (49) Črni Kal
     (50) Srmin
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Výstavba dálnice

Výstavba dálnice A1 začala po bouřlivých sporech v roce 1970 a první úsek Vrhnika-Postojna byl otevřen 29. prosince 1972. Úsek měřil 30,1 km a jednalo se o první dálnici na území Slovinska i tehdejší Jugoslávie.[1]
Spojení Lublaně s městem Koper bylo dokončeno v roce 2004. 12. srpna 2005 byl otevřen úsek TrojaneBlagovica – stavebně nejnáročnější část trasy dálnice, kde je na necelých 11 kilometrech 8 mostů a 2 tunely. Poslední 10,5 km dlouhý úsek (obchvat Mariboru) byl uveden do provozu 14. srpna 2009.[2]

Dopravní stavby na dálnici

Mimoúrovňové křižovatky

Součástí dálnice A1 je 8 mimoúrovňových křižovatek, na kterých se oddělují další slovinské dálnice a rychlostní silnice:

Mosty a tunely

Dálnice překonává terén 10 tunely a 38 mosty. Její součástí jsou i dvě stavby s rekordní délkou: Viadukt Črni Kal, který je nejvyšším a nejdelším mostem ve Slovinsku a tunel Trojane, který je nejdelším slovinským dvoutubusovým tunelem.

Zpoplatnění

Na dálnici A1 se dříve používal otevřený způsob placení mýtného. Po zavedení dálničních známek se tento způsob nadále používá již jen pro autobusy a nákladní automobily.

Fotografie

Reference

  1. Článek o úseku Vrhnika-Postojna na stránkách DARS (slovinsky). www.dars.si [online]. [cit. 2010-07-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-11-20.
  2. Článek o předání dálničního obchvatu Mariboru do provozu na stránkách DARS (slovinsky). www.dars.si [online]. [cit. 2009-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-08-20.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.