Rekord
Rekord je označení pro nejlepší výsledek či výkon v nějakém měřitelném oboru lidské činnosti. Nejčastěji se o rekordech hovoří v oblasti sportu. V širším smyslu jde o extrémní údaj v určitém souboru hodnot (např. zeměpisné rekordy).
Výraz pochází z anglického record, kde má tentýž význam, přenesený z primárního smyslu „zápis, záznam“ – tedy jde vlastně o „zápis výsledku, hodnoty“.
Ve sportu
Nejlepší zaznamenaný sportovní výsledek na světě se nazývá světový rekord. Klasické světové rekordy jsou známy zejména z oficiálních sportovních disciplín, především z lehké atletiky, plavání, rychlostní kanoistiky, veslování, vzpírání, dráhové cyklistiky, rychlobruslení, letů na lyžích a dalších individuálních i skupinových sportů, u kterých lze zajistit nebo garantovat alespoň přibližně srovnatelné podmínky příslušného sportoviště. U některých sportů může při vytvoření nového světového rekordu sehrát svoji roli i vyšší nadmořská výška příslušného sportoviště, velmi znatelné je to například v rychlobruslení, kde se s rostoucí nadmořskou výškou výrazně mění kvalita ledu (rychlobruslařská dráha je prý v takových podmínkách o něco málo rychlejší). Vyšší nadmořská výška sportoviště však svůj vliv může mít i lehké atletice a dalších sportech. Z toho důvodu se mohou evidovat také rekordy stadionu, okruhu apod.
Světové rekordy také mohou mít různou váhu a hodnotu podle počtu lidí, kteří se o takový rekord pokoušejí. Například rekord v běhu na 100 metrů má podstatně větší prestiž než rekord v získaných bodech v nějakém řídce provozovaném sportu.
Na národní, resp. státní úrovni existují národní rekordy, a každý člověk (nejen profesionální sportovec) si může zapisovat své osobní rekordy. Sportovci v juniorském věku (do 21 let) dosahují tzv. juniorských rekordů, sportovci ve veteránském věku (nad 40 let) pak mohou dosáhnout veteránského rekordu. Rekordy mohou být hodnoceny i v rámci jedné periodicky pořádané sportovní události, například rekord mistrovství světa, olympijský rekord, rekord mítinku. V rámci určitého týmu se také mohou zaznamenávat klubové rekordy. Rekordy se mohou speciálně sledovat i pro jednotlivé disciplíny v rámci víceboje – např. nejdelší skok do dálky provedený desetibojařem apod.
Rekordy dosahované ve sportu mohou mít i některá další sportovně-technická omezení daná pravidly a platnými regulemi příslušného sportu. Například rekord v lehké atletice nemůže být uznán, pokud byl vytvořen s nedovolenou podporou větru nebo za pomoci nepovoleného sportovního náčiní, rekord v dráhové cyklistice nemusí být uznán pokud byl dosažen na neschváleném typu jízdního kola, rekord v plavání nemusí být uznán, pokud byl dosažen za pomocí speciální plavecké kombinézy atd. Přirozeně nemohou být uznány ani rekordy dosažené s prokázanou pomocí dopingu.
Některé sportovní rekordy se mohou stát „věčnými“, pakliže se po jejich dosažení změní pravidla disciplíny, a není tak dále možné porovnávat výsledky. To se týká třeba rekordů v hodu oštěpem ustavených v 80. letech (mužský rekord Uwe Hohna 104,8 m a ženský rekord Petry Felke 80,0 m) – po jejich dosažení se změnila předepsaná podoba oštěpu (posun těžiště) a rekordní výkony se následně začaly počítat znovu „od nuly“. Staré rekordy tím nebyly zneplatněny, ale v jistém smyslu se staly „mrtvými“, a v současné disciplíně se za rekordy považují ty dosažené podle aktuálních pravidel (tj. Jan Železný 98,48 m a Barbora Špotáková 72,28 m).
Sbírky rekordů
Všemožné rekordy pro každý rok shrnuje prestižní Guinnessova kniha rekordů – zde jde nejen o lidské výkony, ale obecně o světová nej- a rozličné extrémy v oblasti kultury i přírody.
Pelhřimovská Agentura Dobrý den pořádá každoroční festival Pelhřimov – město rekordů, kde se účastníci (i zahraniční) snaží dosáhnout různých kuriózních až recesistických rekordů (např. největší štrůdl na světě apod.). Agentura také vydává Českou knihu rekordů.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu rekord na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo rekord ve Wikislovníku
