Slovenske Konjice

Hrad na vedutě z roku1680

Území bylo podle archeologických nálezů osídleno již před třemi tisíci lety, na významu nabylo po příchodu Keltů, jejichž kmen byl nazýván Tavriskové a koncem 2. století se usadili na návrší Brinjeva Gora, odkud pocházejí archeologické nálezy. Širší oblast byla součástí království Noricum, které bylo kolem roku 15 př. n. l. připojeno k římskému státu. Keltové pravděpodobně vstoupili do jejich služeb, přejímali jejich hospodářské a společenské principy a splynuli s nimi, jak dosvědčují nápisy s keltskými jmény (např. náhrobní deska z lokality Radana vas, Kovaški Vrh, Koritno, Skomarje a Hudinja). Císař Claudius (41–54 n. l.) pověřil vládou v provincii Noricum Celeia (Municipium Claudia Celeia) svého prefekta. Římané postavili silnice, spojující oblast s Itálií a Podunajím (Panonií). Slované přišli v 6. století, z roku 1146 pochází první písemná zpráva o kostele sv. Jiří, z listiny patriarchy Pelegrina. Hrad byl postaven během 12. století, aby chránil dálkovou cestu a stezku ke klášteru kartuziánů v Žiči (německy Seiz). Hrad patří k nejstarším ve Slovinsku, rytíři z Konjic se podle pramenů objevili roku 1165 nebo 1175, kdy byl Liupold Konjišský zástupcem markraběte Otakara III. Štýrského, který klášter založil jako první kartouzu ve Štýrské marce a na slovanském území. V roce 1234 je hrad nazýván castrum Gonuvviz. O církevní správě Akvilejského patriarchátu se v 15. století v souvislosti se zdejším kostelem sv. Jiří zmínil furlánský humanista Paolo Santonino.

V letech 1597–1671 vlastnil hrad štýrský hraběcí rod Tattenbachů, poslední Hans Erasmus von Tattenbach (1630-1671) patřil k vůdcům protihabsburského Wesselényiho spiknutí a skončil na popravišti. Při březnové revoluci roku 1848 se ve městě zorganizovali národní obrozenci.

Ve 2. světové válce nacisté v blízkosti města zřídili koncentrační tábor Sterntal (slovinsky Šterntal nebo Strnišče), ve kterém bylo vězněno osm až dvanáct tisíc osob, zaměstnaných v blízké továrně na zpracování hliníku. Tábor byl osvobozen teprve v říjnu roku 1945 po intervenci mezinárodního Červeného kříže. Od května do října 1945 tam zemřelo kolem čtyř tisíc vězňů na úplavici, přesné údaje chybí.

Městem prochází silnice 430, kolem města prochází dálnice A1. Sousedními městy jsou Celje, Slovenska Bistrica, Šentjur a Velenje.

Hrad v roce 2004

Kartuziánský klášter Žiče

Kostel sv. Jiří

Mariánský morový sloup, Franc Zamlik (1767)

• Hrad - ruiny románské stavby a obytná věž, přestavěná a upravená v 19. století, kdy byl majitelem kníže Alfred Windischgrätz a jeho potomci (1828–1945)
• Nadžupní kostel sv. Jiří, gotická trojlodní bazilika z doby kolem roku 1300, Roženvenská barokní kaple, věž dostavěná po požárech v 19. století, farní budova barokní
• staré město: Stari Trg s domy z 15.-19. století, urbanisticky zajímavá dispozice úzkého trhu s otevřeným tokem potoka uprostřed, nad ním dvě statue, domy jen po stranách ulice,
• Morový sloup se sochou Panny Marie Immaculaty, od sochaře France Zamlika
• Sloup se sv. Floriánem a patrony diecéze (sv. Jiří, sv. Jan Nepomucký, dva další), od sochaře France Zamlika (1737)
• Hospodářský dvůr Trebnik - barokní stavba
• Kartuziánský klášter Žiče (latinsky Domus in Valle Sancti Johannis Dům v údolí sv. Jana; německy Seiz) - založil Otakar III. Štýrský mezi léty 1155-1165, středověký stavební komplex opevněného kláštera se skládal z horní a dolní stavby a ze dvou kostelů, románský kostel je ruinou bez střechy, menší -nyní farní- kostel byl přestavěn v 18. století a stojí samostatně v katastru obce Špitalič.
• Hřbitovní kostel sv. Anny v místní části Zgornja Pristava; renesanční stavba s figurálními epitafy rodiny Tattenbachů, barokní oltářní obraz
• Okresní muzeum a galerie

• Jurjevanje – výroční slavnost patrona města sv. Jiří spojená s poutí a karnevalem
• Maratón – každoročně v září
• Grand prix Slovenske Konjice – mezinárodní mistrovství v boxu

• Hans Erasmus von Tattenbach (1630-1671) – hrabě, místodržitel Štýrska, jeden z vůdců protihabsburského povstání (Wesselényiho spiknutí), které skončilo popravou všech strůjců
• Adelma Vay de Vaya (1840-1925) – rakouská hraběnka, spisovatelka, spiritistka a médium, žila a zemřela zde
• Benno Milenkovič /von Millenkovich (1869-1946) – admirál rakousko-uherské flotily
• Ivan Minatti (1924–2012) – slovinský básník, překladatel a editor
• Tamara Zidanšeková – tenistka