Kavka obecná

Kavku obecnou popsal švédský přírodovědec Carl Linné v roce 1758 v knize Systema naturae pod názvem Corvus monedula.[2] Její druhové jméno (monedula) je přitom latinské slovo pro kavku.[3]

Tvoří 4 poddruhy:[4][5]

• C. m. monedula (Linnaeus, 1758) – nominální poddruh hnízdící na jihovýchodě Norska, v jižním Švédsku a severním a východním Dánsku; ojediněle zimuje také v Anglii a Francii.
• C. m. spermologus (Vieillot, 1817) – západní, jihozápadní a střední Evropa.
• C. m. soemmerringii (Fischer, 1811) – severovýchodní Evropa a severní a střední Asie. Zimuje v Íránu a severozápadní Indii.
• C. m. cirtensis (Rothschild & Hartert, 1912) – Maroko a Alžírsko v severní Africe.

Kavka obecná je druhým nejmenším druhem rodu Corvus. Dorůstá délky 34–39 cm a v rozpětí křídel měří 67–74 cm. Hmotnost u dospělých jedinců se pohybuje mezi 220–270 g. Obě pohlaví jsou převážně černá nebo šedočerná se světle šedým týlem. Dospělí ptáci mají jako jediní zástupci rodu Corvus žijících mimo australský kontinent také stříbřitě bílé oči, které jsou u mladých ptáků zbarveny světle modře (stejně jako u dospělců pak kolem jednoho roku života).[6]

Kavka je hlučný pták. Nejčastěji se ozývá výrazným „kjá“, „kjak“ nebo „ťa“. Tichým zpěvem s imitacemi se projevuje pouze na hnízdě.

Areál rozšíření kavky obecné sahá od severozápadní Afriky a Španělska přes celou Evropu, kde zcela chybí pouze v severní části Skandinávie, až po východní Himálaj a jezero Bajkal v Asii. V 80. letech 20. století se díky lodní dopravě dostala až na severozápad Severní Ameriky,[7] několikrát byla pozorována také v Kanadě, na Faerských ostrovech, Gibraltaru, Islandu a v Mauritánii.[8]

V Evropě je její početnost odhadována na 5,2–15 milionů párů.[9]

Je převážně stálá, severní a východní populace jsou však více tažné.[10]

V České republice, kde je zvláště chráněná jako silně ohrožený druh, se vyskytuje po celý rok, nejhojněji však v létě, kdy zde hnízdí v počtu 10–20 tisíc párů, a to po 1000 m n. m. Na českém území byl u její populace v posledních letech zaznamenán mírně klesající trend.[11] Kavkám se však poměrně dobře daří ve městech.[12][13][14]

Kavka obecná žije v zalesněných stepích, lesích, kulturní krajině, na pastvinách, ve městech, zvláště v parcích, i v pobřežních oblastech.[6]

Je velmi společenská a v hejnech, která bývají nejpočetnější během zimního období a na společných hřadovištích,[4] se zdržuje po většinu roku, většinou i během hnízdního období. Často bývá viděna i ve společnosti vran[15] nebo havranů.

Dospělý pták u hnízdní dutiny

Je monogamní, páry přitom vytváří většinou na celý život. Svému hnízdišti bývá věrná. Hnízdo vystlané chlupy, hadry, kůrou, zeminou nebo jinými měkčími materiály staví společně samec se samicí nejčastěji v dutinách stromů, na útesech, v budovách a výjimečně i na jehličnatých stromech. V jedné snůšce je 4–5 hladkých, lesklých, světlých, přibližně 36 × 26 mm velkých vajec s tmavými skvrnami, na kterých sedí pouze samice 17–18 dní. Mláďata, která krmí oba rodiče, hnízdo opouštějí po 28–35 dnech.[16]

Zatím nejvyšší zaznamenaný věk u volně žijícího jedince činí 20 let a 4 měsíce.[17]

Je všežravá a v létě požírá zejména malé bezobratlé živočichy žijící na zemi, včetně hmyzu, pavouků nebo plžů. Živí se též mršinami, byly však zaznamenány útoky i na netopýry.[18] Z rostlinné složky u ní převládají obilná zrna, semena, žaludy a ovoce.

• Česká společnost ornitologická – Pták roku 2001