Klagenfurt am Wörthersee

Klagenfurt am Wörthersee (slovinsky a česky Celovec, do roku 2008 zkráceně jen Klagenfurt), je statutární město a zároveň hlavní a největší město rakouské spolkové země Korutany, 235 km jihozápadně od Vídně, 100 km jihozápadně od Štýrského Hradce a 20 km severně od hranic se Slovinskem. Leží na řece Glan u jezera Wörthersee, v nadmořské výšce 446 m. Žije zde přibližně 101 tisíc[1] obyvatel a je tak 6. největším rakouským městem.

Klagenfurt am Wörthersee
Pohled z Radsbergu

znak
Poloha
Souřadnice46°37′ s. š., 14°18′ v. d.
Nadmořská výška446 m n. m.
StátRakousko Rakousko
Spolková zeměKorutany
Klagenfurt
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha120,1 km²
Počet obyvatel101 403 (2020)[1]
Hustota zalidnění844,2 obyv./km²
Správa
StarostaMaria-Luise Mathiaschitz (SPÖ)
Oficiální webwww.klagenfurt.at
Telefonní předvolba+43(0)463
PSČ9020, 9061, 9063, 9065, 9073, 9201
Označení vozidelK
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pamětihodnosti
  • Katedrála svatého Petra a Pavla byla postavena v roce 1581 původně jako protestantská modlitebna zasvěcená Nejsvětější Trojici. Byla největším protestantským kostelem v Rakousku. V roce 1600 byl během protireformace uzavřen a o čtyři roky později předán jezuitům, kteří jej zasvětili svatému Petru a Pavlu. Jezuitům patřil do roku 1773, kdy byl řád zrušen. V roce 1787 biskup povýšil kostel na katedrálu gurské diecéze.
  • Cisterciácký klášter Viktring z roku 1142. Působil zde Jan z Viktringu, sekretář českého krále Jindřicha Korutanského. Za josefínských reforem byl klášter v roce 1786 zrušen, později sloužil jako textilní továrna a od roku 1976 je zde gymnázium.
  • Minimundus je park u jezera Wörthersee o rozloze 26 000 m², ve kterém je 159 modelů známých staveb, lodí a vlaků v měřítku 1:25. Byl otevřen v roce 1958 a výtěžek ze vstupného je určen pro potřebné děti v Rakousku.

Sport

Ve městě hraje veliké množství hokejových klubů. Mezi nejznámější patří EC KAC. Fotbalový stadion Hypo-Arena o kapacitě 32 000 diváků byl v roce 2008 jedním z hostitelských stadionů Mistrovství Evropy ve fotbale.

Politika

Starostové od roku 1850

Od roku 1991 jsou starostové voleni přímo.

Andreas Koller1850–1852
Ferdinand Hauser1852–1861
Gabriel von Jessernigg1861–1865
Leopold Nagel1865–1870
Gabriel von Jessernigg1870–1887
Franz Erwein1887–1890
Franz Glöckner1890–1892
Friedrich Posch1892–1896
Julius Christoph Neuner1896–1905
Johann Franz Suppan1905–1906
Julius Christoph Neuner1906–1909
Gustav Ritter von Metnitz1909–1915
Friedrich von Wetzlar-Plankenstern1916–1921
Friedrich Wolsegger1921–1926
Adolf Heinrich Bercht (großdeutsch)1926–1931
Franz Pichler-Mandorf (SDAP)1931–1934
Adolf Wolf (CS)1934–1938
Friedrich von Franz (NSDAP)1938–1945
Friedrich Schatzmayer (SPÖ)1945–1952
Peter Graf (SPÖ)1952–1957
Hans Ausserwinkler (SPÖ)1957–1973
Leopold Guggenberger (ÖVP)1973–1997
Harald Scheucher (ÖVP)1997–2009
Christian Scheider (FPK)2009–2015
Maria-Luise Mathiaschitz (SPÖ)2015–2021
Christian Scheider (FPK)od 2021

Osobnosti

Rodáci

Další známí obyvatelé
  • Alois Beer (1840–1916), c. a k. dvorní a námořní fotograf
  • Anton Martin Slomšek (1800–1862), spirituál klagenfurtského semináře a pozdější biskup v Mariboru
  • Alois Melezínek (1932–2015), profesor a zakladatel inženýrské pedagogiky

Partnerská města

Reference
  1. Dostupné online. [cit. 2020-07-14]

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.