Volgograd
Volgograd (rusky Волгогра́д), od 10. dubna 1925 do 7. listopadu 1961 a ve dnech významných výročí[p 1] nazýván Stalingrad (rusky Сталингра́д), v letech 1589–1925 Caricyn (rusky Цари́цын), je město v Ruské federaci na jihu její evropské části. Město je důležitým přístavem na řece Volze; podél jejího západního břehu se táhne v délce přibližně 60 km. Město je centrem Volgogradské oblasti. Žije zde přibližně 1,02 milionu[2] obyvatel.
Volgograd Волгоград | |
---|---|
Nahoře:most přes řeku Volhu, uprostřed vlevo:stanice městské rychlodráhy,uprostřed:Volgogradské nádraží, uprostřed vpravo:propyleje na centrálním náměstí, dole:socha Matka vlast volá | |
znak vlajka | |
Poloha | |
Souřadnice | 48°42′31″ s. š., 44°30′53″ v. d. |
Nadmořská výška | 0–102 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+4[1] |
Stát | Rusko |
Federální okruh | Jižní |
Oblast | Volgogradská |
Administrativní dělení | 8 rajónů |
Volgogradská oblast na mapě Ruska | |
Volgograd | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 859 km² |
Počet obyvatel | 1 015 586 (2017)[2] |
Hustota zalidnění | 1 182,3 obyv./km² |
Etnické složení | Rusové, okrajově též Ukrajinci, Kazaši, Tataři a další |
Náboženské složení | pravoslavné křesťanství |
Správa | |
Starosta | Vitalij Lichačov[3] |
Vznik | 1589 |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | +7 (8442) |
PSČ | 400001—400138 |
Označení vozidel | 34 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
Carské Rusko a občanská válka
Volgograd byl založen roku 1589 jako pevnost Caricyn na soutoku řek Carica a Volha. Tato pevnost získala název z tatarského Sary-Su („žlutá voda/řeka“) nebo Sary-Sin („žlutý ostrov“). Její účel bylo hlídat často nestálou hranici carského Ruska před nájezdy nomádů z jižních stepí. V roce 1670 dobyli město vzbouření kozáci pod vedením Stěnky Razina. O století později, za dalšího kozáckého povstání, tentokrát vedeného Jemeljanem Pugačovem, se povstalcům už Caricyn dobýt nepodařilo; byl ubráněn carským vojskem pod vedením plukovníků Cypletěva a Bošňaka.
V 19. století se tehdejší Caricyn stal významným přístavem na Volze a důležitou dopravní křižovatkou. Během občanské války v Rusku po Říjnové bolševické revoluci to bylo místo těžkých bojů. Stalin, Kliment Vorošilov a Semjon Buďonnyj obsadili město sice už roku 1918, avšak nedlouho poté je s pomocí československých legionářů[4] získali „bílí“ zpět. Roku 1920 byla nakonec ustanovena sovětská moc a v roce 1925 bylo město přejmenováno na Stalingrad.
2. světová válka
Za dob Stalinovy vlády se stal Volgograd důležitým přístavem. Bylo zde překládáno zboží z vlaků na lodě a naopak. V době 2. světové války mělo město značný strategický význam, umocněný navíc symbolikou jeho jména. Mezi 21. srpnem a listopadem 1942 město dobývala německá vojska a téměř celé je obsadila. Při německém bombardování Stalingradu v prvních dnech útoku zahynulo přes 40 000 civilistů.[5] Pak však byla německá 6. armáda obklíčena, a do 2. února 1943 zničena anebo zajata. Bitva o Stalingrad, kterou nakonec vyhrála Rudá armáda, je považována za bod obratu v bojích na východní frontě. Za dobu bitvy padlo nebo bylo zraněno téměř 2 miliony lidí na obou stranách; celé město bylo totálně zničeno. Po skončení války, roku 1945 dostal Volgograd titul Město-hrdina a ocenil jej také britský král Jiří VI.
Po 2. světové válce
Jako památník na 2. světovou válku byla v letech 1959–1967 na dominantní výšině postavená socha Matka vlast volá, s jejími 85 metry to byla největší socha té doby, nyní je to nejvyšší socha ženy na světě.
Roku 1961 Nikita Chruščov přejmenoval tehdejší Stalingrad na Volgograd, v rámci procesu destalinizace, který tehdy v zemi probíhal. Tato změna byla přijata s rozpaky, jelikož název Stalingrad byl název titulu hrdého města. V současnosti by údajně mnoho lidí opět uvítalo změnu k původnímu jménu a město se proto rozhodlo k dočasnému návratu titulu „Město hrdinů Stalingrad“.[6] Titul se tak bude moci užívat na základě rozhodnutí z r. 2013 po šest dní v roce během významných výročí, např. na den začátku porážky nacistických vojsk u Stalingradu. V roce 2010 ruští monarchisté a představitelé pravoslavných organizací požadovali, aby se město vrátilo ke svému předrevolučnímu názvu Caricyn, úřady však jejich návrh zamítly.[7]
V 80. letech byla zřízena tramvajová rychlodráha. V 90. letech překonal počet obyvatel milionovou hranici.
Ekonomika a doprava
Na Volze byla vybudována přehradní nádrž, dnes je Volgograd stále důležitou dopravní křižovatkou mezi Donbasem, Sibiří, Kavkazem a Ruskem. Roku 1952 byl vybudován Volžsko-donský kanál, do dneška je Volha velmi důležitý dopravní kanál. V dnešní době se zde nachází velké množství loděnic a závodů na zpracování oceli, hliníku a ropy.
Volgograd je dnes také významným železničním uzlem, z hlavního volgogradského nádraží jezdí vlaky do Moskvy, Saratova, Astrachaně, Rostova na Donu a Krasnodaru.
Místní veřejná doprava je zajištěna autobusy, trolejbusy, tramvajemi, včetně tramvají československé výroby Tatra T3, a systémem metrotram. Přes Volgograd také prochází evropská silnice E40 vedoucí z francouzského Calais do Ridderu v Kazachstánu.
Mezinárodní letiště Volgograd se nachází 15 km severozápadně od města.
Sport
Stadion Volgograd Arena hostil některé zápasy Mistrovství světa ve fotbale 2018.
Galerie
- Matka vlast volá je největší socha v Evropě a největší socha ženy na světě
- Katedrála všech svatých
- Katedrála Kazaň
- Volgogradská synagoga
- Rezidenční komplex ve Volgogradu
Partnerská města
Osobnosti
- Josif Stalin
- Alexandra Pachmutovová (1929), ruská a sovětská hudební skladatelka, zejména populárních písní tzv. sovětské estrády
- Vasilij Sidorenko (1961), ruský kladivář, mistr Evropy z roku 1994
- Jekatěrina Grigorjevová (1974), ruská atletka, sprinterka
- Denis Pankratov (1974), ruský plavec
- Maxim Opalev (1979), ruský rychlostní kanoista
- Anna Chapmanová (1982), ruská špionka pracující pro Službu vnější rozvědky
- Jelena Isinbajevová (1982), ruská atletka, skokanka o tyči
- Jelena Slesarenková (1982), ruská atletka, olympijská vítězka a dvojnásobná halová mistryně světa ve skoku do výšky
- Olga Kučerenková (1985), ruská atletka, jejíž specializací je skok daleký
- Julija Zaripovová (1986), ruská atletka, běžkyně
- Michail Kukuškin (1987), kazašský profesionální tenista
Odkazy
Poznámky
- Město se pravidelně ve dnech významných výročí vrací k názvu Stalingrad.
Reference
- Ruský federální zákon 107-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2018-10-11 [cit. 2018-11-25]. (rusky)
- Dostupné online.
- Vedení města
- PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná, Žižkova 2379 (734 01 Karviná) ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3, str.60 - 137, 140 - 148
- Stalingrad: Ani krok zpět!. Česká televize [online]. Dostupné online.
- HÁJEK, Adam. Volgograd se na výročí porážky nacistů opět přejmenuje na Stalingrad [online]. iDNES.cz, 2013-01-31 [cit. 2013-02-01]. Dostupné online.
- Stalingrad name to be revived for anniversaries. BBC News [online]. 2013-02-01 [cit. 2013-02-02]. Dostupné online. (anglicky)
- https://www.ostrava.cz/cs/o-meste/aktualne/ostrava-vypovi-partnerske-smlouvy-s-doneckem-a-volgogradem
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Volgograd na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Rozsáhlá fotogalerie — zvláště z místního muzea a Mamajevova návrší se sochou Matky Rusi