Szentgotthárd

Město leží na hranicích s Rakouskem na cestě mezi městy Budapešť a Štýrský Hradec. Nachází se zde železniční hraniční přechod. V Széntgotthárdu se stékají řeky Rába a Lapincs.

V 16. a 17. století zde byla válečná zóna. Byla zde též postavena malá pevnost. V roce 1664 se v těchto místech konala důležitá bitva, kdy kapitán Raimondo Montecuccoli s Rakušany a Francouzi vyhrál nad Turky. V roce 1705 maďarské síly porazily Rakušany, ale tehdejší místo bojiště nyní patří do Rakouska.

Na konci 18. století byla postavena železnice mezi Budapeští a Štýrským Hradcem, která je vedena i přes Szentgotthárd, a tento počin velmi ovlivnil zdejší komunitu. Po roce 1945 byl Szentgotthárd součástí železné opony a zdejší rozvoj se zastavil. V roce 1983 se tato obec stala městem a v roce 1989, kdy železná opona padla se město stalo i průmyslovým a turistickým centrem.

Město je centrem slovinské menšiny a je zde i Slovinský pracovní konzulát.

• kostel Nanebevstoupení Panny Marie
• divadlo, někdejší kostel

• Miklós Szabó (dirigent)
• Zoltán Gaál (chemik)
• Dezső Kerecsényi (literární historik)
• Gyula Décsi (ministr)
• Tibor Gécsek (kladivař)

• Walldürn, Německo
• Delle, Francie
• Petrilla, Rumunsko
• Tarvisio, Itálie
• Izola, Slovinsko

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Szentgotthárd na esperantské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Szentgotthárd na Wikimedia Commons