Západní Slované

Západní Slované je západní větev Slovanů, hovořící západoslovanskými jazyky, která zahrnuje Poláky (spolu s Kašuby a Slezany), Čechy (spolu s Moravany), Slováky, Lužické Srby a historicky také kmeny Polabských Slovanů. Tyto národy tvoří většinu populace a historicky utvářeli kulturu u současných států Polska, Česka a Slovenska a v rámci nich také regionů Moravy, Slezska, Kašubska a Lužice.

Západní Slované
Země majoritně obývané západními Slovany (označené světle zelenou)
Populace
>82 milionů
Země s významnou populací
Česko, Slovensko, Polsko
(Menšiny: Bělorusko, Litva, Maďarsko, Německo, Ukrajina)
Jazyk(y)
Západoslovanské jazyky:
Čeština, Polština, Slovenština, Slezština, Moravština, Srbština
Náboženství
zejména římskokatolické, také minorita luteránů, jiné či bez vyznání
Příbuzné národy
východní Slované, jižní Slované

Západoslovanské národy se vyvinuly pod vlivem západního křesťanství[1], což způsobilo kulturní oddělení od jiných slovanských skupin: zatímco východní a většina jižních Slovanů (s výjimkou Chorvatů a Slovinců) konvertovala k pravoslavnému křesťanství a byli kulturně ovlivňováni Byzantskou říší, západní Slované konvertovali k římskokatolické církvi.

Dějiny
Západní Slované v 9. a 10. století

Na počátku 7. století byli Slované v dnešním Slovensku a Maďarsku podrobeni Avary, jejich nadvláda ale byla zlomena franským kupcem Sámem a došlo ke vzniku Sámovy říše, jejíž centrum bylo v českých zemích.[2] Sámova říše byla úspěšná v konfliktu s Franskou říší, ale po smrti Sáma se rozpadla. Ze 7. století jsou známy i další kmenové svazy a vládci jako lužickosrbský vévoda Dervan a korutanský Valuk. Kolem roku 830 vládne Mojmír, první historicky doložený kníže Velkomoravské říše. Na konci 9. století Velká Morava ovládla Čechy. Velkomoravská říše však zanikla na počátku 10. století, na západ od ní nastal vzestup českého knížectví.

Polabští Slované byli silně germanizovaní. Při tzv. prvním dělení Polska v roce 1772 Prusko dosáhlo záborem velkopolského Pomoří spojení mezi braniborskými a původnímu pruskými državami, Rakousko získalo Malopolsko (Halič) a Rusko východní oblasti Polska.[3] Češi, Moravané a Slováci byli jedněmi z etnik Habsburské monarchie a poté Rakouska-Uherska. Až v roce 1918 vznikly nezávislé Polsko a Československo. Území Slezska je dosud rozděleno mezi současné Polsko a Českou republiku.

Západoslovanské skupiny
Západoslovanské jazyky
     polština
     kašubština
     slezština
     polabština †


     čeština
     slovenština

Západoslovanské jazyky

Jazyky podobné polštině jsou řazeny do skupiny lechických jazyků, do této skupiny patří také pomořanština a vymřelá polabština. Jazyky Horní a Dolní Lužice mají mnoho společného s lechickou a česko-slovenskou jazykovou skupinou.

Odkazy

Reference
  1. Slav - Britannica Concise Encyclopedia
  2. BERANOVÁ, Magdalena. Slované. Praha: Libri, 2000. 311 s. ISBN 80-7277-022-5. S. 42.
  3. Dvě století střední Evropy, s. 72-73.
  4. Świat Polonii, witryna Stowarzyszenia Wspólnota Polska: "Polacy za granicą" (Polish people abroad as per summary by Świat Polonii, internet portal of the Polish Association Wspólnota Polska)
  5. 847 tisíc v Polsku podle , v České republice podle sčítání v roce 2011 21 556, na Slovensku 15
  6. včetně 16 000 s jedinou etnickou identitou, 216 000 s více etnickými identitami polské a kašubské, 1000 s více etnickými identitami (kašubskou a druhou v Polsku) (podle sčítání v roce 2011).
  7. 6 712 000 s jednotnou etnickou identitou, 137 000 s vícero etnickým identitami (především 99 000 Čechů a Moravanů, 18 000 Čechů a Slováků, 20 000 Čechů s další etnickou identitou) a 2 642 666 s neuvedenou identitou žijící v ČR (zdroj: sčítání 2011), 30 000 na Slovensku (zdroj: sčítání 2011 Archivováno 14. 11. 2012 na Wayback Machine, 1 534 000 v USA (podle sčítání 2010) a 1 000 s jednotnou etnickou identitou a 2 000 s vícero etnickým identitami (českou a polskou) v Polsku (podle sčítání v roce 2011)
  8. 627 613 ve sčítání 2011 v Česku a 3 286 ve sčítání 2011 Archivováno 14. 11. 2012 na Wayback Machine na Slovensku
  9. Podle Archivováno 6. 10. 2014 na Wayback Machine k 1. květnu 2012.
  10. Germany's Sorb Minority Fights to Save Villages From Vattenfall. Bloomberg. 18 December 2007. Dostupné online. (anglicky)
  11. Archivovaná kopie. www.faqs.org [online]. [cit. 2015-03-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.