Radeč (Křivoklátská vrchovina)

Radeč je název horského hřebene severovýchodně od Rokycan. Použití názvu není jednotné. Jako Radeč bývá označován nejvyšší bod o výšce 721 metrů, celý 2 km dlouhý úzký hřbet, skalní výchoz a zřícenina hradu Mitrvald (někdy též Hrad) na východním okraji hřbetu ve výšce 680 metrů nebo celé rozsáhlé zalesněné území v okolí hřebene, chráněné jako přírodní park Radeč. Ve starších mapách se můžeme setkat s názvem Rač. Hlavní část kopce patří do katastrálního území Sklená Huť obce Přívětice. Podle geomorfologického členění Česka je Radeč nejvyšším vrcholem Křivoklátské vrchoviny. Tvary reliéfu, převážně smrkové lesy, rostlinstvo a živočišstvo však spíše připomíná blízké Brdy. Proto je vrchol a celá okolní oblast často považována za severozápadní výběžek Brd.[2]

Radeč
Radeč, pohled na hřeben z jihu
Vrchol721 m n. m.
Prominence263 m ↓ Kařízek[1]
Izolace15,4 km → Kamenná → Kočka
SeznamyNejprominentnější hory CZ #53
Hory Křivoklátské vrchoviny #1
Poznámkaněkdy považován za součást Brd
Poloha
StátČesko Česko
PohoříKřivoklátská vrchovina / Zbirožská vrchovina / Radečská vrchovina / Březinská vrchovina / Čihátecká část
Souřadnice49°49′23″ s. š., 13°39′58″ v. d.
Radeč
Horninakřemenec
PovodíBerounka
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis hřebene

Úzký hřbet, tvořený odolnými křemenci, má několik vrcholů.

Pohled na Radeč od Svinné

Na západním okraji je bezejmenný vrchol o výšce 711 m, následuje hlavní vrchol Radeč (721 m) se zbytky dřevěné měřické věže a kóta Brno (718 m) se zdaleka viditelným, více než 60 m vysokým rozhlasovým vysílačem. Vzhledem k velké výšce je Brno někdy mylně považováno za nejvyšší vrchol celého hřbetu. Název Brno pochází z období národního obrození, kdy byl vrchol pojmenován na počest moravského hlavního města[3].

Východně od Brna se nachází sedlo ve výšce 650 metrů, kterým prochází červená turistická značka. Za se hřbet dále zužuje a objevují se četné skalní výchozy. K nejvyšším vrcholům ve východní části hřbetu patří Hrad (680 m) a Čihátko (654 m). Strmé svahy hřbetu na několika místech pokrývají suťová pole.

Zříceniny
Jeden z nejvyšších vrcholů Radče – Brno (718 m) s daleko viditelným vysílačem
Hřeben Radče od Cekova, při srpnovém západu slunce

Ve východní části hřebene vyčnívá nad okolní lesy holý skalní ostroh, označovaný jako Hrad. Ve středověku na něm stával hrad Mitrvald. Kromě valu a příkopu se z něj nedochovaly žádné pozůstatky zástavby.[4] Ze skalnatého vrcholu je daleký rozhled na Křivoklátské lesy, za dobré viditelnosti můžeme spatřit i České středohoří a Krušné hory.[zdroj?!] Na jihozápadě z radečského hřbetu vybíhá ostroh zvaný Bílá skála s pozůstatky nejspíše pravěkého hradiště.[5]

Přístup

Na vrchol vedou pěší turistické značené cesty z Těškova, Lhoty pod Radčem, Radnic a Sklené Huti. Cyklisté mohou nahoru vyšlapat po vyznačené cyklotrase.

Cesta z Holoubkova na Radeč (tehdy Rač) byla jednou z prvních čtyř tras vyznačených v roce 1889 Klubem českých turistů.[6]

Reference
  1. Ultrakopce na Ultratisicovky.cz
  2. http://www.brdy-respublica.estranky.cz/fotoalbum/radec/radec Archivováno 12. 9. 2009 na Wayback Machine Radeč - popis vrcholu a fotografie
  3. Jan Čáka: Střední Brdy - krajina neznámá. Praha : Mladá fronta, 1999. ISBN 80-204-0752-9. S. 62-63.
  4. DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Hrad na Radči, s. 172–173.
  5. ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Sklená Huť, s. 283–284.
  6. Historie turistického značení, KČT, odbor Stará plavba, 2007–2008

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.