Švihovská vrchovina

Švihovská vrchovina je geomorfologický celek, tvořící jižní část Plzeňské pahorkatiny. Rozkládá se na jihozápadě Čech, kde zaujímá převážnou část okresu Plzeň-jih a přilehlé oblasti okresů okolních (jihozápad okresu Rokycany, jihovýchodní polovici okresu Plzeň-město, severozápad okresu Klatovy a východní okraj okresu Domažlice. Nejvyšší vrchol tvoří hora Koráb u Kdyně.

Švihovská vrchovina
Výhled z Radyně na Klabavskou pahorkatinu na severovýchodě celku, v popředí město Starý Plzenec
Nejvyšší bod	773 m n. m. (Koráb)
Rozloha	1424 km²
Střední výška	460,3 m n. m.
Nadřazená jednotka	Plzeňská pahorkatina
Sousední jednotky	Plaská pahorkatina Křivoklátská vrchovina Hořovická brázda Brdská vrchovina Blatenská pahorkatina Šumavské podhůří Šumava Všerubská vrchovina Podčeskoleská pahorkatina
Podřazené jednotky	Chudenická vrchovina Merklínská pahorkatina Klatovská kotlina Radyňská vrchovina Rokycanská pahorkatina
Světadíl	Evropa
Stát	Česko Česko
Švihovská vrchovina na mapě Česka
Povodí	Berounka
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky	VB-3
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na území Švihovské vrchoviny leží dvě středně velká města, Klatovy a Rokycany, z dalších menších sídel např. Přeštice (při hranici s Plaskou pahorkatinou), Holýšov, Nýrsko, Janovice nad Úhlavou, Starý Plzenec, Blovice, Spálené Poříčí, Mirošov a Hrádek.

Švihovská vrchovina jako celek spadá do povodí řeky Berounky, která však sama protéká mimo popisované území. V rámci celku se vodní toky obecně sbíhají k jeho severnímu okraji, za nímž leží Plzeňská kotlina; vyčleňují se tak tři významnější dílčí povodí: Největší v jihozápadní a centrální části Švihovské vrchoviny vytváří řeka Radbuza se svými pravými přítoky Merklínkou a Úhlavou). Z jihovýchodu území sbírá vody řeka Úslava a severovýchodní okraj Švihovské vrchoviny odvodňuje říčka Klabava.