Chyše

Město Chyše (německy Chiesch[3]) se nachází v okrese Karlovy Vary, kraj Karlovarský (nejvýchodnější obec kraje). Včetně místních částí zde žije 588[1] obyvatel.

Chyše
Celkový pohled
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
LAU 2 (obec)CZ0412 555207
Pověřená obecŽlutice
Obec s rozšířenou působnostíKarlovy Vary
Okres (LAU 1)Karlovy Vary (CZ0412)
Kraj (NUTS 3)Karlovarský (CZ041)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°6′17″ s. š., 13°14′57″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel588 (2022)[1]
Rozloha28,62 km²
Nadmořská výška458 m n. m.
PSČ364 53
Počet domů240 (2021)[2]
Počet částí obce11
Počet k. ú.6
Počet ZSJ10
Kontakt
Adresa městského úřaduŽižkovo náměstí 18
364 53 Chyše
[email protected]
StarostaMiroslav Dorňák
Oficiální web: www.mestochyse.cz
Chyše
Další údaje
Kód obce555207
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

První písemná zmínka o Chyši pochází z roku 1169.[3] V patnáctém století se uvádí jako městečko a v šestnáctém století jako město.[zdroj?!]

Od 22. června 2007 byl obci vrácen status města.[4]

Dne 25. dubna 2018 bylo schváleno usnesením výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu udělení vlajky obce.[5]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 1 126 obyvatel (z toho 531 mužů), z nichž bylo 72 Čechoslováků, 1 046 Němců a osm cizinců. Převládala výrazná římskokatolická většina, ale šest lidí bylo evangelíky, dvacet židy a tři lidé byli bez vyznání.[6] Podle sčítání lidu z roku 1930 mělo město 1 211 obyvatel: 101 Čechoslováků, 1099 Němců a jedenáct cizinců. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, ale žilo zde také třináct evangelíků, pět členů církve československé, 22 židů a šestnáct lidí bez vyznání.[7]

Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Chyše[8]
18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Obyvatelé 1482157213211313130911261211710653596563545500481
Domy 232238222219213217241188208144137154156166
Počet domů z roku 1961 zahrnuje domy všech místních částí.

Místní části

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Chyši.

Osobnosti

  • Šimon Vokáč z Chyše (1580–1621), pražský měšťan a radní popravený za účast na stavovském povstání
  • Franz Brehm (1861–1941), starosta a čestný občan Chyše
  • Karel Čapek v Chyši roku 1919 učil mladého Prokopa IV. Lažanského, posledního zástupce rodu v Chyši
  • Eddy Fischer (1916–1992), německý jevištní sochař
  • Herbert Zimmermann (1944), německý neurolog a vysokoškolský učitel
  • Josef Váňa (1952), osminásobný vítěz Velké pardubické

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam změny (CH–L). Svazek II. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. Heslo Chýše, s. 85.
  4. Rozhodnutí č. 21 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 22. června 2007
  5. Usnesení č. 42, Usnesení výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu z 6. schůze ze dne 25. dubna 2018 k návrhu na udělení znaků a vlajek. [cit. 2018-05-12]. Dostupné online.
  6. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 260.
  7. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 406.
  8. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-02]. Kapitola Karlovy Vary. Dostupné online.
  9. Toulavá kamera 1, str. 40, ISBN 80-7316-228-8
  10. AUGUSTINOVÁ, Anna. Hradiště Podštěly v Karlovarském kraji – základní prospekce, aktuální zhodnocení nálezů a sídelní kontext. Praha, 2014 [cit. 2017-04-22]. 80 s. Bakalářská práce. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Alžběta Danielisová. s. 41. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.