Bernd Posselt
Bernd Posselt (* 4. června 1956 v Pforzheimu) je německý politik (Bavorsko, CSU), novinář a mluvčí Sudetoněmeckého krajanského sdružení. Dvacet let (1994–2014) byl poslancem Evropského parlamentu.
Bernd Posselt | |
---|---|
Bernd Posselt (2013) | |
Poslanec Evropského parlamentu | |
Ve funkci: 1994 – 2014 | |
Prezident | Roman Herzog Johannes Rau Horst Köhler |
člen předsednictva bavorské CSU | |
Stranická příslušnost | |
Členství | CSU |
Narození | 4. června 1956 (65 let) Pforzheim, Německá spolková republika |
Profese | novinář, mluvčí |
Náboženství | Katolická církev |
Ocenění | Bavorský řád za zásluhy Kříž Řádu za zásluhy Spolkové republiky Německo Bayerische Verfassungsmedaille in Silber |
Webová stránka | www |
Commons | Bernd Posselt |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
Bernd Posselt je syn sudetoněmecko-štýrských rodičů, jeho otec byl majitelem továrny na lepenku v Jablonci nad Nisou, matka pocházela z Grazu, oba byli z Československa odsunuti roku 1946 podle Benešových dekretů. Posselt se dlouhodobě zasazuje o zlepšování vztahů mezi sudetskými Němci a Čechy. Je jedním ze zakládajících členů Studijního centra Weikersheim a je nadačním radním Institutu pro Jihovýchodní Evropu (Südost-Institut) v Řezně. Dále je členem kuratoria Fóra německých katolíků.
3. února 2010 mu byl Svobodnou ukrajinskou univerzitou v Mnichově propůjčen čestný doktorát práv (Dr. iur. h. c.).
Politická činnost
Jako dlouholetý mluvčí a blízký spolupracovník Otty Habsburského, byl Bernd Posselt spoluorganizátorem Panevropského pikniku na rakousko-maďarské hranici v létě 1989. Tato akce umožnila mnoha občanům tehdejší NDR vytoužené vycestování za svobodou do Rakouska.
V letech 1994 až 2014 byl Posselt členem Evropského parlamentu.[1] Od roku 1997 je zemským předsedou Svazu vyhnaných (BdV) v Bavorsku. Je od roku 1998 rovněž předsedou Panevropské unie v Německu.
Od roku 1993 je členem předsednictva okresního svazu Křesťansko-sociální unie (CSU) v Mnichově. Od roku 2000 patří k předsednictvu CSU, což je politická strana působící jen v Bavorsku. V letech 2000 až 2008 byl spolkovým předsedou Sudetoněmeckého krajanského sdružení. V roce 2008 se stal mluvčím tohoto sdružení. V této funkci je jeho nejvyšším představitelem v Německu.
Posselt navštěvuje několikrát ročně (i vícekrát do měsíce) Českou republiku a v Jizerských horách, odkud pocházejí jeho rodiče, tráví dovolenou. Oficiálně tu byl naposledy v listopadu 2011 jako člen oficiální bavorské delegace, vedené ministerským předsedou Horstem Seehoferem. Tato delegace vedla v Praze jednání s premiérem Petrem Nečasem a navštívila také Lidice, Terezín a Ústí nad Labem.
Činnost v Panevropské unii
Roku 1975 založil Bernd Posselt německou pobočku organizace Panevropská mládež (Paneuropa-Jugend Deutschland), jejímž spolkovým předsedou byl do roku 1990. Byl také spoluiniciátorem Brüsewitzova centra, které vzniklo v roce 1976. V téže době byl zároveň spolupracovníkem Mezinárodní společnosti pro lidská práva. V letech 1978 až 1994 byl blízkým politickým spolupracovníkem a tiskovým mluvčím Oty Habsbursko-Lotrinského, někdejšího předsedy mezinárodní Panevropské unie a poslance Evropského parlamentu za CSU. Od roku 1986 je členem předsednictva německé Panevropské unie (Paneuropa-Union Deutschland). Nejprve byl místopředsedou, poté v letech 1989 až 1998 vedoucím místopředsedou, a konečně od roku 1998 je předsedou této organizace. Jako člen předsednictva mezinárodní Panevropské unie koordinoval od počátku 80. let undergroundové skupiny Panevropské unie v tehdejších socialistických státech.
Od roku 1993 je vedoucím Panevropské pracovní skupiny, jež se zabývá otázkami nástupnických států Bývalé Jugoslávie a Albánie.
Politické postoje
Posselt je velkým odpůrcem Benešových dekretů. Podle Posselta patří Benešovy dekrety na „smetiště dějin“.[2]
Koncem roku 2015 Posselt podpořil otevřenou migrační politiku kancléřky Angely Merkelové, když prohlásil „Ti lidé přišli, jsou u nás, a musíme to tedy zvládnout. Alternativa nebyla. Je to test schopností naší společnosti.“[3]
Posselt byl jako europoslanec zastáncem nezávislosti Kosova na Srbsku. V únoru 2018 Posselt vyzval k rezignaci rakouského vicekancléře Heinze-Christiana Stracheho za jeho slova, že Kosovo je podle srbského práva nadále součástí Srbska. Podle Posselta jsou lidé jako Strache „trojskými koni (ruského prezidenta Vladimira) Putina v EU“.[4]
V červnu 2018 Posselt kritizoval české politiky, kteří nesouhlasili s výrokem německé kancléřky Angely Merkelové o neexistenci morálního a politického ospravedlnění pro vysídlení Němců z Československa a dalších zemí střední Evropy, a prohlásil, že část českých politiků míří zpět „do komunistické minulosti“.[5]
Spisy
Pocty a vyznamenání
- 1999: řád Hrvatski Pleter Chorvatské republiky
- 2001: Řád za zásluhy Spolkové republiky Německo
- 2005: Evropská medaile Svobodného státu Bavorsko
- 2008: Bavorský řád za zásluhy
- 2009: stříbrná Bavorská ústavní medaile.
- 2016: Umělecká cena česko-německého porozumění[6]
- 2016: cena Stavitel mostů
Reference
- Šéf sudetských Němců Posselt po 20 letech v Bruselu končí, má málo hlasů. iDNES.cz [online]. 2014-5-26. Dostupné online.
- "Benešovy dekrety patří na smetiště dějin, říká Bernd Posselt". Aktuálně.cz. 8. června 2014.
- Velký experiment. Reflex [online]. 5. prosince 2015. Dostupné online.
- Kosovo je součástí Srbska, ale jeho nezávislost už nelze zvrátit, řekl rakouský vicekancléř Strache. Aktuálně.cz [online]. 12. února 2018. Dostupné online.
- Češi míří zpět ke komunismu, zastal se Merkelové šéf sudetských Němců. iDnes.cz [online]. 21. června 2018. Dostupné online.
- Daniel Herman a Bernd Posselt dostali cenu česko-německého porozumění. Aktuálně.cz [online]. 2016-12-12 [cit. 2016-12-13]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bernd Posselt na Wikimedia Commons
- Osoba Bernd Posselt ve Wikicitátech
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Bernd Posselt
- Vlastní prezentace
- Biografie při Evropském Parlamentu Archivováno 29. 6. 2011 na Wayback Machine
- Článek v Süddeutsche Zeitung o manipulaci s volebními plakáty