Belgická kuchyně

Hranolky jsou často považované z národní jídlo Belgie. Existuje pověst, že hranolky smažili rybáři u řeky Mázy už koncem 17. století (podle pověsti si smažili ryby, ale protože v zimě neměli co smažit tak si místo ryb smažili hranolky), ale není známo zda je tato pověst založená na pravdě. V Belgii se hranolky podávají buď jako příloha k různým jídlům, nebo se prodávají v pouličních stáncích (zvaných friterie), kdy se dají do kornoutu a polijí se

Hranolky a klobása frikandel

omáčkou (například kečupem, tatarskou omáčkou nebo andaluskou omáčkou). Správné belgické hranolky jsou z brambor odrůdy Binche a smaží se na dvakrát. Někdy se tak hranolky podávají s mušlemi, tomuto pokrmu se říká moules-frites.[2][3][4]

Hranolky se z Belgie rozšířily do celého světa, ale například v angličtině jsou známé pod

názvem French fries (v překladu francouzské hranolky). Tento název nejspíše pochází od amerických vojáků, kteří procházeli Belgií během druhé světové války a místní (francouzsky mluvící) obyvatelé jim podávali hranolky.[2]

Belgická čokoláda je známá po celém světě. Historie výroby belgické čokolády sahá až do

Belgické pralinky prodávané v Antverpách

17. století, kdy byla Belgie kolonií Španělska. V té době byla čokoláda populární především ve formě horké čokolády. Na začátku 20. století se začala Belgie pěstovat kakao ve své kolonii v Africe, v Belgickém Kongu a čokolád se začala vyrábět ve větším. V Belgii byly vynalezeny například pralinky nebo čokoládové tyčinky, jsou zde populární i tzv. mořské plody (čokoládové bonbóny ve tvaru mořských plodů).

Mezi známé belgické výrobce čokolády patří Côte d'Or, Leonidas, Guylian nebo Neuhaus.

Vafle jsou další populárním pokrmem v Belgii. Jedná se o moučník z kynutého nebo nekynutého

Bruselské vafle s jahodami

těsta, pečeného mezi dvěma železy s typickým mřížkováním. Podobně jako palačinky se konzumují samotné nebo polité marmeládou, čokoládovým krémem, šlehačkou apod. Základní rozdíl proti palačinkám je, že do těsta vaflí se dává máslo a cukr. Díky tomu mají karamelovější chuť.[1]

Existuje více variant vaflí, kterými jsou:

• Bruselské vafle, jsou obdélníkového tvaru, mají velmi velké díry a jsou křupavější. Obvykle se podávají pocukrované.[5]
• Lutyšské vafle, jsou sladší a žvýkavější. Často se sypou krystalovým cukrem, který
  

  Paling in 't groen
  karamelizuje.
• Stroopwafel, původně nizozemská sladkost. Jedná se o dva menší tvrdší vafle kruhové tvaru, mezi kterými je karamelová náplň
• Vlámské vafle, jsou rozšířeny i v severní Francii. Jedná se o vafle připravované s vodou z pomerančového květu.[6]

Waterzooi

• Stoemp, rozmačkané brambory s pórkem a mrkví[1]
• Různé salámy a klobásy
• Limburský sýr
• Waterzooi, vývar z kuřecího nebo rybího masa[1]
• Paling in 't groen, úhoř v bylinkové omáčce[1]
• Filet américain, mleté hovězí maso podávané za studena[1]
• Salade liégeoise, salát ze zelných fazolek a slaniny[1]
• Oliebol nebo smoutebol, smažené koule z kynutého těsta, někdy s náplní z rozinek či jablek

• Salade liégeoise je specialitou města Lutychu
• Waterzooi je specialitou Gentu
• Couque de Dinant je velmi tvrdá sladká sušenka typická pro město Dinant
• Tarte au riz, zákusek na základě rýžového pudinku je typický pro město Verviers
  

  Moules frites

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Belgian cuisine na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu belgická kuchyně na Wikimedia Commons