Břevnovský hřbitov

V horní části hřbitova vedle brány vedoucí do klášterní zahrady stojí kaple Panny Marie a svatého Lazara z roku 1762, postavená podle návrhu Anselma Luraga, uvnitř s malbami Posledního soudu a vzkříšení Lazara. Tato původně malá stavba byla v roce 1778 rozšířena.

Dále jsou součástí hřbitova márnice z poloviny 19. století, vstupní kancelářský domek a pískovcová socha sv. Prokopa z roku 1743, jejímž autorem je Karel Josef Hiernle. U západní zdi je bývalá hrobka Johanna Sametze v podobě novogotické kaple: založil ji JUDr. Johann Sametz (1828–1893), zemský advokát a akcionář Smíchovského pivovaru; po roce 1950 zrušena a vyprázdněna, nyní v havarijním stavu.

Na břevnovském hřbitově jsou pohřbeni například (v abecedním pořadí):[1]

• Václav Bogner (1911–1988), překladatel Bible, hrob D 23 11[2]
• Klement Borový (1838–1897), teolog a svatovítský kanovník
• Sigismund Bouška (1867–1942), benediktin Břevnovského kláštera, básník
• Jaroslav Cuhra (1904–1974), architekt, křesťanský politik, odbojář a politický vězeň
• Ivan Diviš (1924–1999), básník a spisovatel; autor náhrobku Jan Koblasa
• Karel Fiala (1862–1939), architekt Pražského hradu
• Alfred Fuchs (1892–1941), spisovatel a novinář
• Petr Faster (1801–1868), hostinský, vlastenec a organizátor kulturního života
• Aleš Havlíček (1956–2015), filozof
• František Hudeček (1909–1990), grafik, ilustrátor a malíř, člen Skupiny 42
• Huynové
• Vojtěch Jarník (1897–1970), matematik, hrob F 238
• Petr Kabeš (1941–2005), básník a spisovatel
• Kapucíni z Lorety na Hradčanech (Ezechiel Kindermann, Zachariáš Tuček, Robert Viktorin)
• Johannes Kinský (1964–2008)
• Rudolf Maria rytíř Klar (1845–1898), jeho matka Karolína Klarová, rozená Wratislavová z Mitrovic (1816–1895), snad je zde pohřben i druhý syn Pavel Alois Klar, stavebník Klarova ústavu pro slepce, založeného jeho otcem Aloisem Klárem), na náhrobku chybí jeho jméno.[2]
• Josef Krása (1933-1985), historik umění
• Karel Kryl (1944–1994), písničkář, hrob C 18 51
• Josef Kolář (1927–2018), člen a koncertní mistr orchestru pražských symfoniků (FOK)
• Zdenko Lobkowitz (1858–1933), generál, pobočník císaře Karla I.
• Jan Lopatka (1940–1993), literární kritik, redaktor a editor, signatář Charty 77
• Ivan Medek (1925–2010), novinář, muzikolog a hudební publicista
• Jan Merell (1904–1986) teolog a pedagog
• František Nušl (1867–1951), astronom; náhrobek Jan Sokol
• Jan Anastáz Opasek (1913–1999), arciopat Břevnovského kláštera (v jihovýchodním cípu hřbitova, kde jsou pochováni i další břevnovští benediktini)
• Jaroslav Putík (1923–2013), spisovatel
• Jan Patočka (1907–1977), filosof, hrob C 16 10; návrh Jan Sokol
• preláti pražské metropolitní kapituly
• Otto Rothmayer (1892–1966), architekt
• Schönbornové František (1899–1984); Karel Josef (1892–1915); Vojtěch Josef (1854–1924); Adelaida Schönbornová, rozená princezna Löwensteinová (1865–1941); Marie Benedikta Kinská, roz. Schönbornová (1896–1957)
• Aloys Skoumal (1904–1988) a Hana Skoumalová (1903–1999), překladatelé
• Jan Sokol (1904–1987), architekt
• Jan Sokol (1936–2021), filozof a pedagog
• Školské sestry františkánky – hrobka v beuronském stylu
• Vítězslav Šmejc (1905–1982), spisovatel, hrob D-11, 31 uh
• František Tichý (1896–1961), malíř a grafik
• Josef Topol (1935–2015), básník a dramatik
• Vít Urban (1943–2002), hispanista a překladatel
• Jiří Valenta (1936–1991), malíř, grafik a fotograf
• Miroslav Venhoda (1915–1987), hudební skladatel a teoretik, dirigent Pražských madrigalistů, interpret renesanční a barokní hudby

• Břevnovskému hřbitovu jako místu, kde pracoval, se podrobně věnuje Petr Motýl v románu Šatna a klášter.[3]