Bělá pod Pradědem

Bělá pod Pradědem
	Pohled na údolí Bělé od východu
	znakvlajka
Lokalita
Status	obec
LAU 2 (obec)	CZ0711 523917
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností	Jeseník
Okres (LAU 1)	Jeseník (CZ0711)
Kraj (NUTS 3)	Olomoucký (CZ071)
Historická země	Slezsko
Zeměpisné souřadnice	50°7′54″ s. š., 17°12′57″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 731 (2022)[1]
Rozloha	92,23 km²
Nadmořská výška	464–1423 m n. m.
PSČ	790 01
Počet domů	600 (2021)[2]
Počet částí obce	4
Počet k. ú.	2
Počet ZSJ	4
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Domašov 381; 790 01 Bělá pod Pradědem ; [email protected]
Starosta	Miroslav Kružík
	Oficiální web: www.bela.cz
	Bělá pod Pradědem
Další údaje
Kód obce	523917
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Bělá pod Pradědem ( pol. Biała pod Pradziadem) leží ve Slezsku, v okrese Jeseník. Čítá přibližně 1 700[1] obyvatel.

Poloha

Obec Bělá pod Pradědem sousedí na severovýchodě s městem Jeseník, na severozápadě s obcí Lipová-lázně, na západě s obcí Ostružná, na jihozápadě s obcí Loučná nad Desnou a na západě s městem Vrbno pod Pradědem a obcí Heřmanovice. Od okresního města Jeseník je vzdálena 6,5 km a od krajského města Olomouc 69,5 km. Ve vzdálenosti 14 km východně leží město Vrbno pod Pradědem, 26 km jižně město Rýmařov a 27 km jihozápadně město Šumperk.

Geomorfologicky patří Bělá pod Pradědem k provincii Česká vysočina, subprovincii krkonošsko-jesenické (sudetské), oblasti jesenické (východosudetské), geomorfologický celek Hrubý Jeseník, podcelky Pradědská, Keprnická a Medvědská hornatina. Nejvyšších poloh dosahuje území obce pod vrcholy Malý Děd (1369 m n. m.), Keprník (1423 m n. m.) a Červená hora (1333 m n. m.), které se však nacházejí na cizích katastrech. Na hranici obce se nacházejí např. Šerák (1351 m n. m.), Velký Klínovec (1167 m n. m.) nebo Výrovka (1168 m n. m.), dalšími významnými vrcholy jsou např. Šumný (1075 m n. m.), Točník (1145 m n. m.), Velký Klín (1177 m n. m.), Lysý vrch (1128 m n. m.).[3]

Území Bělé pod Pradědem patří do povodí Odry, resp. Kladské Nisy. Hlavním tokem je na sever směřující říčka Bělá, která pramení pod Malým Dědem a přijímá řadu menších toků, mj. zprava Zaječí potok, Borový potok s Loučným potokem a Šumný potok s Hraničním potokem, zleva pak Studený potok, Červenohorský potok s Černým a Pátečním potokem, Keprnický potok s Rudohorským potokem a Javořický potok.

Území obce pokrývá ze 17 % zemědělská půda (5,5 % orná půda, 11 % louky a pastviny) a z téměř 80 % les.

Historie

Dnešní obec Bělá pod Pradědem vznikla fakticky roku 1964 sloučením dosud samostatných obcí Adolfovice (něm. Adelsdorf) a Domašov (něm. Thomasdorf) a dvou osad: Filipovice (něm. Philippsdorf, zal. 1772) a Bělá (něm. Waldenburg, zal. 1798). Nové jméno bylo převzato od říčky Bělé, přívlastek "pod Pradědem" pak odkazuje na blízkost nejvyšší hory Hrubého Jeseníku.

Všechny části dnešní obce Bělá patřily od první zmínky - totiž v případě Domašova a Adolfovic od roku 1284 - až do konce patrimoniální správy roku 1850 k panství Frývaldov (nyní Jeseník), které bylo téměř po celou dobu v přímém držení vratislavského biskupa. Pouze od poděbradské doby do roku 1547 je biskup uděloval v léno, naposledy od roku 1506 Fuggerům. Celé panství pak bylo součástí rakouské (české) části Nisského knížectví v rámci Rakouského Slezska.[4]

Bělá pod Pradědem je členem Mikroregionu Jesenicko, svazku obcí vzniklého v roce 1999.[5] Obec je také od roku 1993 členem Sdružení měst a obcí Jesenicka (SMOJ), které tvoří obce okresu Jeseník,[6] a od roku 1997 Euroregionu Praděd.[7]

Správní vývoj

Správní příslušnost Bělé pod Pradědem od roku 1848[8]

1848 vévodství slezské, kraj opavský, Nisské knížectví, panství Frývaldov
od 1. ledna 1850 do roku 1855 vévodství slezské, politický okres Frývaldov, soudní okres Frývaldov
od roku 1855 do roku 1868 vévodství slezské, smíšený okres Frývaldov
od roku 1868 do 30. listopadu 1928 vévodství slezské / země slezská, politický okres Frývaldov, soudní okres Frývaldov
od 1. prosince 1928 do 31. ledna 1949 země moravskoslezská, politický okres Frývaldov (od 1947 Jeseník), soudní okres Frývaldov (od 1947 Jeseník)
- kromě: od 1. října 1938 do května 1945 "sudetoněmecká území", od 15. dubna 1939 jako říšská župa Sudety / Reichsgau Sudetenland; (od 1. května 1939) vládní obvod Opava / Regierungsbezirk Troppau; (od 20. listopadu 1938) Landkreis Freiwaldau, Amtsgericht Freiwaldau
- od 31. května 1945 Slezská expozitura země Moravskoslezské
od 1. ledna 1949 do 30. června 1960 Olomoucký kraj, okres Jeseník
od 1. července 1960 do 31. prosince 1995 Severomoravský kraj, okres Šumperk
od 1. ledna 1996 do 31. prosince 1999 Severomoravský kraj, okres Jeseník
od 1. ledna 2000 Olomoucký kraj, okres Jeseník

Vývoj počtu obyvatel

Počet obyvatel dnešní Bělé pod Pradědem podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[9]

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1939	1947	1950	1961	1970	1980	1991	2001
Počet obyvatel	4347	4678	4513	4109	3707	3351	3596[p 1]	3583	2093	2096	1802	1559	1711	1736	1785[p 2]

z toho: 12 Čechoslováků, 3560 Němců; 3567 řím. kat., 18 evang., 7 bez vyzn.
z toho: 1578 Čechů, Moravanů a Slezanů, 82 Slováků, 78 Němců, 3 Poláci; 424 řím. kat., 8 čsl. hus., 47 evang., 1169 bez vyzn.

V obci Bělá pod Pradědem je evidováno 718 adres : 616 čísel popisných (trvalé objekty) a 102 čísla evidenční (dočasné či rekreační objekty).[10] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 520 domů, z toho 462 trvale obydlených.

Církevní správa

Z hlediska římskokatolické církevní správy spadá obec jednak do farnosti Dolní Domašov (Dolní Domašov a Adolfovice), jednak do farnosti Horní Domašov (Horní Domašov, Bělá a Filipovice). Obě farnosti patří do děkanátu Jeseník diecéze ostravsko-opavské a jsou dlouhodobě administrovány excurrendo z Jeseníka.[11]

Farnost Dolní Domašov vlastní kostel sv. Tomáše Apoštola v Dolním Domašově.

Farnost Horní Domašov vlastní kostel sv. Jana Křtitele v Horním Domašově.

Evangeličtí věřící patří k farnímu sboru v Jeseníku (v Domašově je kazatelská stanice).[12] Věřící Československé církve husitské patří k náboženské obci v Jeseníku.

Části obce

Bělá pod Pradědem se člení čtyři části (současně ZSJ), které leží na dvou katastrálních územích:

Adolfovice (3496,06 ha) – Adolfovice
Domašov u Jeseníku (5716,64 ha) – Domašov, Bělá a Filipovice

Samotná část Domašov se do roku 1900 dělila na části Dolní Domašov (něm. Nieder-Thomasdorf) a Horní Domašov (něm. Ober-Thomasdorf).

Doprava

Obcí procházejí:

silnice I. třídy číslo 44 z hraničního přechodu v Mikulovicích a Jeseníku směrem přes Červenohorské sedlo na Velké Losiny a Rapotín, kde se napojuje na silnici číslo I/11,
silnice II. třídy číslo 450 z Bělé (Domašova) na Vidly, Karlovu Studánku a Staré Město u Bruntálu, kde se napojuje na silnici číslo II/452.

Školství

Nová a stará hasičská zbrojnice Domašov

V obci se nachází mateřská škola a základní škola nižšího i vyššího stupně (1.-9. ročník).[13]

Centrum Bělá v pohybu a knihovna s IC, Adolfovice 41

Základní škola a mateřská škola Adolfovice

Fotogalerie

Znak na budově obecního úřadu
Základní škola a mateřská škola Adolfovice
Centrum Bělá v pohybu a knihovna s IC, Adolfovice 41
Kostel sv. Tomáše Apoštola Dolní Domašov
Kostel sv. Jana Křtitele Horní Domašov
Pomník obětem 1. sv. války Domašov
Památník na čarodějnické procesy
Nová a stará hasičská zbrojnice Domašov
Hasičská zbrojnice s věží

Kostel sv. Jana Křtitele Horní Domašov

Kostel sv. Tomáše Apoštola Dolní Domašov

Reference

Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
Základní mapa ČR 1:100 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2021-05-05]. Dostupné online.
HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské (reprint). Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 854.
http://www.jesenicko.cz/%5B%5D
http://www.smoj.cz/
http://www.europraded.cz/
GAWRECKI, Dan, a kol. Dějiny Českého Slezska 1740-2000. Opava: Slezská univerzita v Opavě, 2003. ISBN 80-7248-226-2.
Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, 1. díl. Praha: ČSÚ, 2006. ISBN 80-250-1310-3. S. 650–651. Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 32. Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16 [cit. 2010-03-16]. Dostupné online. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Praha: ČSÚ, MV ČR, 2005. ISBN 80-7360-287-3. S. 974–975.
Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-01-12 [cit. 2010-01-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-13.
BOHÁČ, Zdeněk. Atlas církevních dějin českých zemí 1918-1999. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství s.r.o., 1999. ISBN 80-7192-405-9.
NEŠPOR, Zdeněk R. Encyklopedie moderních evangelických (a starokatolických) kostelů Čech, Moravy a Slezska. Praha: Kalich, 2009. ISBN 978-80-7017-129-5. S. 206–207.
http://www.zsadolfovice.cz/

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Bělá pod Pradědem na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Bělá v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Bělá pod Pradědem v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[10] z toho: 12 Čechoslováků, 3560 Němců; 3567 řím. kat., 18 evang., 7 bez vyzn.

[11] z toho: 1578 Čechů, Moravanů a Slezanů, 82 Slováků, 78 Němců, 3 Poláci; 424 řím. kat., 8 čsl. hus., 47 evang., 1169 bez vyzn.

[23747e9cda580a26bf3d5ebcaed673939725287f-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]

[7e44562665dd0dcdc16b5728cad9814b00fa562f-2] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]

[ZM-3] Základní mapa ČR 1:100 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2021-05-05]. Dostupné online.

[4] HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské (reprint). Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 854.

[5] ttp://www.jesenicko.cz/%5B%5D

[6] ttp://www.smoj.cz/

[7] ttp://www.europraded.cz/

[8] GAWRECKI, Dan, a kol. Dějiny Českého Slezska 1740-2000. Opava: Slezská univerzita v Opavě, 2003. ISBN 80-7248-226-2.

[9] Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, 1. díl. Praha: ČSÚ, 2006. ISBN 80-250-1310-3. S. 650–651. Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 32. Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16 [cit. 2010-03-16]. Dostupné online. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Praha: ČSÚ, MV ČR, 2005. ISBN 80-7360-287-3. S. 974–975.

[Domy-12] Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-01-12 [cit. 2010-01-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-13.

[13] BOHÁČ, Zdeněk. Atlas církevních dějin českých zemí 1918-1999. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství s.r.o., 1999. ISBN 80-7192-405-9.

[14] NEŠPOR, Zdeněk R. Encyklopedie moderních evangelických (a starokatolických) kostelů Čech, Moravy a Slezska. Praha: Kalich, 2009. ISBN 978-80-7017-129-5. S. 206–207.

[15] ttp://www.zsadolfovice.cz/