Bělá (Bělá pod Pradědem)
Bělá (do roku 1945 Waldenburg, do 1949 Valdenburk,[2] něm. Waldenburg, pol. Biała) je malá vesnice, část obce Bělá pod Pradědem v okrese Jeseník. Vesnicí protéká Bělá. Prochází tudy silnice II/450.
Bělá | |
---|---|
Bělá | |
Lokalita | |
Charakter | malá vesnice |
Obec | Bělá pod Pradědem |
Okres | Jeseník |
Kraj | Olomoucký kraj |
Historická země | Slezsko |
Zeměpisné souřadnice | 50°8′9″ s. š., 17°12′37″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 23 (2011)[1] |
Katastrální území | Domašov u Jeseníka (57,17 km²) |
PSČ | 790 85 |
Počet domů | 11 (2011)[1] |
Bělá | |
Další údaje | |
Kód části obce | 1767 |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bělá leží v katastrálním území Domašov u Jeseníka o výměře 57,17 km2.
Historie
Bělá - Waldenburg byla založena roku 1798[3] biskupem Josefem Christianem von Hohenlohe, Waldenburg, Bartenstein und Pfedelbach. První pokus o založení proběhl už v roce 1796.[4] V roce 1805 měla osada už 40 domovních čísel se 132 obyvateli. Až do konce patrimoniální správy roku 1850 patřila osada Bělá k panství Frývaldov patřícímu vratislavskému biskupství, v letech 1850 až 1964 byla osadou obce Domašov. Nové poválečné jméno bylo převzato od říčky Bělé, na jejímž horním toku se vesnice nalézá, a následně roku 1964 využito – s přívlastkem „pod Pradědem“ – pro název nové obce vzniklé sloučením Domašova a Adolfovic.
V současnosti je Bělá, nacházející se v bezprostřední blízkosti nejvyšších partií Hrubého Jeseníku, především rekreační oblastí.
Vývoj počtu obyvatel
Počet obyvatel Bělé podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[5]
Rok | 1836 | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 303 | 283 | 257 | 238 | 229 | 203 | 178 | 183[p 1] | 95 | 45 | 31 | 19 | 24 | 17 |
- z toho: 181 Němců; 183 řím. kat.
V Bělé je evidováno 35 adres: 10 čísel popisných (trvalé objekty) a 25 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty).[6] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 7 domů, všechny trvale obydlené.
Pamětihodnosti
- přírodní rezervace Vysoký vodopád – vodopád pod Malým Dědem, nejvyšší v Hrubém Jeseníku, vzácná mechová společenstva
- lípa malolistá u silnice na Vidly (památný strom)
- nad Bělou se nachází národní přírodní rezervace Praděd, zvlášť přísně chráněná nejvyšší partie Hrubého Jeseníku, která je současně evropsky významnou lokalitou pro řadu chráněných druhů živočichů a rostlin
Galerie
- Autobusová zastávka
- Dům č.ev. 136
- Zástavba v Bělé
- Dům č.ev. 52
- Dům č.ev. 53
Odkazy
Reference
- Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- Vyhláška ministerstva vnitra č. 3/1950 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1949. Dostupné online.
- HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské (reprint). Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 856.
- Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, I. díl. Praha: ČSÚ, 2006. ISBN 80-250-1310-3. S. 650.
- Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, 1. díl. Praha: ČSÚ, 2006. ISBN 80-250-1310-3. S. 650–651. Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 32. http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Praha: ČSÚ, MV ČR, 2005. ISBN 80-7360-287-3. S. 974–975.
- Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-09.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bělá na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Bělá v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích