Brno-Starý Lískovec

První doložené osídlení lokality je z mladší doby kamenné. V 70. letech zde byly nalezeny pozůstatky osady kultury s lineární keramikou z let asi 5000 až 4900 p. n. l., které patří k nejrozsáhlejším z tohoto období na území Moravy. Průzkumy ukázaly, že jedna část osady byla oddělená palisádou a další část měla vlastní studnu, což byla na tu dobu složitá stavba. V roce 2020 zde proběhl záchranný archeologický průzkum další části osady, který předcházel vybudování tramvajové trati k Fakultní nemocnici v Brně. Při něm byl nalezen okraj tohoto sídliště a v něm pozůstatky dvou domů a mezi nimi stavební jámy, odkud byla brána hlína pro omítnutí zdí. Dále byly nalezeny sídlištní jámy a jáma zásobní a také rozličné předměty, jako keramické fragmenty, zbytky různých nástrojů nebo zlomky zvířecích kostí. Nalezeny byly i známky požáru domu z proutí a mazaniny.[5]

První zmínka o vesnici Lískovci pochází z roku 1314. Ves byla tvořena jádrem současné městské čtvrti, dosud existující původní vesnickou zástavbou v okolí Klobásovy ulice. Roku 1894 pak na severu obce začala vznikat osada Nový Lískovec. Součástí Brna se celá obec Lískovec stala 16. dubna 1919. Součástí jejího katastrálního území o rozloze 4,99 km² byl téměř celý moderní katastr Starého Lískovce, dále většina sousedního moderního katastru Nového Lískovce, západní část moderního katastru Bohunic se západní stranou ulice Humenná, a nepatrné části moderních katastrů Bosonoh a Ostopovic.

Ke katastrálnímu oddělení Nového Lískovce došlo v roce 1960, kdy zároveň zbytek katastru s historickou vsí získal název Starý Lískovec. Nově vzniklé k. ú. Starý Lískovec zahrnovalo vedle téměř celého moderního k. ú. Starý Lískovec i jižní část moderního k. ú. Nový Lískovec, zahrnující především většinu dnešního panelového sídliště Kamenný Vrch a západ moderního k. ú. Bohunice.

Roku 1972 byla ve Starém Lískovci a Bohunicích zahájena panelová výstavba. Na rozdíl od sousedních Bohunic byla ve Starém Lískovci provedena mnohem citlivěji, protože se nijak nedotkla původní zástavby Starého Lískovce. Přesah bohunické části budovaného sídliště na tehdejší katastr Starého Lískovce se stal důvodem k výrazné změně hranice mezi Bohunicemi a Starým Lískovcem, provedenou koncem 70. let. Návrh změny hranice, byl projednán s odborem Vnitřních věcí Národního výboru města Brna dne 20. prosince 1978. Bylo navrženo, aby nová hranice vstoupila v platnost k 1. dubnu 1979. K Bohunicím ze Starého Lískovce přešlo necelých 14 hektarů, přičemž většinu nové hranice vytvořila téměř celá ulice Osová, respektive východní okraj silnice v této ulici. Rozloha Starého Lískovce se tím zmenšila z 402,9 hektarů na tehdejších 389,1 hektarů a hranice mezi oběma katastry se prodloužila z 1108 metrů na 1326 metrů. Ve stejné době se řešila i výrazná změna hranice mezi Starým a Novým Lískovcem, navržená z důvodu přesahu panelového sídliště Nový Lískovec, budovaného od roku 1975, na sever tehdejšího katastru Starého Lískovce. Bylo navrženo posunout hranici mezi oběma katastry jižním směrem k severnímu okraji silnice v Jihlavské ulici, čímž se měl katastr Nového Lískovce, na úkor Starého Lískovce, výrazně zvětšit z původních necelých 113 hektarů na téměř 166 hektarů a hranice mezi oběma katastry se tím měla zkrátit na 1020 metrů. Dne 11. září 1979 byl tento návrh projednán s odborem Vnitřních věcí Národního města Brna a zástupcem firmy Brnoprojekt. Tento návrh následně projednala a schválila dne 8. listopadu 1979 rada Obvodního národního výboru Brno I. 29. listopadu 1979 byl pak tento návrh schválen i na schůzi rady Národního výboru města Brna. Následně byla celá změna hranice realizována, přičemž k Novému Lískovci přešlo ze Starého Lískovce necelých 53 hektarů.

K dalším změnám katastrálních hranic Starého Lískovce došlo v letech 2002 a 2011.[6] Nejprve k 28. únoru 2002 vstoupila v platnost drobná změna hranice s Novým Lískovcem u severního okraje silnice v Jihlavské ulici, kdy k Novému Lískovci přešlo 23 m², nacházejících se pod jižní částí budovy s novolískoveckým číslem popisným 441. K 17. únoru 2011 pak vstoupila v platnost další změna hranice mezi Starým Lískovcem a Bohunicemi, tentokrát na křižovatce ulic Osová a Jihlavská, kdy ze Starého Lískovce přešlo k Bohunicím 4221 m², zatímco z Bohunic ke Starému Lískovci 3609 m².

K další drobné změně správní hranice městských částí Brno-Nový Lískovec a Brno-Starý Lískovec v roce 2012, kdy okrajová část katastrálního území Nový Lískovec přešla k území městské části Brno-Starý Lískovec, která zase předala do správy městské části Brno-Nový Lískovec malou okrajovou část katastrálního území Starý Lískovec.[7]

Zámeček, budova v Lískovci, nebyl nic jiného než starý panský hospodářský dvůr, který si v Lískovci zřídily starobrněnské cisterciačky a měly na něm vždy své správce panství, k němuž Starý Lískovec patřil. Nebyl to tedy soukromý majetek, tím se stal až po zrušení cisterciáckého kláštera v roce 1782, ale i náboženský fond i následní majitelé v něm vždycky viděli především hospodářské centrum. Také údajný pobyt Elišky Přemyslovny patří spíše do oblasti pověstí, protože není nikde doloženo, že by v Lískovci vůbec pobývala, zvlášť když náležel k panství její největší sokyně, Elišky Rejčky, kterou neměla z duše ráda a vyhýbala se jí. Také s názvem zdejší ulice má tato pověst jen pramálo společného. Eliška Přemyslovna totiž založila klášter dominikánek u sv. Anny v roce 1312 na Pekařské ulici (dnes nemocnice u sv. Anny) a s panstvím Elišky Rejčky neměla nic společného, snad jen to, že tato její konkurentka založila onen klášter cisterciaček r. 1323 o několik desítek metrů níže na Mendlově náměstí a věnovala mu Starý Lískovec s dalším panstvím.

• FLODROVÁ, Milena. Brno v proměnách času (Malá zamyšlení). Brno: Šimon Ryšavý, 2008. 179 s. ISBN 80-86137-79-1. Kapitola Dva Lískovce, s. 122–124.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Starý Lískovec na Wikimedia Commons
• Oficiální web