Oleksandr Nedověsov
Oleksandr Nedověsov (ukrajinsky: Олександр Сергійович Недовєсов, Oleksandr Serhijovyč Nedověsov, * 15. února 1987 Alušta) je kazachstánský profesionální tenista, který do ledna 2014 reprezentoval rodnou Ukrajinu. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour nevyhrál žádný turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal devět titulů ve dvouhře a třicet pět ve čtyřhře.[2]
Oleksandr Nedověsov Олександр Недовєсов | |
---|---|
Oleksandr Nedověsov na French Open 2019 | |
Stát | Ukrajina (2004–2013) Kazachstán (2014–) |
Datum narození | 15. února 1987 (35 let)[1] |
Místo narození | Alušta, USSR, Sovětský svaz[1] |
Bydliště | Almaty, Kazachstán[1] |
Výška | 193 cm[1] |
Hmotnost | 81 kg[1] |
Profesionál od | 2004 |
Držení rakety | pravou rukou;bekhend obouruč |
Výdělek | 1 058 130 USD |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 6–26 |
Tituly | 0 ATP, 3 challengery, 6 Futures |
Nejvyšší umístění | 72. místo (21. dubna 2014) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 1. kolo (2014) |
French Open | 2. kolo (2014) |
Wimbledon | 1. kolo (2014, 2015) |
US Open | 2. kolo (2014) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 22–26 |
Tituly | 0 ATP, 22 challengerů, 13 Futures |
Nejvyšší umístění | 71. místo (15. listopadu 2021) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Wimbledon | 2. kolo (2014) |
US Open | 1. kolo (2021) |
Týmové soutěže | |
Davis Cup | čtvrtfinále (2014, 2015, 2021) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 9. ledna 2022 Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v dubnu 2014 na 72. místě a ve čtyřhře pak v listopadu 2021 na 71. místě. Trénuje ho Numrid Muhatasov.[1]
V ukrajinském daviscupovém týmu debutoval v roce 2005 čtvrtfinálem 2. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Maďarsku, v němž za rozhodnutého stavu prohrál dvouhru se Sebem Kissem. Ukrajinci postoupili po výhře 3:2 na zápasy. Od roku 2014 reprezentuje Kazachstán. Do roku 2022 v soutěži nastoupil k patnácti mezistátním utkáním s bilancí 2–6 ve dvouhře a 8–6 ve čtyřhře.[3]
Tenisová kariéra
Na Asijských hrách 2014 v jihokorejském Inčchonu získal spolu s Andrejem Golubjevem a Michailem Kukuškinem zlatou medaili v soutěži týmů, jakožto člen vítězného kazašského družstva.
Challengery ATP
Premiérovou singlovou trofej na challengerech ATP vybojoval na štvanickém Prague Open 2013, když ve finále deklasoval Španěla Javiera Martího. Po měsíci přidal druhý triumf. Na zářijovém Pekao Szczecin Open 2013 ve Štětíně přehrál v boji o titul dalšího španělského hráče Pera Ribu a třetí vítězství si odvezl z Kazan Kremlin Cupu 2013 po výhře nad Andrejem Golubjevem.[1]
Dostatečným bodovým ziskem se kvalifikoval na závěrečnou událost roku – ATP Challenger Tour Finals 2013, konanou v São Paulu. Po postupu ze základní skupiny dohrál v semifinále po porážce od Kolumbijce Alejandra Gonzáleze.[1]
Okruh ATP Tour
V rámci okruhu ATP World Tour odehrál první turnaj na říjnovém Kremlin Cupu 2013 v Moskvě, kde postoupil do hlavní soutěže zvládnutou tříkolovou kvalifikací. V úvodní fázi dvouhry však podlehl kazašskému kvalifikantu Andreji Golubjevovi.[1]
Na nejvyšší grandslamové úrovni v hlavní soutěži debutoval na Australian Open 2014, kde na úvod podlehl hráči elitní světové desítky Tomáši Berdychovi po třísetovém průběhu. První vítězný zápas dosáhl na French Open 2014, na němž vyřadil Inda Somdeva Devvarmana, aby jej následně opět zastavil Berdych ve čtyřech setech.[4]
Soukromý život
Narodil se roku 1987 v Aluště, ležící v tehdejší Ukrajinské sovětské socialistické republice Sovětského svazu, do rodiny Sergeje a Natalije Nedověsových. Má dvě sestry. Tenis začal hrát v osmi letech.[1]
V letech 2007–2011 studoval na Oklahoma State University. V roce 2009 se stal nejlepším ukrajinským tenistou.[1]
Finále na okruhu ATP Tour
|
Čtyřhra: 1 (0–1)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Finalista | 1. | 9. ledna 2022 | Melbourne, Austrálie | tvrdý | Ajsám Kúreší | Wesley Koolhof Neal Skupski |
4–6, 4–6 |
Tituly na challengerech ATP
Legenda |
---|
Challengery (3 D; 22 Č) |
Dvouhra (3 tituly)
Č. | datum | turnaj | povrch | poražený finalista | výsledek |
---|---|---|---|---|---|
1. | 16. června 2013 | Praha, Česko | antuka | Javier Martí | 6–0, 6–1 |
2. | 22. září 2013 | Štětín, Polsko | antuka | Pere Riba | 6–2, 7–5 |
3. | 27. října 2013 | Kazaň, Rusko | tvrdý (h) | Andrej Golubjev | 6–4, 6–1 |
Čtyřhra (22 titulů)
Č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | poražení finalisté | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | 10. září 2006 | Doněck, Ukrajina | tvrdý | Alexandr Jarmola | Alexandr Aksjonov Vladyslav Klymenko |
6–4, 6–2 |
2. | 12. srpna 2012 | Samarkand, Uzbekistán | antuka | Ivan Sergejev | Divij Šaran Višnu Vardhan |
6–4, 7–6(7–1) |
3. | 18. května 2013 | Samarkand, Uzbekistán | antuka | Farrukh Dustov | Radu Albot Jordan Kerr |
6–1, 7–6(9–7) |
4. | 8. září 2013 | Brašov, Rumunsko | antuka | Jaroslav Pospíšil | Teodor-Dacian Crăciun Petru-Alexandru Luncanu |
6–3, 6–1 |
5. | 18. října 2014 | Indore, Indie | tvrdý | Adrián Menéndez | Juki Bhambri Divij Šaran |
2–6, 6–4, [10–4] |
6. | 11. ledna 2015 | Happy Valley, Austrálie | tvrdý | Andrej Kuzněcov | Alex Bolt Andrew Whittington |
7–5, 6–4 |
7. | 15. března 2015 | Kanton, ČLR | tvrdý | Daniel Muñoz de La Nava | Fabrice Martin Purav Radža |
6–2, 7–5
|
8. | září 2015 | Istanbul, Turecko | tvrdý | Andrej Kuzněcov | Aleksandre Metreveli Anton Zajcev |
6–2, 5–7, [10–8] |
9. | listopad 2016 | Astana, Kazachstán | tvrdý | Timur Chabibulin | Michail Jelgin Denis Istomin |
7–6(9–7), 6–2 |
10. | říjen 2017 | Almaty, Kazachstán | antuka | Timur Chabibulin | Ivan Gachov Nino Serdarušić |
1–6, 6–3, [10–3] |
11. | červenec 2019 | Nur-Sultan, Kazachstán | tvrdý | Andrej Golubjev | Chung Yun-seong Nam Ji-sung |
6–4, 6–4 |
12. | září 2019 | Istanbul, Turecko | tvrdý | Andrej Golubjev | Marek Gengel Lukáš Rosol |
bez boje |
13. | leden 2020 | Bangkok, Thajsko | tvrdý | Andrej Golubjev | Sančaj Ratiwatana Christopher Rungkat |
3–6, 7–6(7–1), [10–5] |
14. | únor 2020 | Quimper, Francie | tvrdý | Andrej Golubjev | Ivan Sabanov Matej Sabanov |
6-4, 6-2 |
15. | listopad 2020 | Orlando, Spojené státy | tvrdý | Andrej Golubjev | Mitchell Krueger Jackson Withrow |
7-5, 6-4 |
16. | leden 2021 | Antalya, Turecko | antuka | Denys Molčanov | Luis David Martínez David Vega Hernández |
3–6, 6–4, [18–16] |
17. | únor 2021 | Antalya, Turecko | antuka | Denys Molčanov | Alex Lawson Robert Galloway |
6-4, 7–6(7–2) |
18. | únor 2021 | Nur-Sultan, Kazachstán | tvrdý | Denys Molčanov | Max Schnur Nathan Pasha |
6-4, 6-4 |
19. | duben 2021 | Split, Chorvatsko | antuka | Andrej Golubjev | Szymon Walków Jan Zieliński |
7–5, 6–7(5–7), [10–5] |
20. | červen 2021 | Bratislava, Slovensko | antuka | Denys Molčanov | Sander Arends Luis David Martínez |
7–6(7–5), 6–1 |
21. | červen 2021 | Prostějov, Česko | antuka | Gonçalo Oliveira | Roman Jebavý Zdeněk Kolář |
1–6, 7–6(7–5), [10–6] |
22. | září 2021 | Kyjev, Ukrajina | antuka | Orlando Luz | Denys Molčanov Serhij Stachovskyj |
6-4, 6-4 |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Aleksandr Nedovyesov na anglické Wikipedii.
- Oleksandr Nedověsov na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 9. ledna 2022
- Oleksandr Nedověsov na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 9. ledna 2022
- Oleksandr Nedověsov na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 22. ledna 2021
- Berdych made to work; Youzhny, Dolgopolov fall at Roland Garros [online]. ATP, 28-05-2014 [cit. 2014-05-29]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Oleksandr Nedověsov na Wikimedia Commons
- Oleksandr Nedověsov na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Oleksandr Nedověsov na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Oleksandr Nedověsov na stránkách Davis Cupu (anglicky)