Alexander z Schönburg-Hartensteinu

Pocházel ze staré šlechtické rodiny Schönburg-Hartensteinů usazené mimo jiné v Čechách. Narodil se jako starší syn knížete Eduarda Schönburg-Hartensteina (1787–1872) a jeho druhé manželky Ludoviky, rozené princezny Schwarzenbergové (1803–1884). Od mládí působil v diplomacii Rakouska, kariéru započal v roce 1847 jako atašé v Haagu, v roce 1849 v Londýně a v roce 1850 v Berlíně. V roce 1851 byl jmenován honorárním legačním sekretářem. Od roku 1852 působil v Paříži jako vyslanecký sekretář. V letech 1855–1859 byl rakouským vyslancem v Bádensku se sídlem v Karlsruhe a poté byl v letech 1859–1863 vyslancem v Bavorsku se sídlem v Mnichově. Po ukončení činnosti v Mnichově se na vlastní žádost stáhl do ústraní na své statky, které vlastnil v Čechách. V letech 1872–1882 byl poslancem Českého zemského sněmu. Po otcově úmrtí zdědil titul knížete a stal se též dědičným členem rakouské Panské sněmovny (1872). Patřil k významným představitelům Strany ústavověrného velkostatku a v Čechách, později i ve Vídni zprostředkovával jednání o česko-německém vyrovnání (punktace).[1] Od roku 1879 až do smrti byl prvním místopředsedou Panské sněmovny. Z čestných hodností dosáhl titulů c. k. komořího (1854) a později c. k. tajného rady (1869).[2] V roce 1878 byl jmenován rytířem Řádu zlatého rouna. [3]

Po otci byl majitelem velkostatků v Čechách, jeho majetkem byl mimo jiné zámek Červená Lhota.[4] V roce 1881 koupil ve východních Čechách velkostatek Miletín, kde vzápětí přistoupil k přestavbě zámku.[5][6]

V červnu 1855 se ve Vídni oženil s princeznou Karolínou Lichtenštejnovou (1836–1885), dcerou knížete Aloise II. z Lichtenštejna. Karolína se později stala c. k. palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže. Z jejich manželství se narodilo šest dětí:

• 1. Ludovika Marie Terezie (1856–1932), dáma Řádu hvězdového kříže, ∞ 1879 Bertram kníže Quadt-Wykradt (1849–1927), dědičný člen horní komory parlamentu ve Württembersku a Bavorsku, plukovník pruské armády, 1901 povýšen na knížete v Německém císařství
• 2. Františka de Paula Marie Karolína (1857–1926), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže, nositelka Alžbětina řádu ∞ 1876 Evžen hrabě Černín z Chudenic (1851–1925), c. k. tajný rada, komoří, dědičný člen rakouské Panské sněmovny, rytíř Řádu zlatého rouna, majitel velkostatků Jindřichův Hradec, Petrohrad, Krásný Dvůr, Chudenice atd.[7]
• 3. Alois Maria Alexander (1858–1944), rakousko-uherský generálmajor, ministr obrany Rakouské republiky, ∞ 1887 Johanna hraběnka Colloredo-Mannsfeld (1867–1938), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže, čestná dáma Maltézského řádu
• 4. Marie Terezie Ludovika (1861–1945), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže, ∞ 1885 Eduard princ z Auerspergu (1863–1956), JUDr.
• 5. Eduard Otto Maria Alexander (1863–1903)
• 6. Jan Maria Alois Otto (1864–1937), diplomat, c. k. tajný rada, komoří, vyslanec v Rumunsku 1906–1911, velvyslanec ve Vatikánu 1911–1918, rytíř Řádu zlatého rouna, ∞ 1897 Sophie princezna Oettingen-Wallerstein (1878–1944), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže