David Oistrach

David Fjodorovič Oistrach (přepisem z ruštiny Ojstrach, v ruštině Давид Фёдорович Ойстрах; 30. září 1908, Oděsa, Ruské impérium – 24. října 1974, Amsterdam, Nizozemsko) byl světoznámý ruský houslista židovského původu.

David Oistrach
Rodné jménoДавид Фёдорович (Фишелевич) Ойстрах
Narození17.jul. / 30. září 1908greg.
Oděsa
Ruské impérium Ruské impérium
Úmrtí24. října 1974 (ve věku 66 let)
Amsterdam
Nizozemsko Nizozemsko
Příčina úmrtíinfarkt myokardu
Místo pohřbeníNovoděvičí hřbitov
Alma materMoskevská státní konzervatoř
Povolánídirigent, vysokoškolský učitel, houslista, violista a hudební pedagog
Manžel(ka)Tamara Rotareva (1930–1974)
DětiIgor Davidovič Oistrach
OceněníStalinova cena
Leninova cena
zasloužilý umělecký činovník RSFSR
Pamětní medaile 800. výročí Moskvy
Řád finského lva
medaile Za udatnou práci za velké vlastenecké války 1941–1945
národní umělec SSSR
… více na Wikidatech
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

Narodil se jako David Kolker, stejnojmenému otci Davidu Kolkerovi a Isabelle Stepanovně Kolker, operní pěvkyni. Ta si později vzala Fjodora Davidoviče Oistracha, houslového amatéra, jehož příjmení přijal za své.

Na housle začal hrát v pěti letech. Od šesti let hrál v Oděse, která v té době patřila carskému Rusku ve třídě prof. Petra Solomonoviče Stoljarského. Jako patnáctiletý byl přijat na konzervatoř, kde dále pokračoval ve studiu u prof. Stoljarského. Na konzervatoři ve školním orchestru začal sbírat první zkušenosti. Nejprve jako violista, později jako koncertní mistr a sólista. Po druhé světové válce patřil David Oistrach společně s klavíristou Svjatoslavem Richterem a violoncellistou Mstislavem Rostropovičem k nejznámějším interpretům pocházejícím ze Sovětského svazu. Do dnešního dne patří mnohé Oistrachovy nahrávky mezi nejoblíbenější interpretace v oblasti houslové hry.

Koncertní činnost

V roce 1920 začal pravidelně koncertovat jako sólista po celém bývalém SSSR ve vyprodaných koncertních sálech. Od roku 1928 začal koncertovat i v zahraničí ve východní Evropě, velmi často hrál i v Československu. V roce 1934 se stal docentem na Moskevské konzervatoři. Až v roce 1953 mu sovětské úřady povolily koncertovat v západní Evropě. První koncert odehrál v Paříži. Od roku 1954 koncertoval po celém světě včetně newyorské Carnegie Hall. Kromě těchto zahraničních koncertů vystupoval nadále po celé SSSR, kde odehrál ročně více než 100 koncertů a stále vyučoval na Moskevské konzervatoři. V době svého života odehrál premiéry houslových koncertů, které z velké části byly věnovány jemu osobně. Ke konci svého života také stále častěji vystupoval jako dirigent.

Od roku 1953 hrál na housle „Conte de Fontana” od mistra houslaře Antonia Stradivariho, které vyměnil v červnu 1966 za „Marsick“, taktéž za nástroj od Antonia Stradivariho z roku 1705. Na tento nástroj hrál až do své smrti.

Zemřel 24. října 1974 během koncertního turné v holandském Amsterdamu.

Osobní život

V roce 1930 se oženil s koncertní klavíristkou Tamarou Rotarevovou. O rok později se jim narodil syn Igor Oistrach. Byl celoživotním ctitelem a milencem české herečky Jany Dítětové s níž se tajně scházel, když koncertoval v Československu.[1]

Ocenění
  • 1930 – První cena na ukrajinské soutěži
  • 1935 – První cena na houslové soutěži Sovětského svazu
  • 1935 – Druhá cena na Wieniawského soutěži ve Varšavě (1. cena: Ginette Neveu)
  • 1937 – První cena na soutěži E. Ysaye v Bruselu dnes Concours international Reine Elisabeth
  • 1975 – Wiener Flötenuhr

Další ocenění – eponymie

Část silnice v Praze-Stodůlkách je pojmenována na jeho počest Oistrachova (čímž jde formálně o ulici). Podle databáze serveru mapy.cz to byl srpnu 2015 jediný název v Česku obsahující řetězec Oistrach nebo Ojstrach.[2][3]

Houslové skladby věnované Davidu Oistrachovi
  • Dmitrij Šostakovič: Houslový koncert č. 1
  • Dmitrij Šostakovič: Houslová sonáta (1968)
  • Sergej Prokofjev: . Houslová sonáta č. 1 f-moll
  • Aram Chačaturjan: Houslový koncert d-moll
  • Nikolaj Miaskovskij: Houslový koncert
  • Arno Babadžanian: Klavírní trio (1952)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku David Ojstrach na slovenské Wikipedii.

  1. Krásná a talentovaná Jana Dítětová: Padala ke dnu jako její hausbót [online]. extrastory.cz, 2016-0-7 [cit. 2021-11-24]. Dostupné online.
  2. http://mapy.cz/s/kS5S
  3. https://goo.gl/maps/89pgY

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.