Čínský císař

Čínský císař (čínsky v českém přepisu chuang-ti, pchin-jinem huángdì, znaky 皇帝) byl čínský nejvyšší panovnický titul od roku 221 př. n. l. do zrušení monarchie roku 1912.

Čínský císař Čchien-lung

Císařové

V raně historické Číně nesli vládci titul wang (王), „král“. Prvním císařem se prohlásil král Čeng, vládce státu Čchin, poté, co si roku 221 př. n. l. podrobil poslední z ostatních čínských království. Nově přitom vytvořil titul chuang-ti (皇帝), znamenající zhruba „svrchovaný panovník“, který v evropských jazycích překládáme jako „císař“. Použil přitom znaky, kterými byli předtím označováni výhradně bájní vládci z dávných dob, takzvaní 三皇五帝 (san-chuang wu-ti) – tři Vznešení a pět Vladařů. Titul chuang-ti (běžně se užívalo i zkrácené jednoznakové podoby chuang, nebo ti) pak nesli vládci Číny po následujících 22 století až do zrušení císařství a ustavení Čínské republiky roku 1912. Na císařském trůně se v Číně vystřídalo mnoho dynastií, neboť pro Číňany byla císařská moc odvozena od mandátu Nebes, který mohl být nehodnému vládci odejmut. Podle tradiční čínské představy byl císař, zvaný též tchien-c (天子) „syn Nebes“ suverénem nad celým světem (tchien-sia (天下) „Podnebesím“) a ostatní panovníci jsou pouze jeho vazaly. Toto pojetí (uplatňované i v diplomatických vztazích s evropskými zeměmi) bylo opuštěno teprve po takzvané 1. opiové válce ve 40. letech 19. století.

Císařovny, následníci trůnu

Čínští císařové měli obvykle větší počet manželek a konkubín (výjimkou byl mingský Chung-č’, zřejmě jediný monogamní císař čínské historie),[1] pouze jediná však měla hodnost císařovna (皇後/皇后, chuang-chou). Po smrti císaře jeho císařovna obdržela titul císařovna vdova (皇太後/皇太后, chuang-tchaj-chou) , dožila-li se nástupu vnuka na trůn, stala se „velkou císařovnou vdovou“ (太皇太後/太皇太后, tchaj-chuang-tchaj-chou).[2]

Titul následníka trůnu závisel na příbuzenském vztahu k císaři;

  • syn císaře nosil titul chuang-tchaj-c’ (皇太子), doslova „císařský velký syn“,
  • vnuk císaře obdržel titul chuang-tchaj-sun (皇太孫), doslova „císařský velký vnuk“,
  • mladší bratr císaře měl titul chuang-tchaj-ti (皇太弟), doslova „císařský velký mladší bratr“).

Zkrácená forma titulů byla tchaj-c’, tchaj-sun, tchaj-ti.

Reference
  1. GOODRICH, L. Carington; FANG, Chaoying, a kol. Dictionary of Ming Biography, 1368-1644. Svazek 1., A–L. New York: Columbia University Press, 1976. xxi + 1751 s. ISBN 0-231-03801-1. S. 376. (anglicky)
  2. HUCKER, Charles O. Governmental Organization of The Ming Dynasty. Harvard Journal of Asiatic Studies. Prosinec 1958, roč. 21, s. 10. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.