Šimpanz učenlivý

Kostra šimpanze

Šimpanz má kromě dlaní a chodidel[2] celé tělo pokryté nejčastěji černou nebo hnědou srstí, lysé části těla jsou tmavé a skvrnité, u některých poddruhů bývají světlé. S přibývajícím věkem šimpanzům ubývá srsti a na některých místech (hlavně na zádech) šediví.[3] Dorůstá obvykle délky 65 až 95 cm, ve vzpřímené poloze dosahují výšky až 1,7 metru. Jejich hmotnost dosahuje hodnot od 32 do 70 kg, ale v zajetí mohou vážit až 80 kg. Samci bývají zpravidla větší a těžší než samice. Mláďata mají na zadečku bílý trs chlupů, který jasně určuje jeho věk. S přibývajícím věkem se tento trs ztrácí.[4]

Paže má delší než nohy, což šimpanzům umožňuje chodit po čtyřech. Při roztažení jsou dlouhé až 1,5 násobek výšky jedince.[4] Mají protilehlé palce jak na rukou, tak i na nohou, což jim umožňuje lepší uchopení větví.[2]

Šimpanz učenlivý je rozšířen v západní a střední Africe ve čtyřech poddruzích.[5] Obývá především tropické deštné pralesy, ale také husté stromové savany a křovinatou krajinu. Dokonce žije i v galeriových a horských lesích do výšky 3 000 metrů nad mořem.[4]

Biomy, ve kterých žijí, se liší podle toho, v jaké lokalitě se vyskytují. V Národním parku Gombe v Tanzanii se vyskytují především v poloopadavých a stálezelených lesích, v Národním parku Taï zase obývají poslední tropický prales v Pobřeží slonoviny.[6]

V zoologických zahradách se dožívají šimpanzi vysokého věku. Není výjimkou i dožití se skoro 50 let. Dlouho se tradovalo, že se bojí vody, ale dokáží si na ni časem zvyknout. Velmi rádi si vzájemně pečují o svou srst a díky tomu se zlepšuje i jejich případná nervozita.

Šimpanzi žijí v komunitách čítajících až 120 členů, kteří obývají jedno území. V těchto komunitách se členové navzájem znají, či jsou dokonce příbuznými a pravidelně se scházejí.[11] Tlupa má v průměru necelých padesát jedinců, ale podobně jako u lidí zde jsou menší a větší skupiny.[18] Jsou vždy vedeny alfa-samcem a jeho mužskými spojenci. Alfa-samec má také několik úkolů. Hlavními úkoly je vést tlupu, řešit konflikty mezi svými „podřízenými“ a střežit území před jinými skupinami. Na oplátku má přednostní právo při rozmnožování a jídle.[19]

Samci hlídkují své teritorium (území a samice) a případné vetřelce mohou i zabít. O území občas bojují s jinou tlupou. Jsou zaznamenány případy, kdy konflikty trvaly mnoho let a k zabíjení členů znepřátelené tlupy šimpanzi užívali předměty jako zbraně. V komunitách může žít jedinec či více šimpanzů, kteří mají s alfa-samcem neshody a chtějí jej svrhnout, při čemž jej mohou i zabít.[19][20]

Obdobně jako u lidských lovců-sběračů, cca 0,2 % jedinců je ročně zabito příslušníkem stejného druhu. U fyzických napadení obecně však mnohonásobně předčí primitivní lidské kmeny.[18]

Mezinárodní svaz ochrany přírody zařadil šimpanze učenlivého mezi kriticky ohrožené druhy, je také zařazen do první přílohy Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin.[4] Za úbytek počtu šimpanzů ve volné přírodě může hlavně odlesňování, pytláctví a nemoci.

• Šimpanz čego, Pan troglodytes troglodytes (Blumenbach, 1775), je rozšířený v Kamerunu, ve Středoafrické republice, v Rovníkové Guineji, v Gabonu a v Západním a Východním Kongu. Jde o nejmohutnější z poddruhů šimpanze. Samci dorůstají hmotnosti kolem 60 kg, samice přibližně 47 kg. Holé části těla bývají již od mládí tmavé.

• Šimpanz východní, Pan troglodytes schweinfurthii (Giglioli, 1872), se vyskytuje v Středoafrické republice, v Súdánu, ve Východním Kongu, v Ugandě, Rwandě, Burundi, Tanzanii a v Zambii. Podobně jako u zbývajících poddruhů se váha obvykle pohybuje kolem 43 kg u samců a 33 kg u samic. Holé části těla jsou na rozdíl od šimpanze čego světle zbarvené.

• Šimpanz hornoguinejský, Pan troglodytes verus (Schwarz, 1929), žije v Guineji, v Mali, v Sieře Leone, v Libérii, na Pobřeží slonoviny, v Ghaně a v Nigérii.

• Šimpanz nigerijský, Pan troglodytes vellerosus (Gray, 1862), žije v Nigérii a v Kamerunu.

Takzvaný bilijský šimpanz, o němž se spekulovalo jako o novém poddruhu, či dokonce druhu šimpanze, je podle genetických analýz populací šimpanze východního.

Šimpanz učenlivý je v ČR chován v ZOO Ostrava, Brno, Liberec, Dvůr Králové nad Labem, Plzeň, Hodonín a Dvorec. Na Slovensku jsou šimpanzi chováni v Zoo Bratislava.

Od roku 1950 do roku 1999 chovala šimpanze také pražská zoologická zahrada. Historicky byl rovněž chován v zoologických zahradách Ústí nad Labem, Děčín a Zlín. Od roku 2021 je Zoo Ostrava pověřena vedením Evropského ex situ programu (EEP) pro šimpanze.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu šimpanz učenlivý na Wikimedia Commons
• Taxon Pan troglodytes ve Wikidruzích