Veselí nad Lužnicí (nádraží)

Veselí nad Lužnicí (německy Wesseli an der Lainsitz, Frohenbruck an der Lainsitz) je železniční stanice v severní části města Veselí nad Lužnicí v Jihočeském kraji v okrese Tábor poblíž soutoku řek Lužnice a Nežárky. Stanice je elektrifikovaná (25 kV, 50 Hz AC), leží na tratích 220, 225 a 226. Ve městě se dále nachází železniční zastávka Veselí nad Lužnicí zastávka. Adresa budovy je Nádražní 152, Veselí nad Lužnicí II, 391 81.

Železniční stanice Veselí nad Lužnicí
Nádraží ve Veselí nad Lužnicí (novější výpravní budova)
StátČesko Česko
KrajJihočeský kraj
MěstoVeselí nad Lužnicí
Souřadnice49°11′36,96″ s. š., 14°43′0,12″ v. d.
Veselí nad Lužnicí
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice735522
Tratě220, 225, 226
Nadmořská výška415 m n. m.
V provozu od1871
Zabezpečovací zařízeníESA 11
Dopravních kolejí21
Nástupišť (hran)4
Prodej jízdenek
Návazná dopravaAutobusový terminál před staniční budovou
Služby ve stanici
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Železniční stanici vybudovala soukromá společnost Dráha císaře Františka Josefa (KFJB) na trase nově budovaného spojení Vídně s Prahou, první vlak tudy projel v září roku 1871. Dne 8. června 1874 byl stejnou společností uveden do provozu též úsek do Českých Budějovic. Vyrostla tu i výtopna, lokomotivní točna, drážní skladiště a další provozní stavby. Zpočátku neslo nádraží název dle Mezimostí nad Nežárkou (dnes součásti Veselí nad Lužnicí), které se díky železnici rozvíjelo rychleji než nedaleké historické město. Roku 1884 byla KFJB zestátněna a provoz na jejích tratích převzaly Císařsko-královské státní dráhy (kkStB). Dne 3. listopadu 1887 zahájila společnost Českomoravská transverzální dráha provoz v úseku Veselí nad Lužnicí přes Horní Cerekev do Jihlavy a severně od budovy KFJB vystavěla také novou, prostornější budovu nádraží. Po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy

27. září 1975 byla do stanice ve směru z Českých Budějovic dovedena elektrická napájecí soustava.

Popis

Starší výpravní dvoupatrová budova s lomenou střechou a dvěma čelními štíty stavěná dle jednotného architektonického vzoru stanic KFJB se k osobní dopravě nadále nevyužívá. Novější nádražní stavba byla spolu s celým areálem v letech 2013-2016 rekonstruována a upravena dle parametrů na koridorové stanice: byla zvýšena průjezdová rychlost stanicí na 160 km/h, vznikla dvě zastřešená ostrovní nástupiště s podchody a výtahy a cestujícím tu slouží elektronický informační systém. Nádražní provoz je řízen dálkově díky traťovému zabezpečovacímu zařízení, elektronickému stavědlu ESA 11. Cestující mohou využít bezplatné, nicméně naprosto odpudivé veřejné toalety.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.