Koruna československá

Název koruna jakožto symbol monarchie razící mince byl od středověku častý; používá ho většina skandinávských států (Dánsko, Norsko, Švédsko, Island, do přechodu na euro na konci roku 2010 Estonsko), do konce roku 2008 Slovensko. Na českém území byla zavedena rakousko-uherská koruna měnovou reformou 2. srpna 1892 jako polovina předchozího zlatého. Po vyhlášení Československé republiky byl název nakonec zachován (uvažovalo se např. o názvech frank, hřivna nebo sokol), Rakousko naopak později (rok 1925) název měny změnilo na šilink a Maďarsko od roku 1926 používalo měnu jménem pengö.

Prvorepubliková mince o hodnotě 5 korun československých.

Československá koruna byla ustavena zákonem č. 84 z 25. února 1919, na jehož základě byly mezi 3. až 19. březnem 1919 staženy a okolkovány rakousko-uherské bankovky, které byly postupně až do července 1920 vyměňovány za nové československé státovky. Prvním penízem nového státu byla 100-korunová státovka z 15. dubna 1919. Prvními mincemi byly 20-haléř a 50-haléř s ročníkem ražby 1921 vydané v únoru 1922. První korunová mince byla do oběhu uvolněna také v roce 1922. První skutečnou bankovkou (nikoli státovkou) byla 20-koruna s datem 1. října 1926, ale do oběhu se dostala až v březnu 1927.

14. dubna 1920 byl přijat zákon o bance cedulové, který předcházel vzniku centrální banky, která však definitivně vznikla až 21. března 1926 a svoji činnost zahájila až 1. dubna 1926. Prvním guvernérem se stal Vilém Pospíšil, který byl do té doby vrchní ředitel Městské spořitelny pražské a byl též přítelem Aloise Rašína a přední finanční odborník v zemi.

Národní banka byla založena jako akciová společnost se základním jměním 4 000 000 Kč ve zlatě. Československá koruna byla tehdy založena na zlatém standardu a byla považována za pevnou a kvalitní měnu.[1][2]

Poté byly vydány bankovky I. a II. série, které se v tu dobu řadily mezi nejkrásnější (a poměrně snadno padělatelné)[3] oběžné bankovky na světě. Spolupracovali na nich např. Alfons Mucha, Max Švabinský, Otto Gutfreund a mnozí další významní umělci. Mezi nejznámější výtvarníky mincí patřil tehdy Otakar Španiel.

Protektorátní koruna, rubová strana

Po obsazení českých zemí německými vojsky v březnu 1939 byla zrušena Národní banka Československá a nahradila ji Národní banka pro Čechy a Moravu, která začala vydávat protektorátní koruny a začala provádět měnovou politiku podle nařízení říšské banky z Berlína. Říšská banka určila kurz 1 Říšská marka (RM) = 10 K, což bylo záměrné podhodnocení koruny, aby mohlo Německo zemi ekonomicky vysávat. Reálný kurz koncem roku 1938 byl 1 RM = 8,33 Kč. Německá okupační moc zavedla povinné odvody pro Říši a národní banka musela na tzv. Girokonto odvádět peníze pro německé hospodářství a na vedení války. Koncem války bylo na tomto kontě zhruba 58 miliard K, které představovaly značný zdroj inflace. Dále musela banka odevzdat 45,5 tuny měnového zlata deponovaného v Praze a ve Švýcarsku. Navíc pro zprostředkování plateb za německé občany byl zřízen zvláštní účet u Reichsbank, kde se peníze vyrovnávaly v kurzu stanoveném Říšskou bankou nebo nebyly vyrovnány vůbec. Takové zásahy a finanční vyčerpávání země vedly k růstu inflace a rozmachu černého trhu. Tyto jevy musely být po válce složitě odstraňovány. Exilová československá vláda v Londýně podepsala v roce 1944 zakládající listinu Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. Tyto smlouvy podepsala delegace pod vedením ministra financí Ladislava Feierabenda v Bretton Woods v červenci 1944.

Po druhé světové válce byla 1. listopadu 1945 provedena měnová reforma, která řešila problém, že na území Československa kolovalo příliš mnoho platidel – kromě pěti měn (protektorátní, říšskoněmecká, slovenská, maďarská a polská) i různé vojenské poukázky. Tato reforma byla navíc spojena se znárodněním bank a podniků podle Benešových dekretů. Situace se částečně stabilizovala, ale nadále byl v zemi hospodářský chaos z důvodu znárodnění a nového postavení klíčových firem v průmyslu. Po únoru 1948 nastalo další znárodňování průmyslu.

Československá koruna

Další měnová reforma přišla k 1. červnu 1953. Nová československá koruna byla vyměňovaná v poměru 1:5 u částek do 300 (starých) Kčs, vyšší částky byly vyměňovány v poměru 1:50. Navíc přestalo být Československo koncem roku 1954 členem MMF a Světové banky, které v roce 1944 spoluzakládalo.^[zdroj?] Po měnové reformě v roce 1953 byla většina lidí ožebračena a navíc ceny začaly stoupat. Do konce 50. let se podařilo situaci stabilizovat, ale ukázalo se, že centrálně řízená ekonomika začíná vykazovat značné nedostatky. V 60. letech přišla liberalizace poměrů v Československu, která však byla zastavena sovětskou invazí v srpnu 1968. Poté přišla normalizace, kdy byla celá ekonomika odtržena od reálného vývoje ve světě a nastávala postupná izolace ekonomiky ČSSR. Narůstala inflace, kterou vláda skrývala měnovými dotacemi a izolací koruny vůči jiným měnám. Ekonomické problémy centrálně řízené ekonomiky byly jedním z důvodů pádu komunistického režimu v ČSSR v listopadu 1989 a k sametové revoluci. Téměř po celou dobu se v Československu platilo také mincí v hodnotě 1 Kčs, jejíž autorkou byla medailérka Marie Uchytilová, která na minci zobrazila politickou vězeňkyni Bedřišku Synkovou.[4] Motiv ženy, která sází pravou rukou do země lípu a v levé ruce drží sazenice lip, byl na rubu 1 Kčs až do konce existence československé koruny, tj. přes 35 let (2. září 1957 – 31. prosince 1992). Stala se tak mincí s nejdelším reálným oběhem v moderních dějinách našeho mincovnictví. Měnil se ovšem avers mince. Od 2. září 1957 do 1. prosince 1961 byl na aversu ražen malý státní znak československé republiky, používaný před rokem 1960, od 1. prosince 1961 do 1. dubna 1990 byl na aversu ražen název i znak Československé socialistické republiky a od 1. dubna 1990 do 31. prosince 1992 byl na aversu ražen nový název i nový znak ČSFR.

Bankovky a státovky Československé koruny

Bankovky a státovky Kčs v Československu 1953–1992
Jméno	hodnota	bankovka, státovka		rozměr	Motiv aversu	Motiv reversu	platnost		vydáno
		líc	rub				od	do
Hladová koruna	1 Kčs			101 x 51 mm	nápis "Je to důkaz vládni bezradnosti a bankrotu pětiletky, památka na to, oč Vás vlád okradla. Je to výzva k boji, povel, abyste proti slabosti režimu postavili silu lid a kladli odpor jak nejlépe můžete. Lid ostatních zemí, zotročených Sovětským svazem, se sjednocuje a připojí se k Vám ve Vašem zápase. Svobodný svět je s Vámi. Všechna moc náleží lidu"	ČEŠI A SLOVÁCI! Režim slábne a boji se Vás. Moc je v lidu a lid stoji proti režimu. Sjednocujte a mobilizujte svoje sily! Pryč s kolchozy! Trvejte na právech dělnictva! Dnes si vymáhejte ústupky, zítra svobodu!	-	-	1953
Jedna koruna československá	1 Kčs			101 x 51 mm	nápis "JEDNA KORUNA ČESKOSLOVENSKÁ"	Státní znak ČSR	1. června 1953	31. května 1960	1953
Tři koruny československé	3 Kčs			110 x 56 mm	Nápis "TŘI KORUNY ČESKOSLOVENSKÉ"	Státní znak ČSR	1. června 1953	31. prosince 1972	1953
Tři koruny československé	3 Kčs			113 x 56 mm	Nápis "TŘI KORUNY ČESKOSLOVENSKÉ"	Státní znak ČSSR	1. prosince 1961	31. prosince 1972	1961
Pět korun československých	5 Kčs			120 x 61 mm	Nápis "PĚT KORUN ČESKOSLOVENSKÝCH"	Státní znak ČSR	1. června 1953	31. prosince 1972	1953
Pět korun československých	5 Kčs			123 x 60 mm	Nápis "PĚT KORUN ČESKOSLOVENSKÝCH"	Státní znak ČSSR	1. prosince 1961	31. prosince 1972	1961
Deset korun československých	10 Kčs			129 x 65 mm	Nápis 'DESET KORUN ČESKOSLOVENSKÝCH"	Státní znak ČSR nápis "10"	1. června 1953	31. prosince 1963	1953
Deset korun československých	10 Kčs			133 x 65 mm	Dívky sbírající květiny	Vodní nádrž Orava	1. února 1961	30. června 1988	1960
Deset korun československých	10 Kčs			132 x 67 mm	Pavol Országh Hviezdoslav	Slovenská hora Kriváň	1. července 1986	31. července 1993	1986
Dvacet korun československých	20 Kčs			132 x 58 mm	Jan Žižka	Husitské vojsko	1. dubna 1971	30. června 1991	1970
Dvacet korun československých	20 Kčs			137 x 67 mm	Jan Amos Komenský	Jabloň vyrůstající z knihy	1. října 1988	31. července 1993	1988
Dvacet pět korun československých	25 Kčs			138 x 70 mm	Nápis "DVACETPĚT KORUN ČESKOSLOVENSKÝCH" socha Jana Žižky v Táboře	Státní znak ČSR Tábor	1. června 1953	31. prosince 1962	1953
Dvacet pět korun československých	25 Kčs			140 x 69 mm	Jan Žižka	Žižkovo náměstí v Táboře	1. prosince 1958	31. prosince 1971	1958
Dvacet pět korun československých	25 Kčs			140 x 69 mm	Jan Žižka	Žižkovo náměstí v Táboře	2. května 1962	31. prosince 1972	1961
Padesát korun československých	50 Kčs			147 x 74 mm	Nápis "PADESÁT KORUN ČESKOSLOVENSKÝCH" Sousoší “Sbratření”	Státní znak ČSR Bánská Bystrica	1. června 1953	31. prosince 1967	1953
Padesát korun československých	50 Kčs			150 x 74 mm	Vojáci Slovenského národního povstání	Slovnaft	1. dubna 1965	30. června 1991	1964
Padesát korun československých	50 Kčs			142 x 67 mm	Ľudovít Štúr	Bratislava	1. října 1987	31. července 1993	1987
Sto korun československých	100 Kčs			156 x 80 mm	Nápis "STO KORUN ČESKOSLOVENSKÝCH"	Státní znak ČSR Hradčany a Karlův most	1. června 1953	31. prosince 1967	1953
Sto korun československých	100 Kčs			164 x 80 mm	Hutník a družstevnice	Hradčany a Karlův most	1. prosince 1962	7. února 1993	1961
Sto korun československých	100 Kčs			147 x 67 mm	Klement Gottwald	Hradčany	1. října 1989	31. prosince 1990	1989
Pět set korun československých	500 Kčs			152 x 67 mm	Vojáci Slovenského národního postání	Hrad Devín	1. listopadu 1973	7. února 1993	1973
Tisíc korun československých	1000 Kčs			157 x 67 mm	Bedřich Smetana	Vyšehrad	1. října 1985	7. února 1993	1985

1. ledna 1993 došlo k rozdělení České a Slovenské Federativní Republiky na dva samostatné státy a k 8. únoru 1993 proběhla měnová odluka, kterou československá koruna zanikla. Výměnný poměr k nástupnickým měnám byl 1:1. Staly se jimi česká koruna a slovenská koruna, kterou vystřídalo na Slovensku 1. ledna 2009 euro.

Porovnání velikosti prvorepublikových mincí 5 Kč:
zleva mince z let 1925, 1928, 1938

Zajímavostí bylo, že se do roku 1938 objevily celkem 3 typy pětikorunových mincí, jejichž autorem byl známý sochař Otto Gutfreund. První a zároveň nejstarší typ předválečné pětikoruny byl i největší o průměru asi 2,95 cm (byla tudíž větší než moderní padesátikorunová mince, která má průměr 2,75 cm) a platila do roku 1931. V roce 1928 byl zaveden do oběhu druhý, již menší typ, který byl zároveň nejtenčí. Tato mince byla ovšem vyrobena ze stříbra a znamenala spolu se stříbrnou pamětní desetikorunou vydanou k 10. výročí ČSR návrat československé měny ke stříbru. Roku 1938 pak byl zaveden třetí a poslední typ pětikoruny, který byl zase silnější, avšak nepatrně tenčí než typ první (existují i zkušební odražky tohoto typu s ročníkem ražby 1937, ty jsou však sběratelsky velmi vzácné). Tato mince byla vyrobena z niklu. Druhý a třetí typ měly jinak prakticky stejný průměr 2,7 cm, který byl tudíž jen nepatrně menší než průměr moderní české padesátikoruny. Dále se všechny tři typy mezi sebou lišily odlišným vzorkováním na hraně. Design lícové a rubové strany všech tří typů byl jinak identický. Druhý stříbrný typ a třetí niklový typ pak byly platné dokonce na území Protektorátu Čechy a Morava, přičemž stříbrné platily na území Československa oficiálně bez přestávky až do roku 1947. Ostatně i platnost niklové pětikoruny 1938 byla po válce na krátkou dobu obnovena. V roce 1945 byly také do oběhu zavedeny pětikorunové státovky.