Česká astronomická společnost
Česká astronomická společnost (zkratka ČAS) je dobrovolné sdružení odborných a vědeckých pracovníků v astronomii, amatérských astronomů a zájemců o astronomii z řad veřejnosti. Pokrývá především ty oblasti, kde i amatérští astronomové mohou svou činností přispět k rozvoji astronomie.
Česká astronomická společnost | |
---|---|
Sjezd České astronomické společnosti v roce 2017 | |
Právní forma | spolek |
Založeno | 8. prosinec 1917 |
Předseda | Petr Heinzel (od 1. 4. 2017) |
Adresa | Fričova 298 251 65 Ondřejov Česko |
IČO | 00444537 |
Další informace | |
Web | http://www.astro.cz |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Byla založena 8. prosince 1917. V současnosti má asi 550 členů, kteří se organizují do místních poboček nebo do odborných sekcí, např. sekce Proměnné hvězdy a exoplanety nebo Společnosti pro meziplanetární hmotu. Mezi kolektivní členy patří i hvězdárny, vědecké ústavy a další instituce. V Evropě je společnost výjimečná tím, že sdružuje nejenom profesionály, ale i amatéry.[1]
Nejvyšším orgánem je sjezd, který se koná jednou za 4 roky. Mezi sjezdy společnost řídí desetičlenný výkonný výbor. Předsedou společnosti je Petr Heinzel. Jejím informačním serverem je od roku 1995 Astro.cz.
Dějiny
V letech 1914–1915 si baron Artur Kraus, který o dva roky dříve otevřel v Pardubicích první lidovou hvězdárnu v Čechách, začal dopisovat s pražskými kolegy, kteří usilovali o založení České astronomické společnosti. Jedním z hlavních cílů bylo vybudování obdobné hvězdárny v Praze. V době války ale někteří členové pražského Astronomického kroužku spolupracovali s Maffií a jejich spolková činnost byla policií bedlivě sledována. Stanovy společnosti však byly schváleny výnosem C. a k. místodržitelství ze dne 21. září 1917. O úspěšný průběh tohoto schválení se zasloužil právě baron Kraus.[2]
Vlastní založení České astronomické společnosti proběhlo 8. prosince 1917 v posluchárně prof. Františka Nušla v budově Českého polytechnického ústavu (dnes Fakulta strojní ČVUT) v Praze na Karlově náměstí.[3]
Brzy po vzniku Československé republiky začaly práce na hledání vhodného místa a později i výstavbě hvězdárny na Petříně. Byla zprovozněna v roce 1928, pro veřejnost pak otevřena o rok později.
Po uzavření českých vysokých škol v roce 1939 probíhaly na hvězdárně stále odborné přednášky, které částečně nahrazovaly vysokoškolské studium.[3] I díky tomu mohla být brzy po osvobození v roce 1945 rychle obnovena plná činnost ČAS.
Ještě v roce 1945 se do vedení ČAS dostala aktivistka Luisa Landová-Štychová, manželka tou dobou již zesnulého Jaroslava Štycha, jednoho ze zakladatelů společnosti.[4] Landová-Štychová již v roce 1945 založila při společnosti Revoluční výbor.[5] Bez astronomických znalostí zde začala prosazovat, zejména pak po Únoru 1948, politiku komunistické strany.[6] Vedení společnosti však neopustilo několik předních astronomové té doby, zejména nestraník dr. Bohumil Šternberk (1897–1983), a proto komunistická ideologie nad astronomií ve společnosti prakticky nikdy nepřevážila.
Po Sametové revoluci v roce 1989 se ČAS velmi rychle změnila v standardně fungující demokratickou společnost. Zásluhu na tom měl především tři měsíce před tím zvolený předseda ČAS doc. Luboš Perek.[6] Další rozvoj zažila ČAS pod předsednictvím Jiřího Grygara. Zrušením nefungujících složek se zefektivnila činnost společnosti, zlepšilo se využívání financí a vznikl informační server Astro.cz (1995).
V dalších letech pokračovalo standardní fungování a rozvoj společnosti. Rozšiřuje se okruh udělovaných cen: v roce 1998 šlo o zavedení Cena Zdeňka Kvíze a o rok později se obnovilo udělování Ceny Františka Nušla. Společnost se a angažuje v boji proti světelnému znečištění – přebytečnému a škodlivému umělému svícení ve městech. Díky Skupině pro temné nebe vznikly v Česku v letech 2009–2014 tři oblasti tmavé oblohy. ČAS se prostřednictvím tiskových prohlášení a dalšími akcemi vyjadřuje k aktuálním astronomickým událostem – např. v roce 2012 k předpovědi konce světa podle Mayského kalendáře nebo v roce 2013 k pádu Čeljabinského meteoritu.
100 let společnosti
V roce 2017 probíhají oslavy 100. výročí vzniku společnosti.[6] Vzpomínkové akce pořádají jednotlivé pobočky, ale probíhá také několik „celostátních“ akcí.
- První významná akce se konala 10.–11. března 2017 v Plzni - konference o Josefu Františkovi Smetanovi, autorovi první české učebnice astronomie, kterou vydal v roce 1837. Došlo také k odhalení jeho pomníku.
- V Hvězdárně a planetáriu Brno proběhl 1.–2. dubna 20. sjezd společnosti. Zvolil nejen nový výkonný výbor, ale udělil také čestné členství významným osobnostem, mezi nimi i Járovi Cimrmanovi[7] za „nedostižnou a nenapodobitelnou činnost na poli astronomie a příbuzných věd“.[8]
- 9. září – proběhlo v Astronomickém ústavu v Ondřejově velké setkání (tzv. Megaevent) s názvem Vesmírná keš. Jižně od Ondřejova bylo umístěno 100 keší, které vytvořily nápis 100. ČAS 2017.[9]
- 7. prosince – vydání pamětní stříbrné mince ČNB,[10] jejímž autorem je medailér Josef Oplištil, vydává Česká mincovna,
- 8. prosince – oslava 100 let ČAS – velké setkání členů ČAS i veřejnosti přesně v den 100. výročí založení ČAS (8. prosince 1917) v aule Karolina.[11]
Náplň činnosti
Hlavní náplní společnosti je podpora práce jejích členů. Pořádá pro ně astronomické přednášky, organizuje exkurze a jiné společné akce. Její pobočky spolupracují s místními hvězdárnami.
Česká astronomická společnost vydává také časopis Kosmické rozhledy; některé sekce vydávají své vlastní věstníky. Pořádá také průběžnou fotografickou soutěž Česká astrofotografie měsíce.
Pro majitele astronomických přístrojů a amatérské pozorovatele organizuje především akci Mezní hvězdná velikost – setkání amatérských astronomů spojené s odbornými přednáškami a především (při příznivém počasí) se společným pozorováním noční oblohy.
Hlavní akcí České astronomické společnosti určenou mládeži je Astronomická olympiáda. Je pořádána ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a některými hvězdárnami. V současné době jde již o samostatnou akci (dříve šlo o podkategorii Fyzikální olympiády).
Společnost se také výrazně angažuje v boji proti světelnému znečištění. K významným astronomickým úkazům vydává tiskové zprávy, které jsou přebírány našimi tiskovými agenturami a předními deníky.
Speciální činností je vydávání osvědčení o pojmenování planetek.
Česká astronomická společnost se však zapojuje také do akcí, které popularizují vědu jako celek. V roce 2007 to byla Evropská noc vědců (28. září) a akce Věda v ulicích (22. a 23. června). Obvykle se zde prezentuje společně s Astronomickým ústavem Akademie věd.[12][13]
Informačním webem společnosti je astro.cz. Denně jej navštíví průměrně 4000 návštěvníků.[14] Iniciátorem jeho vzniku byl Josef Chlachula, který během sjezdu společnosti v roce 1995 tehdejšímu předsedovi Jiřímu Grygarovi navrhl založení informační infrastruktury ČAS. Zpočátku nabízel web překlad Astronomického snímku dne NASA, občasné noviny z astronomie, kosmonautiky a dění v České astronomické společnosti. Web se výrazněji změnil v roce 2008, kdy začal přinášet online přenosy z kosmických výprav nebo rozhovory s předními českými vědci na aktuální astronomická témata. Poslední změna proběhla v roce 2015, kdy byl web více přizpůsoben plné funkčnímu zpravodajskému serveru.
Ceny České astronomické společnosti
Udělováním cen oceňuje společnost zásluhy za rozvoj astronomie. Nejstarší z nich je Nušlova cena, která se uděluje od roku 1938, naopak nejmladší Kopalova přednáška, která vznikla v roce 2007.
Cena Františka Nušla
Nejvýznamnější z cen udělovaných Českou astronomickou společností je Cena Františka Nušla, pojmenovaná po Františku Nušlovi, v pořadí třetím a nejdéle sloužícím předsedovi ČAS. Cena je nejvyšším oceněním udělovaným badatelům, kteří se svým celoživotním dílem obzvláště zasloužili o rozvoj astronomie. Od roku 1938 byla udělena více než třiceti osobnostem, v období let 1953–1998 však bylo její předávání přerušeno.[15]
Cena Zdeňka Kvíze
Pro astronomy, kteří se zabývají meziplanetární hmotou, proměnnými hvězdami nebo popularizací a výukou astronomie je od roku 1996 určena Cena Zdeňka Kvíze.[16] V posledních letech ji získali tito astronomové:
- 2008: Luboš Brát za přínos v studiu proměnných hvězd,
- 2010: Martin Lehký za přínos v oboru studia meziplanetární hmoty,
- 2012: Petr Sobotka za činnost v oboru proměnných hvězd a za popularizace astronomie,
- 2014: Jakub Černý za studium meziplanetární hmoty,
- 2016: Pavel Cagaš za činnost v oboru proměnných hvězd,
- 2018: Pavel Suchan za přínos k popularizace astronomie.
Littera astronomica
K ocenění osobností, které svým literárním dílem významně přispěly k popularizaci astronomie v Česku, uděluje společnost od roku 2002 cenu Littera astronomica. Za posledních deset let ji obdrželi:[17]
- 2007: Zdeněk Pokorný,
- 2008: Zdeněk Mikulášek,
- 2009: Antonín Vítek,
- 2010: Petr Kulhánek,
- 2011: Josip Kleczek,
- 2012: Nakladatelství a vydavatelství Aldebaran,
- 2013: Pavel Gabzdyl,
- 2014: František Martinek,
- 2015: Jana Olivová,
- 2016: Alena Hadravová a Petr Hadrava,
- 2017: Jindřich Suchánek,
- 2018: Lukáš Grygar
- 2019: Petr Zamarovský
Kopalova přednáška
V roce 2007 zřídila Česká astronomická společnost po vzoru prestižních zahraničních společností další cenu – Kopalovu přednášku. Pojmenování získala po numerickém matematikovi a astronomovi Zdeňku Kopalovi. Je udělována českým astronomům nebo astronomkám za významné výsledky, které byly uveřejněny ve světovém vědeckém tisku. Oceněný přednese svoji přednášku na některé slavnostní veřejné akci společnosti.[18]
- Kopalovou přednáškou za rok 2007 byl oceněn Pavel Spurný z Astronomického ústavu Akademie věd za své objevy při výzkumu malých těles sluneční soustavy (meteoroidů) a jejich interakce se zemskou atmosférou. Svoji čestnou přednášku na téma Systematické sledování bolidů ve Střední Evropě a v Západní Austrálii přednesl laureát na slavnostním shromáždění u příležitosti 90. výročí České astronomické společnosti 8. prosince 2007.[19]
- V roce 2008 obdržel tuto cenou David Vokrouhlický z Astronomického ústavu Univerzity Karlovy za výsledky v oblasti výzkumu dopadu meteoritů na Zemi působením Jarkovského efektu, černých děr a fragmentace rodin planetek. Jeho přednáška měla název Nové poznatky o finálním formování orbitální architektury velkých planet a době s ní související.[20]
- V roce 2009 byl Kopalovou přednáškou oceněn Vladimír Karas z Astronomického ústavu Akademie věd za výsledky v relativistické astrofyzice, zejména ve studiu okolí černých děr a porovnání těchto teoretických údajů s pozorováním rentgenových dvojhvězd a aktivních jader galaxií.[21]
- Roku 2010 získal cenu prof. Miloslav Druckmüller z Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně za současné významné výsledky při matematickém zpracování obrazů sluneční koróny pořizovaných během úplných zatmění Slunce.[22]
- Za rok 2011 ČAS vybrala Marka Wolfa z Astronomického ústavu Karlovy univerzity v souvislosti s významnými výsledky dosaženými při výzkumu apsidálního pohybu těsných zákrytových dvojhvězd.[23]
- V roce 2012 ocenění získal Petr Hadrava z Astronomického ústavu Akademie věd ČR za významné výsledky dosažené při studiu dvojhvězd a vícenásobných hvězdných soustav metodou tzv. disentanglingu.[18][24]
- Cenu za rok 2013 obdržel David Nesvorný za významné výsledky dosažené při výzkumu vývoje sluneční soustavy, hlavního pásu planetek, trans-neptunických objektů, exoplanet a satelitů planet.[18]
- V roce 2014 získal Kopalovu přednášku Jiří Borovička z Astronomického ústavu Akademie věd ČR za významné výsledky dosažené při studiu meziplanetární hmoty.[25]
- Za rok 2015 byl oceněn Petr Pravec z Astronomického ústavu Akademie věd ČR za významné výsledky dosažené při výzkumu planetek sluneční soustavy.[26]
- Cenu v roce 2016 obdržel Zdeněk Stuchlík z Ústavu fyziky Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity za významné výsledky dosažené v oboru relativistické astrofyziky a kosmologie.[27]
- Za rok 2017 byla cena udělena Ondřeji Pejchovi za mimořádný přínos v oboru astrofyziky a kosmologie včetně popularizace těchto oborů.
- V roce 2018 ji získal Martin Jelínek za významné výsledky dosažené při využívání přehlídkových robotických dalekohledů v různých oborech astronomie.
- Za rok 2019 byli oceněni Jan Řídký a Miroslav Hrabovský za za klíčovou roli v české účasti na mezinárodním projektu Observatoře Pierra Augera.
Struktura
Nejvyšším orgánem České astronomické společnosti je sjezd, který se schází jedenkrát za 4 roky (do roku 2013 jednou za 3 roky). Delegáti sjezdu jsou voleni jednotlivými pobočkami nebo sekcemi v poměru podle počtu jejich kmenových členů. Poslední sjezd proběhl 1.–2. dubna 2017 v Brně. Mezi sjezdy řídí činnost výkonný výbor, který je kontrolován revizní komisí.
Individuální členové společnosti se organizují buď v místních pobočkách, nebo v odborných sekcích. Každý člen je registrován v jedné sekci nebo pobočce jako kmenový člen. Může se však účastnit na činnosti dalších sekcí či poboček jako hostující člen.
Kromě individuálních členů má společnost i kolektivní členy, což jsou většinou vědecké instituce (např. Astronomický ústav Akademie věd ČR nebo některé hvězdárny). V roce 2017 bylo ve společnosti 29 kolektivních členů. Kolektivními členy jsou i některé jiné astronomické společnosti:[28]
- Astronomická společnost Most
- Astronomická společnost Pardubice
- Astronomická společnost v Hradci Králové
- Vlašimská astronomická společnost
- Valašská astronomická společnost
- Jihlavská astronomická společnost
- Zlínská astronomická společnost
- Společnost Astropis
Výkonný výbor může zřídit i pracovní skupiny. V roce 2017 takto pracovala Skupina pro historii astronomie a Skupina pro temné nebe.
Výkonný výbor
Na 20. sjezdu 2. dubna 2017 byl na čtyřleté období zvolen výbor v podobném složení, v jakém (kromě svého předsedy) pracoval v uplynulém období: Petr Heinzel (předseda), Pavel Suchan (místopředseda), Radek Dřevěný (hospodář), Lenka Soumarová, Marcel Bělík, Lumír Honzík, Miloš Podařil, Petr Scheirich, Vladislav Slezák a Petr Sobotka. Členové revizní komise jsou Eva Marková (předsedkyně), Martin Černický a Jan Kožuško.
Pobočky
Členové České astronomické společnosti jsou organizováni v místních pobočkách, které většinou mají vztah k místní hvězdárně nebo planetáriu.[29]
- Astronomická společnost Most (Planetárium Most)
- Astronomická společnost Chomutov
- Brněnská pobočka[30]
- Jihočeská pobočka (JihoČAS)
- Klub astronomů Liberecka (KaL)
- Pobočka Praha (největší pobočka s 210 členy)
- Valašská astronomická společnost (Hvězdárna Valašské Meziříčí)
- Východočeská pobočka (Hvězdárna v Úpici)
- Pobočka Vysočina (Jihlava) (v roce 2014 se transformovala z původní Pobočky Třebíč)
- Západočeská pobočka (Hvězdárna a planetárium Plzeň a Hvězdárna v Rokycanech)
Sekce
Kromě místních poboček má Česká astronomická společnost ještě sekce, které mají celostátní působnost a sdružují členy zaměřené na konkrétní oblast astronomie.[31]
- Amatérská prohlídka oblohy
Sdružuje milovníky krás noční oblohy. Jejími členy jsou často mladí lidé, kteří prošli letním astronomickým táborem na hvězdárně v Úpici. - Astronautická sekce
Sdružuje zájemce o oblast kosmonautiky většinou spojenou s astronomií. Organizuje Kosmos-News Party v Lázních Bohdaneč, která se koná pravidelně od roku 2001 (v posledních letech i s účastí jediného českého kosmonauta Vladimíra Remka). - Kosmologická sekce
Členové sekce se věnují odborným otázkám kosmologie – stavby a vývoje vesmíru – a také její popularizaci. - Sekce pro mládež
Sekce poskytuje dětem do 15 let možnost zapojit se do práce České astronomické společnosti. Pořádá různé akce pro děti, např. Noc na hvězdárně. - Proměnné hvězdy a exoplanety
Tato sekce se zabývá výzkumem a pozorováním proměnných hvězd – především sledováním zákrytových dvojhvězd a fyzických proměnných hvězd. Od roku 2007 se věnuje také fenoménu dnešní astronomie – exoplanetám, především pozorování přechodu exoplanet před mateřskou hvězdou. Za tím účelem sekce vytvořila a provozuje celosvětovou databázi ETD - Exoplanet Transit Database. Vydává časopis Perseus. - Přístrojová a optická sekce
Sdružuje zájemce o astronomické přístroje a dalekohledy. Ti si jejím prostřednictvím vyměňují návody a rady pro jejich stavbu a používání. Členové sekce píší také recenze komerčních optických přístrojů. - Sluneční sekce
Členové sekce se zabývají pozorováním Slunce ve viditelném i radiovém oboru, jeho protuberancemi, chromosférou a fotosférou. Podílí se i na vydávání krátkodobých předpovědí sluneční aktivity. - Společnost pro meziplanetární hmotu
Jedná se o samostatný spolek, které má od svého vzniku v roce 1996 status sekce České astronomické společnosti. Soustřeďuje zájemce o pozorování meziplanetární hmoty – meteorů a komet. Každoročně pořádá fotografickou soutěž Moje vánoční kometa. - Zákrytová sekce
Zabývá se pozorováním zákrytů hvězd tělesy sluneční soustavy. V příznivých letech pozorují její členové i zatmění Slunce.
Předsedové
V čele společnosti se vystřídalo 14 předsedů:[32]
- Jaroslav Zdeněk (1917–1919)
- Kazimír Pokorný (1919–1922)
- František Nušl (1922–1948)
- Václav Jaroš (1948–1959)
- Bohumil Šternberk (1959–1976)
- Vojtěch Letfus (1976–1989)
- Luboš Perek (1989–1992)
- Jiří Grygar (1992–1998)
- Jiří Borovička (1998–2001)
- Petr Pravec (2001–2002)
- Štěpán Ivan Kovář (2002–2004)
- Eva Marková (2004–2010)
- Jan Vondrák (2010–2017)
- Petr Heinzel (od 2017)[33]
Z nich nejdéle vykonával svoji funkci František Nušl. Po roce 1990 byl výkon předsednické funkce omezen na nejvýše dvě po sobě jdoucí tříletá funkční období, v roce 2013 pak byla prodloužena na 4 roky.[32] Čestným předsedou je Jiří Grygar.
Odkazy
Reference
- Jára Cimrman je čestným členem České astronomické společnosti [online]. Česká tisková kancelář, 2017-04-01 [cit. 2017-05-29]. Dostupné online.
- LANDOVÁ-ŠTYCHOVÁ, Luisa. K historii vzniku Československé astronomické společnosti a Lidové hvězdárny Štefánikovy v Praze. In: Josef Klepešta. Třicetkrát kolem slunce. Praha: Československá společnost astronomická, 1947. S. 39–45.
- SUCHAN, Pavel. 100 roků České astronomické společnosti, 20. sjezd v Brně [online]. Česká astronomická společnost, 2017-03-28 [cit. 2017-04-16]. Kapitola Z historie 100 let České astronomické společnosti. Dostupné online.
- ŠOLCOVÁ, Alena. Válečná léta [online]. Česká astronomická společnost, 2012 [cit. 2017-05-27]. Dostupné online.
- ŠOLCOVÁ, Alena. Po 30 letech – 1947, 1948 atd. [online]. Česká astronomická společnost, 2012 [cit. 2017-05-27]. Dostupné online.
- Z historie České astronomické společnosti – 100 roků tradice v odhodlání a nadšení [online]. Česká astronomická společnost, 2017-03 [cit. 2017-04-16]. Kapitola Z historie 100 let České astronomické společnosti. Dostupné online.
- PROKOPOVÁ, Milada. Jára Cimrman se pokusil sestrojit černou díru, uznali astronomové. iDnes.cz [online]. MAFRA, 2017-04-04 [cit. 2017-05-29]. Dostupné online.
- SUCHAN, Pavel. V Brně skončil sjezd České astronomické společnosti, Jára Cimrman byl zvolen čestným členem a není to apríl [online]. Česká astronomická společnost, 2017-04-02 [cit. 2017-05-07]. Dostupné online.
- Mega Event - Vesmírná keš [online]. Hvězdárna Františka Pešty, 2017-04 [cit. 2017-05-07]. Dostupné online.
- Výroční stříbrná mince [online]. Česká mincovna, 2017. Dostupné online.
- SUCHAN, Pavel. Česká astronomická společnost stoletá [online]. Česká astronomická společnost, 2017-12-08 [cit. 2017-12-08]. Dostupné online.
- Výsledky a reakce na proběhlý ročník Noci vědců [online]. Česká astronomická společnost [cit. 2007-12-09]. Dostupné online.
- Astronomický ústav AV ČR, v. v. i. na pražské "Vědě v ulicích" [online]. Astronomický ústav [cit. 2007-12-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-02-03.
- Astro.cz - jeden z nejstarších popularizačních webů u nás - slaví 20 roků [online]. Mathan Praha s.r.o., 2015-05-15 [cit. 2017-05-29]. Dostupné online.
- Nušlova cena [online]. Česká astronomická společnost [cit. 2009-10-11]. Dostupné online.
- Cena Zdeňka Kvíze [online]. Česká astronomická společnost, 2015 [cit. 2017-05-30]. Dostupné online.
- SUCHAN, Pavel. Cena Littera astronomica [online]. Česká astronomická společnost, 2015 [cit. 2017-05-30]. Dostupné online.
- Kopalova přednáška [online]. Česká astronomická společnost [cit. 2017-04-01]. Dostupné online. (česky)
- Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 103 ze 6. 12. 2007 [online]. Česká astronomická společnost [cit. 2007-12-09]. Dostupné online.
- SUCHAN, Pavel. Česká astronomická společnost udělila čestnou Kopalovu přednášku za rok 2008 [online]. Česká astronomická společnost, 2008-11-12 [cit. 2009-10-11]. Dostupné online.
- SUCHAN, Pavel. Česká astronomická společnost udělila čestnou Kopalovu přednášku za rok 2009 [online]. Česká astronomická společnost, 2009-12-16 [cit. 2010-03-05]. Formát .doc. Dostupné online.
- SUCHAN, Pavel. Česká astronomická společnost udělila čestnou Kopalovu přednášku za rok 2010. Astro.cz [online]. 2010-11-26 [cit. 2017-04-01]. Dostupné online.
- SUCHAN, Pavel. Česká astronomická společnost udělila čestnou Kopalovu přednášku za rok 2011. Astro.cz [online]. 2011-11-23 [cit. 2017-04-01]. Dostupné online.
- SUCHAN, Pavel. Astronomu Petru Hadravovi se dostalo mimořádně významného ocenění. Astro.cz [online]. 2016-06-30 [cit. 2017-04-01]. Dostupné online.
- SUCHAN, Pavel. Čestná Kopalova přednáška 2014 RNDr. Jiřímu Borovičkovi, CSc.. Astro.cz [online]. 2014-11-26 [cit. 2017-04-01]. Dostupné online.
- SUCHAN, Pavel. Česká astronomická společnost udělila čestnou Kopalovu přednášku za rok 2015. Astro.cz [online]. 2015-12-04 [cit. 2017-04-01]. Dostupné online.
- SUCHAN, Pavel. Česká astronomická společnost udělila čestnou Kopalovu přednášku za rok 2016. Astro.cz [online]. 2016-11-25 [cit. 2017-04-01]. Dostupné online.
- Kolektivní členové [online]. Česká astronomická společnost, 2017 [cit. 2017-04-16]. Dostupné online.
- Pobočky [online]. Česká astronomická společnost, 2017 [cit. 2017-04-16]. Dostupné online.
- Brněnská pobočka založena! [online]. Česká astronomická společnost, 2018-11-28 [cit. 2018-12-29]. Dostupné online.
- Sekce [online]. Česká astronomická společnost, 2017 [cit. 2017-04-16]. Dostupné online.
- Historie VV ČAS. Astro.cz [online]. [cit. 2017-04-01]. Dostupné online.
- Nový Výkonný výbor ČAS byl zvolen!. Astro.cz [online]. 2017-04-02 [cit. 2017-04-03]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Česká astronomická společnost na Wikimedia Commons
- Stránky České astronomické společnosti
- Astronomická olympiáda