Slezská univerzita v Opavě

Již ve středověku patřila Opava k městům s rozvinutým školstvím. V letech 1625–1626 vznikl v Opavě jezuitský klášter. Roku 1627 dal Albrecht z Valdštejna přilehlý kostel jezuitům do užívání, kteří v roce 1630 založili jezuitské gymnázium. V roce 1643 pak byla v Opavě založena i jezuitská kolej, v níž v sedmdesátých letech 17. století působil ve významné funkci historik Bohuslav Balbín. Roku 1773 byl jezuitský řád na nátlak evropských panovníků papežem Klementem XIV. zrušen. Latinská jezuitská kolej se poté stala základem pouze opavského gymnázia, kde se vyučovalo německy. Při gymnáziu bylo v roce 1814 založeno muzeum, dnes Slezské zemské muzeum, nejstarší na území českého státu. Od roku 1853 budova sloužila zemskému sněmu (zemské vládě), v současnosti je sídlem Zemského archivu.

K prvnímu vážnému pokusu o založení univerzity v Opavě, byť nakonec rakousko-uherskou vládou ve Vídni odsouzenému k nezdaru, došlo v roce 1870. V souvislosti s polonizací šlo o nezdařený přesun univerzity z haličského Lvova; tato univerzita by však byla německá.

Až po druhé světové válce, kdy nastaly podstatné změny ve složení obyvatelstva žijícího na území českého Slezska, byla zahájena zásadní jednání o české Slezské univerzitě. Tehdy se předpokládalo, že vzhledem k průmyslovému charakteru Ostravy se toto město stane sídlem vysokého školství technického zaměření, zatímco Opavě jako tradičnímu politicko-kulturnímu centru českého Slezska, připadne univerzita s humanitními fakultami (filozofickou, pedagogickou, právnickou a lékařskou v Opavě a přírodovědeckou fakultou v Ostravě).

Po únoru 1948 však byly podmínky pro možný vznik Slezské univerzity značně omezeny, a tak se v Opavě z původních snah podařilo realizovat pouze vznik Vyšší pedagogické školy, která tu v letech 1953–1959 připravovala učitele se způsobilostí vyučovat v šestých až osmých třídách základní školy. I tato instituce byla ale později direktivním zásahem přemístěna do Ostravy, kde z ní postupně vznikla Pedagogická fakulta. Ta se po roce 1991 stala základem Ostravské univerzity.

Protože ještě v šedesátých letech nebyly v Ostravě vytvořeny dostatečné podmínky pro existenci fakulty, vyučovaly se dále po dobu několika let přírodovědné obory v Opavě, kde k tomu dobře posloužil právě objekt zrušené Vyšší pedagogické školy. S velkou intenzitou se o vzniku Slezské univerzity v Opavě jednalo opět v období politického uvolnění v letech 1968–1969. Po prvních slibných krocích musely být ovšem tyto snahy s nástupem tzv. normalizace zastaveny.

Ke vzniku Slezské univerzity tedy mohlo dojít teprve po zásadních společenských proměnách, po 17. listopadu 1989. Rozhodnutím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy se právním nositelem příprav vzniku Slezské univerzity stala Masarykova univerzita v Brně, jejíž akademický senát 17. září 1990 schválil zřízení Filozofické fakulty v Opavě a Obchodně podnikatelské fakulty v Karviné. Výuka na obou nových fakultách byla zahájena 8. října 1990. Více než staleté snahy města Opavy pak završil zákon České národní rady ze dne 9. července 1991 o zřízení mj. Slezské univerzity se sídlem v Opavě, který nabyl účinnosti 28. září 1991. Slezská univerzita se tak spolu s Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích, Západočeskou univerzitou v Plzni, Univerzitou Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a Ostravskou univerzitou stala jednou z pěti nově zřízených univerzit na území České republiky.

Součástí Slezské univerzity jsou tři fakulty a dva ústavy. Do struktury univerzity patří také Univerzitní knihovna.

Zasedání akademických senátů a vědeckých rad

Slezská univerzita v Opavě realizuje studijní obory v bakalářském, navazujícím magisterském a doktorském (Ph.D.) stupni studia, v prezenční, případně kombinované formě.[7]

Opavské části univerzity disponují několika objekty umístěné v různých lokalitách města, kapacita kolejí je dostatečně velká i pro ty žadatele, kteří jsou přijati až v září. Studenti mohou využívat dotovaného stravování (obědy a večeře) a v jedné ze čtyř restaurací a jídelen v Opavě, s nimiž má fakulta smluvní vztahy.

Ubytovací kapacita v Karviné v kolejích Kosmos a Na Vyhlídce čítá cca tisíc lůžek, stravování je zde zabezpečeno menzou, bufety a studentskou restaurací v areálu Kosmos.

Na univerzitě působí řada studentských organizací a spolků.

V rámci programu celoživotního vzdělávání LLP/Erasmus, zajišťovaného Evropskou unií, univerzita spolupracuje s desítkami institucí po celé Evropě (Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Německo, Nizozemí, Portulgalsko, Švédsko, Velká Británie a mnoho dalších), část studia lze tak absolvovat na zahraničních partnerských institucích. Nabízí také zprostředkování individuálního studia v zahraničí, výjezdy se stipendijními organizacemi, programy a nadacemi nebo jazykové a letní školy.