Mayský kalendář

Mayský kalendář je historický astronomický kalendář mayského kalendářního systému. Je nejpokročilejším kalendářem domorodých obyvatel Střední Ameriky.

Mayský znak pro den „muluk“

Mayský kalendář je cyklický, a souběžně se v něm opakuje několik cyklů. Tyto cykly (i jejich fáze) byly spojeny s různými bohy a kosmickými událostmi.

Pravděpodobně vznikl jako výsledek precizních a dlouhodobých pozorování opakujících se astronomických jevů. Mayové spojovali průběh času s úkazy na obloze – pravidelnými pohyby Slunce, Měsíce, planet, slunečních zatmění a konjunkcí. Dosažená přesnost při výpočtech (dvacítková číselná soustava, jen sčítání, odčítání) je porovnatelná s výsledky novověké astronomie.

Mayská kněžská vrstva, při tehdejším cyklickém vnímání času, vykládala astronomické úkazy a dění na obloze astrologicky, a magicky i početní jevy plynoucí z průběhu cyklů kalendáře. Prováděné přesné a dlouhodobé datační záznamy z pozorování periodických úkazů, umožňovaly tyto jevy (zatmění, konjunkce) předvídat, a v relativně složitém kalendářním systému z toho vyplývalo i znalostní ovládnutí času a jeho měření touto teokratickou elitou. Vrstva kněží vedením a správou kalendáře řídila mayskou společnost a její chod v náboženské sféře (výklad a předpověď nebeských úkazů, věštby a určení osudů apod.), i praktickém životě Mayů (stanovení doby obřadů, zahájení válečných výprav,[1] agrotechnické lhůty atd.).

Nejvýznamnější skutečností, která mayský kalendář charakterizuje a dělá ho natolik odlišným od našeho chápání času a světa, je cykličnost. Jednotlivé časové úseky měly periodický charakter. V pohledu Mayů na vnější svět bylo typické stálé opakování. Stále přicházely ty samé periody a s nimi stejné události, božstva a jejich rozhodnutí. Takové vnímání světa vlastně znamená dokonalou znalost budoucnosti. Lineární pohled na svět typický pro naši křesťanskou kulturu, kde čas a události jdou stále dopředu a nic se nikdy nemůže opakovat, je na světě poměrně výjimečný. I staří Řekové a Římané chápali čas jako sled neustále se opakujících cyklů.[2]

Všechna časová období, všechny dny, měsíce a roky měly své bohy. Božský protějšek měly i všechny číslice a některá důležitá čísla. Každý den nejenže měl svého boha, ale i sám bohem byl, či spíše několika bohy. Samozřejmě, že při takových složitých kalendářních a náboženských soustavách a způsobech jejich zápisu se v nich nemohl orientovat každý. Tato schopnost byla vlastní výhradně kněžím, které ostatní členové společnosti živili. Složitá soustava s mnohými pro lid tajemnými znalostmi zabezpečovala kněžskému stavu značnou moc.

Typy kalendáře

Mayové používali vícero paralelních kalendářních systémů, přičemž data se zpravidla psala ve více systémech najednou. Informace o čase je tedy (úmyslně) natolik redundantní, že i po tisíciletích – po zničení části nápisů – je/bude možné přečíst datum. Kalendáře vznikly před 1. stoletím př. n. l. a asi pocházejí od Olméků. Byly to:

  • haab (neboli občanský kalendář) = období 365 dní sestávající z 19 měsíců, ze kterých 18 mělo po 20 dní a poslední měsíc jen 5 dní.[3] Dny v měsíci byly číslované, přičemž se uplatnilo i číslo nula.
  • tzolkin (neboli posvátný kalendář) = období 260 dní. Tzolkin byl více používaný mezi obyčejnými lidmi, určoval plán obřadního života. Den narození každého člověka se také posuzoval podle tzolkinu. První tzolkin 550 př. n. l. v zapotéckém městě Monte Albán.
  • dlouhý počet = jednoduše celkový počet dní, který uplynul od mayského dne "nula" – narození Venuše a začátku aktuálního, tedy v pořadí pátého mayského cyklu (=5125.37 let). Zapisoval se ve tvaru #.#.#.#.#.#.#.#.#., kde tečky oddělují určité jednotky dvacítkové soustavy (u nás by to odpovídalo zhruba zápisu tisíciletí.století.roky.měsíce.dny.), přičemž první položka odpovídá našim 63 081 429 rokům a poslední našim dnům. Běžně se však používalo jen posledních pět položek – baktun (např. 9.15.9.0.1 znamená 1407241 dní ode dne "nula"). Výchozí den aktuálního cyklu mayského dlouhého počtu (0.0.0.0.0.) odpovídá podle korelace GMT 11. srpnu 3114 př. n. l. a poslední den 13. baktumu (13.0.0.0.0. = nové 0.0.0.0.0.[zdroj?!]) odpovídá podle GMT 21. prosinci 2012. V tento den má podle Mayů nastat konec[zdroj?!] aktuálního, pátého světa, nějakou katastrofou[zdroj?!] tak, jak skončily i předchozí[zdroj?!] světy. Není nám známo ale ani to, zda se počátek mayského kalendáře vztahuje na nějakou konkrétní historickou událost (protože ani nevíme, zda Mayové tehdy už existovali), rovněž není začátek spojen ani s žádným významným astronomickým úkazem.

K označení data v tomto cyklu se používají následující jednotky:

  • Kin = den
  • Uinal = 20 kin
  • Tun = 18 uinal = 360 kin ≈ 1 rok
  • Katun = 20 tun = 7200 kin ≈ 20 let
  • Baktun = 20 katun = 144000 kin ≈ 394 let
  • Piktun = 20 baktun ≈ 7 885 let
  • Calabtun = 20 piktun ≈ 157 704 let
  • Kinchiltun = 20 calabtun ≈ 3 154 071 let
  • Alautun = 20 kinchiltun ≈ 63 081 429 let[4]

Některé nápisy mayského dlouhého kalendářního počtu jsou doplněny tzv. lunární sérií, další kalendářní formou, označující právě probíhající den z 29 nebo 30denního měsíce v rámci šestiměsíčních cyklů.

Dalším způsobem, jak měřit čas, bylo měření podle slunečních cyklů slunovratů, cyklů a konjunkcí Venuše (jitřenky, večernice). Mnoho událostí v tomto cyklu bylo považováno za nežádoucí a zlé, a někdy byly války koordinovány ve shodě s fázemi v tomto cyklu.

Mayská denní znamení

Podrobnější informace naleznete v článku Mayská denní znamení.

Ke každému dni (kinu) připadalo jedno denní znamení. Bylo jich celkem 20 a každé z nich mělo svého boha, význam.

Seznam denních znamení[5]

č. Denní znamení Doslovný překlad[6] Význam Božstvo
1 Imix aligátor prapůvodní stvoření prvotní matka Mam
2 Ik vítr foukání větru větrný bůh Ik
3 Akbal noc doba temnoty pánové z Xibalbá
4 Kan semeno začátek života na Zemi prvotní matka Mam
5 Chicchan had spojení mezi nebem a zemí Kukulkán (Quetzalcoátl)
6 Cimi smrt síly ničení, nemoci a rozkladu bůh smrti Ahpucha
7 Manik jelen obětní den bohu Tohilovi Tohila (forma Kukulkána)
8 Lamat králík uctívání měsíčních (soumračných) živočichů bohyně Ixquic
9 Muluc voda cyklus dne a noci mladý bůh kukuřice a prvotní matka Mam
10 Oc pes den smrti - pořádání pohřbů bůh mršin Tzul
11 Chuen opice svět řízen mužskými energiemi opičí bůh Hunchuen
12 Eb cesta koloběh života a reinkarnace mladý bůh kukuřice
13 Ben rákos "posvátná bouře" - setba a plodnost mladý bůh kukuřice (a ryb)
14 Ix jaguár den zasvěcený měsíčním bohům měsíční božstva Ixquic a Ixbalanqué
15 Men orel definitivní vyhnání temnoty Ahau-Hunapú - neomezený vládce dne
16 Cip sup / sova osudové události, "sova nosící lidem smrt" pánové z Xibalbá
17 Cabán země den sklizně, sbíraly se plody (zasety v den Ben) měsíční bohyně Ixquic (ve formě bohyně země a kukuřice)
18 Etznab (Edznab) pazourek den krvavé oběti, u národa byl neoblíbený Kukulkán (Quetzalcoátl)
19 Cauac lijavec životodárný déšť, "semeno nebe" bůh hromu a deště Chac
20 Ahau světlo / velký pán šťastný den, všechny aktivity se dobře dařily sluneční bůh Mayů

Korelace s jinými kalendáři

Pro určení vzájemného vztahu mayského a gregoriánského kalendářního systému, jsou obě porovnávané časoměrné stupnice vyjádřeny ve dnech. Denní řada mayských kalendářních dat, zapisovaných v modifikované dvacítkové soustavě, je přepočtena do soustavy desítkové. Gregoriánská data jsou převedena na juliánské dny. Mezi gregoriánským, juliánským kalendářem a juliánskými dny platí v astronomii definované přepočetní vztahy (algoritmy)[7]. Data astronomických úkazů, určená z mayských záznamů, můžeme v dnešní době porovnat s přesnými datacemi těchto jevů získanými použitím moderní výpočetní techniky.

Způsobů a metod, jak data z obou kalendářních systémů porovnat je více, a za posledních více než sto let bylo navrženo přes padesát různých korelací. Ty se liší až v řádu stovek roků (v rozsahu zhruba tisíc let).[8] Rozdíly jsou dány tím, které podklady byly pro korelaci použity a upřednostňovány, a v jakém jsou souladu, zda např. astronomické údaje respektují historické skutečnosti.[9] Pro přepočet je třeba stanovit (juliánské) datum, od kterého začali Mayové počítat dny, a mayské datum určíme odečtením přepočítávacího koeficientu (resp. korelační konstanty) od juliánského data, nebo naopak přičtením této konstanty k mayskému datu dostaneme juliánské datum, které lze pak převést do gregoriánského.[8][10]

V tabulce jsou uvedeny velikosti korelačních konstant některých korelací (autoři, rok publikace, korelační konstanta ve dnech, juliánské a gregoriánské datum začátku mayského kalendáře, gregoriánské datum konce cyklu mayského kalendáře) seřazených podle použité korelační konstanty

autorpublikovánokorelační konstantajul. datum zač. kalendáře př. Kr.greg. datum zač. kalendáře př. Kr.greg. datum konce cyklu kalendáře po Kr.
Bowditch1910394 48314. 01. 363316. 01. 363426. 04. 1493
Willson1924438 90629. 08. 351231. 07. 351211. 12. 1614
Smiley482 69923. 07. 339226. 06. 339205. 11. 1734
Owen487 41016. 06. 337920. 05. 337929. 09. 1747
Makemson489 13810. 03. 337411. 02. 337422. 06. 1752
Spinden, modifikovaná489 38310. 11. 337414. 10. 337422. 02. 1753
Spinden1924489 38411. 11. 337415. 10. 337423. 02. 1753
Teeple492 66201. 11. 336505. 10. 336514. 02. 1762
Dinsmoor497 87913. 02. 335017. 01. 335028. 05. 1776
–4CR508 36328. 10. 332201. 10. 332210. 02. 1805
–2CR546 32302. 10. 321806. 09. 321816. 01. 1909
Kelley553 27918. 10. 319922. 09. 319902. 02. 1928
Stock556 40813. 05. 319017. 04. 319027. 08. 1936
Martin563 33429. 04. 317103. 04. 317114. 08. 1955
Goodman1905584 28003. 09. 311408. 08. 311418. 12. 2012
Martínez–Hernandez1926584 28104. 09. 311409. 08. 311419. 12. 2012
Goodman–Martínez–Thompson (GMT)1950584 28306. 09. 311411. 08. 311421. 12. 2012
Nowotny1958584 28306. 09. 311411. 08. 311421. 12. 2012
Beyer1937584 28407. 09. 311412. 08. 311422. 12. 2012
Thompson, modifikovaná584 28407. 09. 311412. 08. 311422. 12. 2012
Thompson1935584 28508. 09. 311413. 08. 311423. 12. 2012
Lounsbury, (Thompson–Lounsbury)1978584 28508. 09. 311413. 09. 311423. 12. 2012
Pogo588 62628. 07. 310202. 07. 310211. 11. 2024
+2CR622 24311. 08. 301017. 07. 301026. 11. 2116
Böhm–Böhm1996622 26129. 08. 301004. 08. 301014. 12. 2116
Kreichgauer1927626 92707. 06. 299714. 05. 299723. 09. 2129
+4CR660 20316. 07. 290622. 06. 290601. 11. 2220
Kelley660 20518. 07. 290624. 06. 290603. 11. 2220
Wells–Fuls, (Fuls et al.)2000660 20821. 07. 290627. 06. 290606. 11. 2220
Kelley663 31017. 01. 289725. 12. 289805. 05. 2229
Hochleitner1970674 26514. 01. 286722. 12. 286803. 05. 2259
Schultz677 72304. 07. 285811. 06. 285820. 10. 2268
Escalona–Ramos679 10819. 04. 285427. 03. 285405. 08. 2272
Vaillant679 18303. 07. 285410. 06. 285419. 10. 2272
Verbelen1991739 60101. 12. 268909. 11. 268921. 03. 2438
Verbelen1999739 61515. 12. 268923. 11. 268904. 04. 2438
Weitzel774 07824. 04. 259403. 04. 259412. 08. 2532
Vollemaere774 07925. 04. 259404. 04. 259413. 08. 2532
Vollemaere1984774 08026. 04. 259405. 04. 259414. 08. 2532
Vaillant1935774 08329. 04. 259408. 04. 259417. 08. 2532

V dnešní době jsou rozhodující časové limity dány použitím přírodovědných datovacích metod (zvl. izotopové chronologie 14C nebo 16O/18O),[11] kterým musí korelace zhruba odpovídat; z tohoto důvodu část korelací postrádá platnost.

V současnosti nejpopulárnější tzv. GMT korelace (včetně jejich o několik dnů modifikovaných variant) je problematická, stejně tak i její užití.[12]

Podle novějších výzkumů, provedených Bohumilem a Vladimírem Böhmem, je tato rozšířená korelace mezi mayským a křesťanským kalendářem nesprávná.[13] Korelace GMT, označená podle jmen autorů – Goodman-Martínez-Thompson, je podle bratrů Böhmových v rozporu s astronomickými údaji, na rozdíl od jejich nové, tzv. BB korelace.

Výhrady proti GMT korelaci pro nerespektování (až sedmi) zatmění Slunce v mayském regionu má např. Vollemaere,[14] podobně také Stock,[15] s nově navrženou korelací též Fuls.[16]

Některé významné astronomické úkazy datované tzv. Drážďanským kodexem však v gregoriánských datech, která jsou vypočtena podle GMT korelace, vůbec nenastávají;[12] např. zatmění Slunce v mayské oblasti nastalo dne 29. 10. 859[17], použijeme-li na stejné mayské datum (modifikovanou) korelaci GMT vyjde datum 7. 11. 755, kdy žádné zatmění nebylo[18]. Další nesrovnalosti jsou rovněž v poloze planety Venuše.[12]

Kritika Thompsonovy korelace dále spočívá v tom,[13] že vyšel z historických knih Chilam Balam (několik kronik sepisovaných od 2. pol. 16. století[13][12] na Yucatánu maysky vzdělanými a pokřtěnými Mayi) a z kroniky misionáře Diega de Landy (ten sice pálil mayské knihy, ale zanechal nám o Mayích nejvíc informací). V těchto pramenech jsou některé události datovány souběžně podle křesťanského letopočtu i mayského známého v 16. století, ale v už se zde nevyskytuje počítání v systému tzv. dlouhého počtu. Thompson využil těchto menších kalendářních cyklů, a nalezl také některé souběhy s dlouhým počtem, z čehož odvodil chybně jeho počátek a délku. Příčinou je diskontinuita v mayském počítání, kterou nepředpokládal. K výpadku došlo patrně v první čtvrtině 11. století (v souvislosti s pronikáním kmenů ze středního Mexika, kdy přestal být systém datování prostřednictvím dlouhého počtu používán). Kalendář používaný Mayi v 16. století měl mezeru, a nenavazoval plynule na kalendář z klasického období mayských dějin. Korelace GMT tak vychází ze souběhu mayských dat s křesťanskými z 16. století ovlivněných tímto výpadkem, a proto je platná pro data událostí z 10.–16. století, ale ne na období starší. Chybu si Thompson později uvědomil, jak přiznává ve své práci z roku 1935.[19][13]

Korelace BB je výsledkem srovnání souboru několika set astronomických dat především z Drážďanského kodexu (mayských astronomických tabulek) s moderními astronomickými výpočty za pomoci matematicko-statistických metod,[9] neboť ty umožňují analýzu, identifikaci a testování těchto dat.[12] Výpočty potvrdili i odborníci z Astronomického ústavu AV ČR a Výzkumného centra dynamiky Země.[10] Další korelace v astronomických a statisticko-pravděpodobnostních testech neprokázaly platnost.[10]

Ze souvztažnosti mayského a gregoriánského kalendáře podle BB korelace vyplývá, že výchozí den aktuálního cyklu mayského dlouhého počtu odpovídá 4. prosinci 3010 př. n. l., a že skutečný konec cyklu mayského kalendáře tak připadá na 14. prosinec 2116.[13] Korelační konstanta u GMT je 584 283 dnů, u BB korelace činí 622 261 dnů.[12] Použití GMT nebo BB korelace (rozdíl činí 104 let), má důsledky v odlišných datacích v mayské oblasti (památky, historické události), a je třeba u gregoriánských dat brát v úvahu či uvádět, která z korelací byla při převodu kalendářů použita.

Při zpracování astronomických dat zaznamenaných v Drážďanském kodexu, bylo Bohumilem a Vladimírem Böhmovými nově zjištěno, že některá se týkají také Merkuru, o kterém se dosud nepředpokládalo, že by ho Mayové pozorovali.[20]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mayská civilizácia na slovenské Wikipedii.

  1. [nedostupný zdroj]
  2. http://www.webexhibits.org/calendars/calendar-mayan.html - What is the Long Count?
  3. Převody jednotek
  4. OWUSU, Heike. SYMBOLY Inků Mayů & Aztéků. Překlad Eva Bosáková. první. vyd. [s.l.]: FONTÁNA, 2000,2004. 274 s. ISBN 80-7336-195-7. S. 64–75.
  5. CALLEMAN, Johann. Mayský Kalendář - průvodce budoucností lidstva. první. vyd. [s.l.]: FONTÁNA, 2006.
  6. Archivovaná kopie. nebmech.astronomy.cz [online]. [cit. 2012-12-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-11-29.
  7. Jan Vondrák - Mayský kalendář a rok 2012
  8. Stanovení korelace mezi mayským a křesťanským (juliánským) systémem datování
  9. Mayan versus our calendar: astronomy supports Bohm not the GMT correlation
  10. Mayan dating, astromomy and correlation MD/JD
  11. Rozhovor na stránkách IHNED.cz
  12. Archivovaná kopie. users.skynet.be [online]. [cit. 2012-12-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-10-23.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.