Pavel Spurný

Pavel Spurný vystudoval fyziku pevných látek na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Po své promoci v roce 1982 nastoupil přímo do Astronomickém ústavu.[1] Již od začátku pracoval pod vedením Zdeňka Ceplechy na výzkumu bolidů a jejich pozorování v rámci mezinárodního projektu Evropské bolidové sítě. V roce 1993 tento projekt převzal a od té doby je jeho hlavním koordinátorem. V letech 2000–2004 byl vedoucím skupiny meteorické fyziky, ve funkčních obdobích 1993–2000 a od roku 2004 vedoucím oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV. Do roku 2007 uveřejnil 96 původních vědeckých prací.[1]

Automatické bolidové kamery vyvinuté Pavlem Spurným

V roce 1997 inicioval vývoj a výrobu nového typu automatické bolidové kamery pro českou část Evropské bolidové sítě.[2] Tuto kameru později modifikoval a v roce 2001 ji použil k spoluzaložení nové bolidové sítě v Západní Austrálii v poušti Nullarbor; průběžně pracuje na jejím dalším vývoji, provozu a zpracování výsledků.[3]

K jeho nejvýznamnějším pracím patří analýza fotografických a dalších záznamů bolidu Neuschwanstein, který proletěl nad Bavorskem 6. dubna 2002.[4] Podle výpočtů Pavla Spurného byly nalezeny 3 meteority přesně v předpovězené cílové oblasti.

Na základě pozorování meteorického roje Leonid v Číně v roce 1998 objevil záření meteorů ve velmi vysokých výškách (nad 130 km), které nebylo do té doby známé. Později se toto záření potvrdilo i u jiných meteorických rojů – např. u Perseidů.

• V roce 2003 obdržel cenu Učené společnosti v kategorii vědeckých pracovníků za výzkum meteorů a meteoroidů.
• Česká astronomická společnost mu v roce 2007 udělila svoji novou cenou – Kopalovu přednášku.[6] Tuto přednášku s názvem Systematické sledování bolidů ve Střední Evropě a v Západní Austrálii – nové metody, přístroje a některé zajímavé výsledky přednesl 8. prosince 2007 v rámci shromáždění k 90. výročí založení České astronomické společností.
• V červnu 2012 převzal z rukou předsedy Akademie věd Jiřího Drahoše prestižní Akademickou prémii – Praemium Academiae – za studium meteoritů a jejich interakce se zemskou atmosférou.[7]

• Po Pavlu Spurném je pojmenována planetka (13774) Spurný, která byla objevena robotickým dalekohledem LONEOS.