Černigovské knížectví

Černigovské knížectví (starorusky Чєрниговскоє кънѧжьство, rusky Черниговское княжество, ukrajinsky Чернігівське князівство) bývala součást Kyjevského knížectví s hlavním městem Černigov. Knížectví vzniklo roku 1024 v Severii a patřilo mezi politicky a hospodářsky nejvýznamnější části říše. Knížata z Černigova několikrát bojovala o vládu nad Kyjevským velkoknížectvím, zatímco po dlouhý čas byla za vládce Černigova považována Kyjevská Rus.

Černigovské knížectví  Чєрниговскоє кънѧжьство  ←  988–1402  →  →  → znak
geografie Mapa s jednotlivými knížectvími Kyjevské Rusi (1054–1132), Černigovské knížectví se nacházelo na jihovýchodě země.
hlavní město:	Černigov
obyvatelstvo
jazyky:	staroruština
náboženství:	ortodoxní
státní útvar
státní zřízení:	dědičná monarchie
mateřská země:	Kyjevská Rus Kyjevská Rus (do roku 1240)
měna:	hřivna
státní útvary a území
předcházející: Kyjevská Rus následující: Litevské velkoknížectví Novgorodsko-severské knížectví Muromsko-rjazaňské knížectví

Zpočátku své existence zahrnovalo knížectví rozlehlé území zejména východně od Dněpru. Dosah jeho moci se rozpínal až do Muromi a Rjazaně na severovýchodě a k Divokým polím na jihovýchodě. Mezi významná města Knížectví patřila Novhorod-Siverskyj, Starodub, Brjansk, Putyvl, Kursk, Hluchov a Homel.

V roce 1097 se z Černigovského knížectví vydělila samostatná knížectví Severie a knížectví muromsko-rjazaňské.

Katedrála sv. Borise a Gleba, vystavěná v letech 1097 až 1123

Zánik knížectví nastal v roce 1239, když bylo v důsledku mongolské invaze na Rus zpustošeno. Po smrti knížete Michaila Černigovského v roce 1246 se rozpadalo na vícero menších knížectví: Brjansk, Novosil, Karačev a Tarusa. Mongoly zničený Černihiv, po dlouhý čas jedno z největších měst celé Rusi, již nemohl splňovat nároky na funkci hlavního města, proto bylo přeloženo do Brjansku. Ve 14. století došlo k dalším dělením. Na konci 15. století mnoho členů pravoslavné šlechty se svými pozemky přeběhlo k Velkoknížectví moskevskému, poté co v Litvě byli vystaveni stále silnějším katolizujícím tlakům.