Černigovské knížectví
Černigovské knížectví (starorusky Чєрниговскоє кънѧжьство, rusky Черниговское княжество, ukrajinsky Чернігівське князівство) bývala součást Kyjevského knížectví s hlavním městem Černigov. Knížectví vzniklo roku 1024 v Severii a patřilo mezi politicky a hospodářsky nejvýznamnější části říše. Knížata z Černigova několikrát bojovala o vládu nad Kyjevským velkoknížectvím, zatímco po dlouhý čas byla za vládce Černigova považována Kyjevská Rus.
Černigovské knížectví Чєрниговскоє кънѧжьство
| |||||||||||
geografie
| |||||||||||
obyvatelstvo | |||||||||||
státní útvar | |||||||||||
Kyjevská Rus (do roku 1240) | |||||||||||
měna: |
|||||||||||
státní útvary a území | |||||||||||
|
Zpočátku své existence zahrnovalo knížectví rozlehlé území zejména východně od Dněpru. Dosah jeho moci se rozpínal až do Muromi a Rjazaně na severovýchodě a k Divokým polím na jihovýchodě. Mezi významná města Knížectví patřila Novhorod-Siverskyj, Starodub, Brjansk, Putyvl, Kursk, Hluchov a Homel.
V roce 1097 se z Černigovského knížectví vydělila samostatná knížectví Severie a knížectví muromsko-rjazaňské.
Zánik knížectví nastal v roce 1239, když bylo v důsledku mongolské invaze na Rus zpustošeno. Po smrti knížete Michaila Černigovského v roce 1246 se rozpadalo na vícero menších knížectví: Brjansk, Novosil, Karačev a Tarusa. Mongoly zničený Černihiv, po dlouhý čas jedno z největších měst celé Rusi, již nemohl splňovat nároky na funkci hlavního města, proto bylo přeloženo do Brjansku. Ve 14. století došlo k dalším dělením. Na konci 15. století mnoho členů pravoslavné šlechty se svými pozemky přeběhlo k Velkoknížectví moskevskému, poté co v Litvě byli vystaveni stále silnějším katolizujícím tlakům.
Černigovská knížata
Mstislav Černigovský | 1024–1036 |
Jaroslav Moudrý (jako velkokníže kyjevský) |
1036-1054 |
Svjatoslav II. | 1054–1073 |
Vsevolod I. | 1073–1076 |
Vladimír Monomach | 1076–1077 |
Boris Vjačeslavič | 1077 |
Vsevolod I. | 1077–1078 |
Oleg I. Černigovský | 1078 |
Vladimír Monomach | 1078–1094 |
Oleg I. Černigovský | 1094–1097 |
David Svjatoslavič | 1097–1123 |
Konstantin Muromský | 1123–1126 |
Vsevolod II. | 1126–1139 |
Vladimír Davidovič | 1139–1151 |
Izjaslav III. | 1151–1154 |
Svjatoslav Olegovič | 1157–1164 |
Oleg Svjatoslavič | 1164 |
Svjatoslav III. Kyjevský | 1164–1177 |
Jaroslav II. | 1176–1198 |
Igor Svjatoslavič | 1198–1201/1202 |
Oleg III. Svjatoslavič | 1201/1202–1204 |
Vsevolod IV. Kyjevský | 1204–1206/1208 |
Gleb I. Svjatoslavič | 1206/1208– 1215/1220 |
Mstislav II. Svjatoslavič | 1215/1220–1223 |
Michal Černigovský | 1223–1235 |
Mstislav III. Glebovič | 1235–1239/1241 |
Rostislav I. Michajlovič | 1241–1242 |
Michal Černigovský | 1242–1246 |
Literatura
- Голубовский Н. История Северской Земли до половины XIV ст. Київ 1882
- Зайцев А. Черниговское Княжество, древнерусские княжества X — XIII ст. М. 1975
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Černigovské knížectví na Wikimedia Commons