Rostislav Haličský

Rostislav Haličský (1225–1263)[1][2] byl mačevský a slavonský bán, uchazeč o bulharský trůn a syn sv. Michala Černigovského z rodu Rurikovců.

Rostislav Haličský
Narození 1227
Úmrtí 1264 (ve věku 36–37 let)
Bělehrad
Potomci Kunhuta Uherská, Griffina Haličská, Béla Mačevský, Michal Bosenský, Anna Rostislavna of Kiev a Alžběta Mačevská
Otec Michal Černigovský
Matka Helena Haličská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Na dvůr uherského krále Bély IV. ze své vlasti uprchl před Tatary[3] a roku 1243 se oženil s Annou, oblíbenou dcerou svého hostitele.[4]

Rostislav byl pronásledován Tatary do Borku, utekl do Uher a uherský král za něj provdal svou dceru.

—Haličsko-volyňský letopis[5]

Tchána podporoval ve střetu s bojovným rakouským vévodou Fridrichem. V červnu 1246 Fridrich napadl Uhersko a v následné bitvě se dostal mezi Rostislavovy oddíly a tam byl bez povšimnutí svého doprovodu zabit.[6] Během roku 1249 se Rostislav za podpory uherských a polských vojáků pokoušel marně dobýt Halič.[7] Po porážce uprchl společně s manželkou zpět na uherský dvůr.[8]

…za jeho nadutost Bůh nedopustil, co on zamýšlel…

—Haličsko-volyňský letopis[8]

Díky tchánově výpadu do Bosny po roce 1250 se Rostislav stal mačevským bánem (tj.knížetem-místodržícím uherského krále) se sídlem v Bělehradě.[9] Roku 1256 byl zprostředkovatelem mírového jednání mezi nikájským císařem Theodorem II. a Bulharskem, které se později pokoušel získat pro sebe.[10] Pomáhal svému tchánovi při válce s Přemyslem Otakarem II.,[1] zúčastnil se bitvy u Kressenbrunnu a po uzavření míru se stal tchánem českého krále. Poté společně se švagrem Štěpánem napadl Bulharsko a o dva roky později zemřel. Synové si sice rozdělili otcovo území, ale neustále museli odolávat výpadům svého strýce Štěpána, mladšího uherského krále.

Odkazy

Reference
  1. www.fmg.ac
  2. HORIČKA, Martin. Rastislav Černigovský (1225 – 1264) a jeho úloha v uhorských dejinách. Historický zborník. 2020, roč. 30, čís. 1, s. 13–33.
  3. VANÍČEK, Vratislav. Velké dějiny zemí Koruny české III. 1250-1310. Praha: Paseka, 2002. 760 s. ISBN 80-7185-433-6. S. 92.
  4. CHARVÁTOVÁ, Kateřina. Václav II. Král český a polský. Praha: Vyšehrad, 2007. 343 s. ISBN 978-80-7021-841-9. S. 26, 96.
  5. Haličsko-volyňský letopis. Příprava vydání Jitka Komendová. Praha: Argo, 2010. 180 s. ISBN 978-80-257-0187-4. S. 77. Dále jen Haličsko-volyňský letopis.
  6. Legendy a kroniky koruny uherské. Příprava vydání Richard Pražák; překlad Dagmar Bartoňková, Jana Nechutová. Praha: Vyšehrad, 1988. 389 s. S. 164.
  7. Haličsko-volyňský letopis, str. 80
  8. Haličsko-volyňský letopis, str. 82
  9. Vaníček, str. 33
  10. Horička, str. 27

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.