Útok na redakci časopisu Charlie Hebdo

Od 60. let 20. století narůstá v evropských zemích, jako je Francie a Německo, velikost muslimské populace. V době útoku již počet muslimů žijících ve Francii přesáhl 5 milionů. Napětí mezi etnickými Francouzi a přistěhovalci často vnímanými jako odpadlíky^[zdroj?] se následkem útoku vyostřilo.[5]

Charlie Hebdo (výslovnost [ʃaʁli ɛbdo]; francouzsky Týdeník Karlík) je magazín publikující komiksy, reportáže, fejetony a vtipy. Je silně protináboženský ^[zdroj?] a levicově orientovaný ^[zdroj?]. Terčem jeho vtipů bývá krajní pravice, katolictví, islám, judaismus, politika, kultura.[6] Začal vycházet v roce 1969. V roce 1981 byl zrušen a v roce 1992 opět obnoven.

Články a kresby časopisu byly už v minulosti značně kontroverzní. Jedno z vydání v roce 2011 např. neslo titul Šaría Hebdo s karikaturou proroka Mohameda, což mělo za následek mimo jiné hacknutí jejich webové stránky a vypálení tehdejšího sídla redakce neznámými pachateli. V následujícím roce vydal několik dalších karikatur proroka včetně jeho nahých kreseb.^[zdroj?] Ty přišly jako reakce na sérii útoků na americké ambasády na Středním východě. Po výhrůžkách, které přišly od různých radikálních islamistů, byla francouzská vláda nucena evakuovat své ambasády ve dvaceti muslimských zemích a sídlo magazínu hlídali policisté.[7] Jeden policista sloužil jako osobní strážce šéfredaktora Stéphane Charbonniera, který byl od roku 2013 na černé listině al-Kajdy.^[zdroj?] Vstup do budovy, kde se redakce nacházela, byl chráněn zakódovanými bezpečnostními dveřmi.

Saïd a Chérif Kouachiovi

Jako útočníci byli identifikováni dva bratři, oba francouzští občané: Said Kouachi (* 7. září 1980) a Chérif Kouachi (* 29. listopadu 1982). Ten byl již dříve odsouzen jako terorista a odpykal si trest ve francouzském vězení za organizaci náboru muslimů do cvičných táborů al-Kajdy. Údajný třetí útočník, osmnáctiletý Hamid Mourad neznámého občanství, se po zveřejnění jeho identifikace a fotografie v médiích sám přihlásil na policii s tím, že má alibi.

Pátrání po obou bratrech, potom co přepadli benzínku severně od Paříže, pokračovalo. Speciální jednotka GIGN (Groupes d'Intervention de la Gendarmerie Nationale) prohledávala vesnici Corcy, ležící severně od Paříže. V pátek ráno byli obklíčeni a následně oba zastřeleni v tiskárně v Dammartin-en-Goële severně od Paříže.[15]

Saïd Kouachi byl pohřben za přítomnosti policistů do neoznačeného hrobu v Remeši a Jeho bratr Chérif v muslimské sekci hřbitova v pařížském předměstí Gennevilliers.[16]

Francouzský policejní komisař Helric Fredou, který vyšetřoval okolnosti útoku, ve večerních hodinách 9. ledna 2015 spáchal sebevraždu ve své kanceláři.[17]

„Je suis Charlie“. (Jsem Charlie.) Logo, použité na oficiální stránce Charlie Hebdo ihned po atentátu.

Útok byl odsouzen řadou politiků, např. francouzským prezidentem Françoisem Hollandem, předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem, německou kancléřkou Angelou Merkelovou, britským premiérem Davidem Cameronem, ruským prezidentem Vladimirem Putinem, generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem nebo českým prezidentem Milošem Zemanem. Liga arabských států odsoudila útok jako teroristický čin.[18]

Francouzská vlajka na radnici v Mariánských Lázních jako vzpomínka na oběti útoku.

Spojené státy oznámily, že jsou odhodlány pomoci Francii s dopadením těch, kdo jsou za útok odpovědní.[18]

V mnoha evropských městech se konaly pietní akce k uctění památky obětí útoku. V některých městech též zavlály francouzské vlajky.