Prezident Francie

Francie se vzhledem k pozici prezidenta řadí mezi tzv. poloprezidentské republiky. Silné postavení prezidenta v politice se objevilo až s ústavou Páté republiky v roce 1958. Prezident je volen přímo (od roku 1962) a má významné politické pravomoci:

• má právo rozpustit Národní shromáždění,
• jmenuje francouzského premiéra (který je však zodpovědný parlamentu) a předsedá radě ministrů,
• podepisuje zákony před jejich vstupem v platnost a může je vrátit parlamentu k opětovnému projednání nebo je nechat schválit referendem,
• je vrchním velitelem francouzských ozbrojených sil,
• má právo udělovat milost,
• ústava Páté republiky vyhrazuje prezidentovi tzv. Domaine réservé (rezervovanou oblast), ve které mu přisuzuje zodpovědnost za zahraniční politiku a ozbrojené síly. Proto může francouzský prezident sám zastupovat stát na summitech a podepisovat mezinárodní dohody a smlouvy.

Od roku 1958 byla doba vlády prezidenta sedmiletá, ale Jacques Chirac ji v roce 2000 zkrátil na pět let. Tímto opatřením měla být zmenšena pravděpodobnost, že prezident a parlamentem navržený premiér budou náležet do odlišných politických táborů (tzv. cohabitation). Kromě toho bylo sedmileté volební období kritizováno jako příliš dlouhé vzhledem k nedostatečné demokratické kontrole (odvolání prezidenta parlamentem je možné pouze z důvodu velezrady nebo z chování, které je „ve zřejmém rozporu s jeho úředními povinnostmi“). Francouzský prezident navíc nemusí skládat účty z rozpočtu svého úřadu.

Prezident jako hlava francouzského státu je rovněž jako virilista spolu s urgelským biskupem jedním ze dvou titulárních spoluknížat Andorrského knížectví. Povinnosti spojené s touto funkcí vykonává prezidentův osobní zástupce v Andoře. Od zavedení andorrské ústavy v roce 1993 je role dvou titulárních představitelů především ceremoniální.

V případě smrti nebo demise prezidenta přechází jeho úřad na předsedu Senátu, který jej vykonává pouze jako zástupce. Poprvé se tak stalo v roce 1969 po rezignaci Charlese de Gaulla a podruhé roku 1974 po smrti Georgese Pompidoua. Vzhledem k tomu že zastupování v prezidentském úřadu je jen dočasné, není nutné, aby předseda Senátu odstoupil ze své funkce. Nepřecházejí na něj některé zvláštní prezidentské pravomoci: nemůže rozpustit Národní shromáždění, nemůže vypsat referendum a nemůže iniciovat ústavní změny.

První kolo nových prezidentských voleb musí proběhnout nejdříve za 20 dnů, nejpozději do 35 dnů od uprázdnění prezidentského úřadu. Případné druhé kolo pak probíhá za všech okolností do 15 dnů od první volby. Předseda Senátu proto může zastupovat prezidenta nejvýše 50 dní. V období Třetí republiky zastupoval prezidenta v těchto případech předseda vlády.