Útok na základnu Šajrát

Útok byl proveden dvěma torpédoborci třídy Arleigh Burke 6. loďstva Námořnictva Spojených států amerických USS Ross (fregatní kapitán Russell Caldwell) a USS Porter (fregatní kapitán Andria Sloughová). K zahájení střelby došlo 7. dubna 2017 kolem 4:40 ráno místního času z východního Středozemního moře.[8] Během akce bylo z obou lodí vypuštěno celkem 59 střel s plochou dráhou letu BGM-109 Tomahawk.[6] Dráha střel byla koordinována tak, aby na cíl dopadly současně.[9]

Ruský systém protivzdušné obrany S-400, rozmístěný v Sýrii na ochranu Rusy využívané základny Hmímím, nebyl proti střelám Tomahawk nasazen, ať už úmyslně (kvůli předčasnému americkému varování ruské strany o útoku a možného vyhrocení situace jejich sestřelením) nebo kvůli nemožnosti systému střely zadržet. Nicméně se Rusko rozhodlo po americkém útoku posílit své prostředky protivzdušné obrany v zemi.[10]

Podle mluvčího amerického ministerstva obrany z vypuštěných 59 střel 58 dopadlo na cíl, jedna hned po startu explodovala. Během útoku mělo být zničeno kolem 20 letounů, dále zasaženy či poškozeny systémy protivzdušné obrany, hangáry a sklady s palivem.[1]

Ruská televize RT oznámila, že při útoku na základnu bylo zabito nejméně 5 vojáků,[3] z toho jeden generál,[11] a podle syrských státních médií bylo zabito 9 civilistů po zásahu blízké vesnice.[5][2] V době dopadu střel na základně měli být i ruští vojáci, žádného však nezabily, protože o útoku byla podle mluvčího Pentagonu Jeffa Davise ruská strana předem informována.[12] Dle zdroje z řad proasadovské koalice tiskové agentury Reuters byla díky tomuto varování, které Rusové předali dále Syřanům, základna před útokem evakuována a zůstaly zde pouze letouny mimo operační nasazení.[13] Dle mluvčího ruského ministerstva obrany generála Igora Konašenkova na základnu dopadlo jen 23 z 59 vystřelených Tomahawků, zničeno bylo 6 stíhacích letounů MiG-23 zde opravovaných.[4]

Podle Talala Barasiho, syrského guvernéra Homsu, a Syrské observatoře pro lidská práva (SOLP) ze základny již druhý den startovala bojová letadla.[2] Ministerstvo obrany Spojených států amerických se k tomu nevyjádřilo.[14] Dle SOLP byla základna „téměř zcela zničena, včetně letadel a protiletecké obrany“. Dle opozičního syrského aktivisty Mohammeda al-Sibaie, žijícího v provincii Homs, byl Šajrát vyřazen z provozu.[2] Americký prezident Trump se vyjádřil, že útok necílil na snadno opravitelnou ranvej, dle vyjádření Pentagonu byl kromě samotných letadel zacílen na zázemí základny (zpevněné letecké hangáry, skladiště paliva a munice, logistiku, protiletadlové systémy a radary).[13]

Podle plukovníka Hassana Hamadeho, pilota zběhlého ze syrské armády v roce 2012, „nebude mít útok na základnu větší dopad na bojeschopnost syrského režimu“. Analytik Reed Foster, pracující pro nakladatelství Jane's, prohlásil, že sice „útok oslabil celkovou schopnost protiletecké obrany a pozemních útoků Syrských vzdušných sil, ale nikterak nezmenšil schopnost syrského režimu dále nasadit chemické zbraně“.[2]

Zásah podpořila většina západních států včetně Evropské unie či NATO.[15] Britský ministr obrany Michael Fallon označil zásah za „zcela přiměřený“.[4] Útok podpořilo také Česko,[16] Turecko, Jordánsko,[17] Kuvajt,[18] Izrael, Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty,[19] Spojené království, Německo, Japonsko, Francie, Kanada Austrálie či Polsko.[20][7] Čína varovala před zhoršením situace, odsoudila však útoky chemickými zbraněmi.[21]

Ministerstvo zahraničních věcí České republiky „chápe vojenský zásah USA jako snahu předejít dalším chemickým útokům v Sýrii proti civilnímu obyvatelstvu“.[22]

Podle britského ministra obrany Michaela Fallona nese vinu za chemický útok v Chán Šajchúnu a smrt civilistů Rusko, coby nejdůležitější stoupenec režimu syrského prezidenta Bašára Asada. Sýrie podle něho potřebuje takovou vládu, v níž Asad nebude hrát žádnou roli. Šéf britské diplomacie Boris Johnson kvůli tomu zrušil návštěvu Moskvy.[23] Dále vyzval Rusko, aby využilo svůj vliv v Sýrii a ukončilo tak občanskou válku.[7] Dle Martina Schulze, předsedy Sociálnědemokratické strany Německa, je „čas na rozhovor, ne bomby“.[7]

Proti útoku na základnu syrské armády protestovalo Rusko, prezident Vladimir Putin podle svého mluvčího označil americký zásah v Sýrii za „agresi proti svrchovanému státu a za porušení mezinárodního práva pod smyšlenou záminkou.“ Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova se Spojené státy snaží útokem v Sýrii odpoutat pozornost od amerického náletu na Mosul z konce března,[24][25] při kterém zahynulo přes 200 civilistů.[26]

Stejně jako Rusko útok odsoudili i Bělorusko, Brazílie,[27] Bolívie,[20] Severní Korea,[28] Irák, Írán nebo Indonésie.[29] Podle Severní Koreje americký útok v Sýrii dokazuje proč Severní Korea potřebuje jaderné zbraně.[30] Podle íránského ministra zahraničí Mohammada Zarífa se ani ne dvě dekády po útocích 11. září 2001 stal ze Spojených států spojenec Al-Káidy.[31]