S-400

S-400 Triumf (rusky C-400 «Триумф»; v kódu NATO SA-21 Growler), dříve známý jako S-300PMU-3, je nová generace protiletadlového zbraňového systému středního a velkého dosahu, vyvíjená ruskou firmou Almaz Antěj od 90. let jako vylepšení systému S-300. V ruské armádě je S-400 ve službě od roku 2007.

S-400
TypProtiletadlový systém
Místo původuRusko Rusko
Historie služby
Používána2007–dosud
Historie výroby
KonstruktérAlmaz-Antej/PVO Kontsern
VýrobceMKB Fakel
Vyrobeno kusů152+ (v roce 2015 152 vozidel v 19 divizích[1])
Základní údaje
Účinný dostřel400 km (střela 40N6)
250 km (střela 48N6)
120 km (střela 9M96E2)
40 km (střela 9M96E)

Je určen k likvidaci moderních i pokročilých prostředků vzdušného napadení jako jsou taktické a strategické bombardéry, taktické balistické střely a balistické rakety středního dosahu, nadzvukové vzdušné cíle, ale i letadla včasné výstrahy. Vysoký stupeň automatizace umožnil výrazně snížit obslužný personál.

S-400 je jediný systém, který je schopen selektivně pracovat až se čtyřmi[zdroj?] různými typy raket, které mají rozdílnou startovací hmotnost a dálkový dosah, čímž dokáže vytvořit vrstvenou obranu. Jedná se o 40N6 extrémně dlouhého dosahu, 48N6 dlouhého dosahu a střelu 9M96 středního doletu. Každá ze střel má jiné schopnosti.

Vznik a vývoj

Počátky vývoje systému S-400 souvisely se šířením letadel typu „AWACS“, letadel pro elektronický boj a stíhaček, nesoucích řízené střely, kterými mohly zasahovat pozemní cíle ze vzdálenosti mimo dosah nepřátelské protivzdušné obrany. Problém ničení těchto letadel neřešila ani modernizace tehdejších protiletadlových raketových systémů S-200. O projektu vytvoření systému protivzdušné obrany s dosahem asi 400 kilometrů se začalo uvažovat již v roce 1988. Vývojem tohoto systému byla pověřena konstrukční kancelář Almaz, která jako první prototyp použila platformu S-300P.

S-400 Triumf je kompatibilní s existujícími raketami systémů S-300PMU1 a S-300PMU2. První start nové modifikované rakety 48N6E se uskutečnil 12. ledna 1999 na polygonu Kapustin Jar. Většina prací na testování samotného raketového systému byla dokončena v roce 2001 a do konce roku 2006 byly úspěšně ukončeny i zkoušky nové střely, určené k ničení balistických cílů.[2]

Podle názorů západních analytiků je systém S-400 spolu se systémy 9K720 Iskander a protilodními komplexem třídy K300 Bastion jednou z klíčových opor ruské strategické obrany, známé jako A2/AD (zóna zákazu přístupu), která spočívá v tom, že se jednotky NATO nemohou pohybovat v oblastech chráněných těmito komplexy bez toho, aby v případě střetu nebyly v ohrožení.[3] Obecně se ale dá na základě historických zkušeností tvrdit, že baterie PVO tahají v konfliktu za kratší konec, protože letadla mohou efektivně koncentrovat svůj počet tak, aby lokální PVO zahltila (spolu s dalšími prostředky jako jsou drony a rušení).

Oproti běžným systémům PVO (jako je francouzský SAMP/t, izraelský SPYDER či americký PAC-3) se vyznačuje systém S-400 použitím více typů radarů a raket, což jej činí efektivnějším ve více bojových scénářích a tím se spíše podobá americkému námořnímu systému AEGIS. Existence systému S-400 byl jedním z důvodů pro vývoj nové proti-radiolokační střely s dlouhým dosahem AARGM-ER a balistické střely PrSM, které budou mít díky většímu dostřelu schopnost napadnout baterie S-400 z bezpečnější vzdálenosti. Je třeba také dodat, že vzdálenost detekce a palby (až 250 km proti stíhačkám) je vztažena k stíhačkám se značným RCS. Je nepravděpodobné, že by baterie S-400 byla schopna efektivně zasáhnout proti F-35 na více než 100 km.

Popis
Rádiolokátor 92N2

Systém S-400 Triumf tvoří:

  • prostředky velení 30K6E
    • stanice bojového řízení 55K6E
    • rádiolokátor 91N6E
  • protiletadlové raketové systémy 98Ž6E (6 ks)
    • rádiolokátor 92N2E, (doplňkové radary: 96L6E, 40V6MR - dvě možné výšky stožáru)
    • odpalovací zařízení 5P85TE2 / 5P85SE2 (12 ks)
    • protiletadlové rakety 48N6E, 48N6E2, 48N6E3, 9M96E, 9M96E2 a 40N6E[4]

Charakteristiky
S-400 Triumf na přehlídce v Moskvě v roce 2015
Hlavní charakteristiky S-400
Maximální rychlost ničení vzdušného cíle 4,8 km/ s
Dálkový dosah radaru (km) 600
Dálkový dosah raket proti aerodynamickým cílům (km)
  • Maximální
  • Minimální

400
3

Výškový dosah raket proti aerodynamickým cílům (km)
  • Maximální
  • Minimální

27
0.01

Dálkový dosah raket proti balistickým cílům (km)
  • Maximální
  • Minimální

27
2

Počet současně ostřelovaných vzdušných cílů 36
Počet současně naváděných protiletadlových střel 72
Rozvinutí prostředků systému z pochodové do bojové polohy (min) 5
Doba od detekce do vystřelení rakety (min) 3
Doba mezi generálními opravami (h) 10 000
Životnost (roky)
  • Pozemní zařízení
  • Protiletadlové řízené střely

20
15[5]

Uživatelé

Současní
  • Bělorusko Bělorusko – v červnu 2016 byly Bělorusku dodány 2 komplexy S-400.[6]
  • Čína Čína – v dubnu 2015 zveřejnila Čína informaci o nákupu 4–6 komplexů S-400 v hodnotě 3 mld. USD.[7] Dodávky k jednotkám začaly v roce 2018.[8][9][10][11]
  • Rusko Rusko – k 23. únoru 2017 disponovalo Rusko 5 pluky protiletadlového raketového systému S-400.[12]
  • Turecko Turecko – 22. února 2017 Turecko oznámilo, že dosáhlo pokroky v rokováních s Ruskem o zakoupení systému S-400.[13] V říjnu 2018 oznámil turecký ministr obrany Hulusi Akar, že Rusko začne umisťovat v Turecku systém S-400 v říjnu 2019. Půjde o 4 jednotky (v ceně 2,5 mld USD, zakoupené roku 2017) a jejich obsluhy odjedou na školení do Ruské federace počátkem roku 2018. Původně měly dodávky začít na jaře 2020, Ankara si však vymohla uspíšení. Nákup vyvolal jisté obavy Západu.[14] V září 2019 byly dodány dva ze čtyřech objednaných systémů.

Budoucí
  • Indie Indie – v prosinci 2015 schválila indická vláda nákup 5 komplexů systému S-400.[15] Na začátku října 2018 byla v Dillí, na závěr dvoudenní návštěvy ruského prezidenta V. V. Putina, podepsána smlouva o dodávce těchto komplexů v hodnotě cca 5 mld. USD; Indie obchod uzavřela i navzdory riziku sankcí, jimiž chtějí USA uvalit trest na každého kupce ruského vojenského vybavení.[16]
  • Saúdská Arábie Saúdská Arábie – smlouvu podepsala v říjnu 2017 během oficiální návštěvy krále Salmána I. v Moskvě. Obchod v hodnotě více než 3 miliardy dolarů zahrnuje také pozemní zařízení pro saúdské královské pozemní síly.[17]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku S-400 na slovenské Wikipedii.

  1. Россия готовится к новым звездным войнам [online]. ВПК.name, 2015-04-13 [cit. 2018-10-08]. Russia prepares for new Star Wars. Dostupné online. (rusky)
  2. С-400 "Триумф", зенитная ракетная система (rusky)
  3. Baroudos, C. Why NATO Should Fear Russia's A2/AD Capabilities (And How to Respond) [online]. The National Interest, 2016-09-21 [cit. 2017-03-22]. Dostupné online. (anglicky)
  4. Зенитный ракетный комплекс С-400 'Триумф' (rusky)
  5. С-400 «Триумф», зенитная ракетная система (rusky)
  6. Россия безвозмездно поставила Белоруссии две системы С-400 (rusky)
  7. China Makes Advance Payment for Russia’s S-400 Missile Defense Systems (anglicky)
  8. Russia begins delivery of S-400 air defense missile systems to China – report [online]. Russia: RT, 18 January 2018 [cit. 2019-04-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 22 August 2018. (anglicky)
  9. Russia starts shipping S-400 air defense missile system to China: TASS cites source [online]. 18 January 2018 [cit. 2019-04-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 19 January 2018. (anglicky)
  10. Russia begins delivering S-400 air defence systems to China, says report [online]. 18 January 2018. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 19 January 2018. (anglicky)
  11. https://www.janes.com/article/93960/russia-completes-delivery-of-second-s-400-regimental-set-to-china-says-report
  12. В Подмосковье на дежурство заступил пятый зенитный ракетный полк, оснащенный ЗРС С-400 (rusky)
  13. Turkey's S-400 purchase 'national decision’: NATO chief (anglicky)
  14. brw; ČTK. Turci se ruských raket S-400 dočkají už za rok. Ze zahraničí. Právo. Borgis, a.s., 26. říjen 2018, roč. 28, čís. 249, s. 12. ISSN 1211-2119. (česky)
  15. Government clears purchase of five S-400 air defence systems worth Rs 40,000 crore (anglicky)
  16. ČTK; zr. Rusko dodá Indii S-400. Ze zahraničí. Právo. Borgis, a.s., 6. říjen 2018, roč. 28, čís. 232, s. 11. ISSN 1211-2119. (česky)
  17. Саудовская Аравия купит у России комплексы С-400 и тяжелые огнеметы [online]. 9 October 2017 [cit. 2019-04-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 8 May 2019. (anglicky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.