Chemický útok v Chán Šajchúnu

Chemický útok v Chán Šajchúnu se odehrál 4. dubna 2017 kolem 6.30 hodin ráno po náletu syrského vládního letectva na město Chán Šajchún v provincii Idlib. Ve městě ovládaném povstalci z teroristické islamistické organizace Haját Tahrír aš-Šám po náletu v důsledku otravy chemickou bojovou látkou zemřelo nejméně 87 lidí (některé zdroje uvádějí až 100),[1] mezi nimi i mnoho dětí,[2] a další nejméně čtyři stovky jich byly zraněny.[6] Podle zdravotníků, kteří v oblasti útoku působili, a očitých svědků byly při náletu použity dvě chemické látky, sarin a chlor.[7][8] Na místo byla vyslána skupina Organizace pro zákaz chemických zbraní, která měla vyšetřit, zda došlo k použití chemických zbraní.[9] Dle výsledku testů tří zabitých a 7 přeživších došla Organizace pro zákaz chemických zbraní k závěru, že k útoku byl použit sarin nebo sarinu podobná látka.[1]

Chemický útok v Chán Šajchúnu
Historické obdobíobčanská válka v Sýrii
Mrtví lidé87–100+[1][2]
Datum4. duben 2017
Místo Chán Šajchún, Sýrie
PachateléSyrské ozbrojené síly[3][4][5]
Použité zbraněsarin[1]
Souřadnice35°26′20″ s. š., 36°39′4″ v. d.
Chán Šajchún
Chán Šajchún, Sýrie

V září 2017 komise OSN pro vyšetřování válečných zločinů potvrdila, že za útok za použití bojového plynu sarin nese odpovědnost nálet letounu Suchoj Su-22 Syrských arabských vzdušných sil,[4] čímž došlo ke spáchání válečných zločinů použití chemických zbraní a úmyslného vedení útoků proti civilnímu obyvatelstvu a porušení Úmluvy o chemických zbraních. Následný nálet na město v 11.30 pak zahrnoval i útok syrského či ruského letectva kazetovou municí na nemocnici a sanitky, kde byla poskytována lékařská pomoc obětem chemického útoku, čímž byly spáchány válečné zločiny úmyslného útoku na chráněné objekty a úmyslného útoku vedeného proti zdravotnickým jednotkám a transportům.[10]

Možný viník a následky incidentu

Spojené státy a další západní státy z chemického útoku obvinily vládu Bašára Asada.[11][12] Podle britského ministra obrany Michaela Fallona nese vinu za chemický útok v Chán Šajchúnu a smrt civilistů Rusko, coby nejdůležitější stoupenec režimu syrského prezidenta Bašára Asada. Sýrie podle něho potřebuje takovou vládu, v níž Asad nebude hrát žádnou roli.[13] V odvetu za tento čin nařídil americký prezident Donald Trump raketový útok proti syrské letecké základně Šajrát, odkud údajně startovala syrská letadla k bombardování Chán Šajchúnu. Útok provedly 6. dubna 2017 torpédoborce USS Ross a USS Porter, které vypálily 59 střel s plochou dráhou letu Tomahawk.[14]

Podle syrské vlády[15] a Ruska prý pocházely chemikálie ze skladu povstalců, jenž po vládním náletu vybuchl.[16] Ti ale tuto variantu odmítli s tím, že žádnou z použitých látek nejsou schopni vyrobit.[17] Dle emeritního profesora Massachusettského technologického institutu Theodora Postola dostupné údaje ukazují na výbuch nastraženého zařízení.[18] Jeho tvrzení jsou rozšiřována ruskou státní televizní stanicí RT.[19] Postol nedisponuje vzděláním v oboru chemie a později vyšlo najevo, že svá tvrzení vztahující se k této oblasti převzal od proasadovské youtuberky Maram Susli.[20] Chán Šajchún v době útoku ovládali povstalci z koalice Tahrír aš-Šám (bývalá fronta an-Nusra),[21][22] jež sdružuje skupiny napojené na Al-Káidu.[23][24] Syrský prezident Bašár Asad prohlásil, že „chemický útok byl vykonstruován Západem pro ospravedlnění jeho útoku proti Sýrii.“[25] Komise OSN pro vyšetřování válečných zločinů ve své zprávě ze září 2017 uvedla, že tvrzení o skladu s chemikáliemi bylo vykonstruované a nebylo nijak podloženo.[10]

Ve středu 5. dubna se kvůli útoku sešla Rada bezpečnosti OSN.[26] Navrhovaná rezoluce S/2017/315, vypracovaná Spojenými státy, Francií a Británií, po syrském režimu požadovala, aby plně spolupracoval s mezinárodními vyšetřovateli. Zároveň hrozila sankcemi v případě potvrzení, že v Sýrii byly k útoku použity otravné látky.[16] Znění rezoluce však odmítlo Rusko, které je označilo za „nepřijatelné“ a „nezakládající se na věrohodných údajích“. Kvůli ruskému vetu nebyla rezoluce přijata.[6]

Odkazy

Reference

  1. Syria war: Sarin used in Khan Sheikhoun attack, OPCW says. BBC News [online]. 2017-04-20 [cit. 2014-04-20]. Dostupné online. (anglicly)
  2. GIBIŠ, Vojtěch. První jste si všimli podivného zápachu. Všude ležely umírající děti, líčí fotografové AFP. Lidovky.cz [online]. 2017-04-04. Dostupné online.
  3. NEBEHAY, Stephanie. Syrian government forces used chemical weapons more than two dozen times: U.N.. Reuters [online]. 2017-09-06 [cit. 2017-09-25]. Dostupné online.
  4. CHULOV, Martin. Syrian regime dropped sarin on rebel-held town in April, UN confirms. The Guardian. 6. září 2017. Dostupné online. (anglicky)
  5. Syria regime responsible for gas attack on rebel-held town, UN finds. The Guardian. 26. října 2017. Dostupné online. (anglicky)
  6. Rusko odmítá rezoluci Rady bezpečnosti OSN proti Sýrii. Prý se nezakládá na věrohodných údajích. Seznam Zprávy [online]. 2017-04-05 [cit. 2017-04-07]. Dostupné online.
  7. NOVÁK, Martin; ČTK. V Sýrii zabíjel sarin a chlór. Rusové odmítají rezoluci odsuzující chemický útok. Hospodářské noviny [online]. 2017-04-05. Dostupné online.
  8. Při chemickém útoku v Sýrii byl nasazen sarin. Turečtí patologové mají důkaz. EuroZprávy.cz. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-13.
  9. DEUTSCH, Anthony. Chemical weapons experts in Turkey to investigate; UK confirms sarin use [online]. Reuters, 2017-04-13 [cit. 2017-04-14]. Dostupné online. (anglicky)
  10. Report of the Independent International Commission of Inquiry on the Syrian Arab Republic [online]. Independent International Commission of Inquiry on the Syrian Arab Republic, 2018-09-06 [cit. 2018-11-29]. Dostupné online.
  11. V Sýrii zabíjely chemické zbraně. Všichni ukazují na Asada. Co s ním, ale neříkají. Novinky.cz [online]. 2017-04-06. Dostupné online.
  12. ČTK. Svět je v šoku z chemického útoku v Sýrii. Politici mluví o válečném zločinu. Novinky.cz [online]. 2017-04-04. Dostupné online.
  13. Británie viní Rusy: Mohou za každé úmrtí při toxickém náletu. tyden.cz [online]. 2017-04-09. Dostupné online.
  14. LAMOTHE, Dan; RYAN, Missy; GIBBONS-NEFF, Thomas. U.S. strikes Syrian military airfield in first direct assault on Bashar al-Assad’s government. Washington Post [online]. 2017-04-06 [cit. 2017-04-07]. Dostupné online. (anglicky)
  15. Asad se Trumpa nelekl, na město zasažené chemickým útokem posílá další letadla. Novinky.cz [online]. 2017-04-07 [cit. 2017-04-07]. Dostupné online.
  16. Rusko brání Asadův režim v OSN, svědkové viní z útoku ‚sarinem a chlórem‘ syrské letectvo. Lidovky.cz [online]. 2017-04-05 [cit. 2017-04-07]. Dostupné online.
  17. Žádnou tajnou továrnu na chemikálie v Idlibu nemáme, odmítli vzbouřenci tvrzení Rusů. Novinky.cz [online]. 2017-04-09. Dostupné online.
  18. http://www.osel.cz/9357-dukaz-pro-vojensky-uder-raketami-tomahawk.html - Důkaz pro vojenský úder raketami Tomahawk ?
  19. White House claims on Syria chemical attack ‘obviously false’ – MIT professor (VIDEO). Russia Today [online]. 2017-04-12, rev. 2017-04-14 [cit. 2017-04-21]. Dostupné online. (anglicky)
  20. ELLIS, Ella Grey. To Make Your Conspiracy Theory Legit, Just Find an 'Expert'. wired.com [online]. 2017-05-31 [cit. 2017-09-29]. Dostupné online. (anglicky)
  21. Syria chemical 'attack': Damascus attaches conditions to UN inquiry. BBC News [online]. 2017-04-06. Dostupné online. (anglicky)
  22. Death toll rises in Syria 'gas attack'. Deutsche Welle [online]. 2017-04-04. Dostupné online. (anglicky)
  23. ČTK. Syrští povstalci už přišli o naději na vítězství, domnívá se analytik. iDNES.cz [online]. 2017-02-01. Dostupné online.
  24. Tahrir al-Sham: Al-Qaeda's latest incarnation in Syria. BBC News [online]. 2017-02-28. Dostupné online. (anglicky)
  25. Syria chemical attack 'fabricated' - Assad [online]. BBC News, 2017-04-13 [cit. 2017-04-14]. Dostupné online. (anglicky)
  26. Rusko odmítlo v OSN rezoluci k útoku chemií v Sýrii. USA hovoří o možnosti zásahu. ČT24 [online]. 2017-04-05. Dostupné online.

Literatura

  • ROVENSKÝ, Dušan. Chemické zbraně v Sýrii: Kdo zaútočil na Chán Šajchún?. ATM. 2. 6. 2017, roč. 49, čís. 6, s. 14 až 17. ISSN 1802-4823.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.