Havlovice

Havlovice se prvně připomínají při prodeji vízmburského panství v letech 1516–1518, kdy Petr z Adršpachu a Dubé prodává Janu Špetlovi z Janovic a Náchoda Vízmburk s pustým hradem a poplužním dvorem, městečko Úpici, vesnici Radeč, Brusnici, Kyje, Slatinu, Havlovice, Rtyni, Bohuslavice, Bohdašín, Batňovice, Libňatov, Maršov, Svatoňovice, Suchovršice, Rubínovec, Studenec, městečko Kostelec, vsi Lhotu a Přibyslav, pusté vsi Sedloňovice, Petrovičky. Havlovice až do roku 1849 byly součástí náchodského panství. Po revolučních změnách do roku 1848 došlo ke zrušení panství a Havlovice byly začleněny do nového okresního hejtmanství Nové Město nad Metují. V letech 1855–1868 k okresu Náchod, v letech 1868–1876 znovu k okresu Nové Město nad Metují a do roku 1876 jsou součástí okresu Trutnov s výjimkou let 1938–1945, kdy patřily do okresu Náchod. Název obce Havlovice je odvozen pravděpodobně od jména jejího lokátora Havla a v průběhu staletí se příliš neměnil. Roku 1545 se připomínají Havlovice („Hawlowicze“) stejně jako roku 1654. V roce 1713 se uvádí název v poněmčelém tvaru „Hawlowitz“.

Podle prozatímního obecního zřízení z roku 1849 se Havlovice staly místní obcí se všemi jejími orgány. Obec v letech 1850 – 1855 spadala pod politický okres Nové Město nad Metují, poté do roku 1868 pod Náchod. Ještě v tomto roce se vrátila pod Nové Město nad Metují, od 1876 pak pod Trutnov. Soudně obec patřila do roku 1876 pod Náchod a poté pod Úpici. Po zrušení vrchnostenských úřadů roku 1850 zpracovali dva orgány, širší obecní výbor (od roku 1919 obecní zastupitelstvo), který ze svého středu volil obecní představenstvo (od roku 1919 obecní radu), které se skládalo ze starosty a alespoň dvou radních. První volby (představenstva) se konaly roku 1850. V Havlovicích několikrát “řádila“ epidemie cholery a úplavice. Nejvíce obětí si epidemie vybraly roku 1866, zejména kvůli epidemii pruské cholery. Tehdy se obci nevyhnula ani prusko-rakouská válka. Další pohromu pro Havlovice byla povodeň v noci většího rozsahu z 30. na 31. července 1897. Nikdo naštěstí nepřišel o život, ale byly zde značné materialové škody. Voda odnesla lávku, most nad hasičskou zbrojnicí, zásoby dřeva... atd. Výška vody ve škole byla 1 metr a 27 centimetrů od prahu hlavních dveří staré části budovy. 19. 6. 1849 se zde objevila velká povodeň. Byl poničen splav a podemleta dřevěná lávka. Od roku 1910 musela obec čelit snaze města Úpice, které chtělo část havlovického katastru na Sychrově. Spor se dostal až k zemské správní komisi, která roku 1914 rozhodla ve prospěch Havlovic. K žádné změně hranic tedy nedošlo. Od roku 1914 se Havlovičtí museli vypořádat s válečným režimem, který nastal po vypuknutí první světové války. Roku 1915 bylo odvedeno 182 mužů (což činilo 18% všech obyvatel). Jeden z občanů - Ladislav Dobeš v prvním roce války hned padl (1. 11. 1914). Ti, co se války nezúčastnili, museli čelit vysokým cenám a ještě se postarat o několik uprchlíků z Haliče.

• Základní škola Havlovice nad Úpou, Havlovice 38

• Mateřská škola Hastrmánek, Havlovice 38