Metuje

Metuje (německy Mettau) je řeka v Česku, v severovýchodních Čechách, levý přítok Labe. Je 77,2 km dlouhá. Povodí má rozlohu 607,6 km² a malou částí zasahuje i do Polska v tzv. Českém koutku v západním Kladsku.

Metuje
Metuje v Pekle
Základní informace
Délka toku77,2 km
Plocha povodí607,6 km²
Průměrný průtok6,08 m³/s
SvětadílEvropa
Hydrologické pořadí1-01-03-001
Pramen
Broumovská vrchovina
50°36′29,31″ s. š., 16°4′52,32″ v. d.
okolo 630 m n. m.
Ústí
do Labe
50°20′17,6″ s. š., 15°55′5,4″ v. d.
248 m n. m.
Protéká
Česko Česko (Královéhradecký kraj – Teplice nad Metují, Hronov, Velké Poříčí, Náchod, Nové Město nad Metují, Jaroměř)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe
Geodata
OpenStreetMapOSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Původ jména

Metuje (původně nazývaná Medhuje, podoba Metuje byla lidovou výslovností) má (na rozdíl od lidové etymologie "med tu je") jméno původu praevropského: jeho základem je indoevropský kořen *medh- „prostřední“ (rozuměj prostřední řeka mezi Úpou a Orlicí) - srov. lat. medius "střední" a litevské říční jméno Meduja. První doklad jména pochází z 12. stol. (1186 super Methugiam).[1]

Průběh toku

Pramení v nadmořské výšce okolo 630 m v Broumovské vrchovině u Hodkovic, západně od Adršpašských skal. Na horním a středním toku vytváří hluboce zaříznutá údolí (rezervace Peklo). Z významnějších obcí leží na této řece Teplice nad Metují, Hronov, Náchod a Nové Město nad Metují. V Jaroměři ve výšce 248 m, v nejsevernějším výběžku Pardubické kotliny, ústí do Labe a v něm jsou její vody odváděny do Severního moře.

Využití

Tok Metuje je pstruhovou vodou od revíru Peklo k pramenům. Vodácky využívaný je úsek Teplice nad Metují po ústí Olešenky (41 km, obtížnost WW I), odtud po most nad Novým Městem n. M. (4 km, obtížnost WW III) a odtud po ústí (23,4 km, obtížnost WW I).[2]

Větší přítoky
Řeka v Hronově
Metuje v Náchodě

Ochrana přírody
Most přes Metuji mezi Městcem a Slavětínem

Celý horní tok Metuje od pramene po Hronov protéká CHKO Broumovsko, první přítoky řeka sbírá ve skalním městě a národní přírodní rezervaci Adršpašsko-teplické skály. Na středním toku tvoří hluboké údolí Metuje podstatnou část přírodní rezervace Peklo u Nového Města nad Metují. V údolní nivě před samým soutokem s Labem u Josefova se nachází přírodní památka Stará Metuje, která kopíruje meandrující tok stejnojmenného ramene řeky. Mezi oběma říčními rameny se nachází nestátní ptačí park Josefovské louky.

Vodní režim

Průměrný průtok Metuje u ústí činí 6,08 m³/s.[20]

Průměrné dlouhodobé měsíční průtoky Metuje (m³/s) ve stanici Jaroměř:[21]

Průměrné měsíční průtoky Metuje (m³/s) ve stanici Jaroměř v roce 2014:[21]

Hlásné profily:[22][23][24]

místo říční km plocha povodí průměrný průtok (Qa) stoletá voda (Q100)
Maršov nad Metují 57,30 94,68 km² 1,03 m³/s 63,3 m³/s
Hronov 45,70 248,59 km² 2,77 m³/s 114,0 m³/s
Krčín 17,30 498,80 km² 5,33 m³/s 167,0 m³/s

Odkazy

Poznámky
  1. Společné ústí Černčického potoka a Mlýnského náhonu (ID vodního toku 101930000100)

Reference
  1. LUTTERER, Ivan; MAJTÁN, Milan; ŠRÁMEK, Rudolf. Zeměpisná jména Československa. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1982. 376 s. S. 195.
  2. VLČEK, Vladimír (ed.). Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. 1. vyd. Praha: Academia, 1984. 316 s. S. 175.
  3. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 14) [online]. [cit. 2015-11-15]. Dostupné online.
  4. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 15) [online]. [cit. 2015-11-15]. Dostupné online.
  5. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 22) [online]. [cit. 2015-11-15]. Dostupné online.
  6. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 23) [online]. [cit. 2015-11-15]. Dostupné online.
  7. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 24) [online]. [cit. 2015-11-15]. Dostupné online.
  8. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 25) [online]. [cit. 2015-11-15]. Dostupné online.
  9. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 20) [online]. [cit. 2015-11-15]. Dostupné online.
  10. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 21) [online]. [cit. 2015-11-15]. Dostupné online.
  11. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 31) [online]. [cit. 2015-11-15]. Dostupné online.
  12. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 26) [online]. [cit. 2015-11-15]. Dostupné online.
  13. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 27) [online]. [cit. 2015-11-15]. Dostupné online.
  14. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 29) [online]. [cit. 2015-11-15]. Dostupné online.
  15. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 28) [online]. [cit. 2015-11-15]. Dostupné online.
  16. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 30) [online]. [cit. 2015-11-15]. Dostupné online.
  17. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 31) [online]. [cit. 2015-11-15]. Dostupné online.
  18. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 25) [online]. [cit. 2015-11-15]. Dostupné online.
  19. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 21) [online]. [cit. 2015-11-15]. Dostupné online.
  20. HEIS VÚV T. G. M. – Vodohospodářský věstník 2010 (str. 32) [online]. [cit. 2015-04-08]. Dostupné online.
  21. Povodí Labe – Zpráva o hodnocení množství povrchových vod (str. 80) [online]. [cit. 2015-10-16]. Dostupné online.
  22. Evidenční list hlásného profilu stanice Maršov nad Metují [online]. [cit. 2015-04-08]. Dostupné online.
  23. Evidenční list hlásného profilu stanice Hronov [online]. [cit. 2015-04-08]. Dostupné online.
  24. Evidenční list hlásného profilu stanice Krčín [online]. [cit. 2014-04-08]. Dostupné online.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.