Orlická tabule

Řeka Úpa u Jaroměře

Orlice mezi Svinarami a Svinárkami

Území celku se rozkládá zhruba mezi sídly Dvůr Králové nad Labem (na severozápadě), Náchod (na severovýchodě), Žamberk (na východě), Vysoké Mýto (na jihu), Holice (na jihozápadě) a Opatovice nad Labem (na západě). Uvnitř celku leží města Choceň, Dobruška, Kostelec nad Orlicí, Týniště nad Orlicí, Třebechovice pod Orebem, Česká Skalice, částečně krajské město Hradec Králové a okresní město Rychnov nad Kněžnou, dále města Nové Město nad Metují a Jaroměř.

Je to plochá pahorkatina převážně v povodí Orlice, Úpy a Metuje, ležící na slínovcích, jílovcích a spongilitech svrchní křídy, s pleistocenními říčními a eolickými (větrnými) sedimenty. Je zde slabě rozčleněný akumulační, erozně akumulační a erozně denudační povrch pleistocenních říčních teras a údolních niv Úpy, Metuje, Orlice a přítoků, strukturně denudačních plošin a plochých hřbetů v oblasti křídových antiklinál a synklinál.[1]

Celek Orlická tabule (dle značení Jaromíra Demka VIC–2) se geomorfologicky člení na dva podcelky: Úpsko-metujská tabule (VIC–2A) na severu a Třebechovická tabule (VIC–2B) na jihu.

Tabule sousedí s celky Východolabská tabule na západě, Svitavská pahorkatina na jihu, Jičínská pahorkatina a Krkonošské podhůří na severu a Podorlická pahorkatina na východě.[1]

Kompletní geomorfologické členění Orlické tabule uvádí následující tabulka:

Letecký pohled na část přehrady Rozkoš

Přírodní rezervace Hemže-Mýtkov

Nejvyšším bodem Orlické tabule je U Rozhledny (451 m n. m.).

V tabulce jsou uvedeny vrcholy s výškou nad 300 m n. m.

• Geomorfologické členění Česka
• Seznam geomorfologických celků v Česku