Znečištění ovzduší v Česku

Dva z provozů Liberty Ostrava: ocelárna (vlevo) a energetika (vpravo)

Oblast Ostravy a okolí (50 km) je nejvíce znečištěnou oblastí nejen v ČR.[5][6] Pravidelně zde dochází k překračování limitu pro polétavý prach (PM₁₀) a další znečišťující látky.

Největším producentem znečištění na Ostravsku byla společnost Liberty[7] (známější jako provoz Nová huť dřívějšího vlastníka ArcelorMittal), která produkuje velké množství pevných částic PM₁₀ a benzopyrenu. Polsko si údajně při svém vstupu do Evropské unie vyjednalo měkčí limity pro znečištění.[8] Na znečištění se při smogových situacích v největší míře podílí podle Ministerstva životního prostředí pravděpodobně polská strana.^[zdroj?!] V Moravskoslezském kraji je osm hlavních průmyslových zdrojů znečištění, v Polsku za hranicemi ČR jich je dvaadvacet.[9][10] Tuto teorii ovšem vyvrací nejnovější vědecké studie.[11] Další zdroj podílející se na znečištění je doprava, která znovu rozvíří usazený polétavý prach a emise z ní přispívají ke vzniku přízemního ozonu v letních měsících.^[zdroj?]

Elektrárny Prunéřov patřily mezi největší znečišťovatele ovzduší v 80. letech, ale i dnes

Zdrojem znečištění je povrchová těžba hnědého uhlí a jeho spalování v uhelných elektrárnách.[12] V kraji se nachází 4 činné velkolomy – Lom Bílina, Lom ČSA, Lom Nástup – Tušimice a Lom Vršany. Plocha lomů, kde se provádí těžba uhlí, je velká a z nezpevněných povrchů je odnášen prach. V kraji se nachází 5 uhelných elektráren – Prunéřov, Tušimice, Počerady, Ledvice a Komořany. Dalším znečišťovatelem jsou chemičky Unipetrol Litvínov, kde se provádí rafinace ropy, a Lovochemie Lovosice.

Hlavním zdrojem znečištění je zde především doprava. Jsou zde vysoké hodnoty znečištění polétavým prachem. Nejhůře je na tom Starý Spořilov, oblast mezi Spořilovskou spojkou, Jižní spojkou a magistrálou [13]

Ostrava patří mezi nejznečištěnější oblasti ČR

Podle Státního zdravotního ústavu byly v roce 2005 v České republice měřeny koncentrace benzo[a]pyrenu na 21 monitorovacích stanicích. Cílový imisní limit pro benzo[a]pyren v zevním ovzduší činí 1 ng·m⁻³ a byl překročen na 80 % měřicích stanic – v Praze, Brně, Olomouci, Hradci Králové, Plzni, Ústí nad Labem, Liberci, Mostě, Teplicích a na Kladně. Pozaďová hodnota benzo[a]pyrenu byla 0,6 ng·m⁻³.[19]

Podle výzkumu prováděného společnou laboratoří Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR a Zdravotního ústavu Středočeského kraje na vzorku 23 městských strážníků v Karviné bylo v jimi vdechovaném vzduchu naměřeno 6,6 ng·m⁻³ benzo[a]pyrenu. U strážníků v Praze bylo naměřeno 0,8 ng·m⁻³.[20]

Znečištění ovzduší benzenem je monitorováno na 21 měřících stanicích. Platný limit činí 5 μg·m⁻³ v ročním průměru a v roce 2005 byl překročen na 3 stanicích v Ostravě a na jedné v Praze. Nejvyšší roční průměr v Ostravě činil 10,26 μg·m⁻³, v Praze 2 v Legerově ulici 5,3 μg·m⁻³. Asi 9,3 % obyvatel monitorovaných oblastí žije v prostředí, kde znečištění překračuje platný limit.[19]

Legerova ulice v Praze – extrémní znečištění je způsobeno provozem na severojižní magistrále

V roce 2007 bylo přízemnímu ozonu vystaveno 85 % obyvatel. V roce 2006 to bylo o 6 % méně, v roce 2005 bylo fotochemickému smogu vystaveno 85 % lidí v ČR.[21]

Oxid siřičitý byl hlavním problémem kvality ovzduší před rokem 1989, když byl zodpovědný za vznik kyselých dešťů, jež podílely na zničení lesů např. Jizerských a Krušných horách. Mezi lety 1990 až 2006 došlo k poklesu emisí SO₂ téměř o 90 % v důsledku instalací odsiřovacích zařízení. V posledních letech stoupají emise SO₂ z malých zdrojů.[22]

V roce 2005 tzv. pozaďová hladina oxidu uhelnatého v České republice nepřekročila 300 μg·m⁻³. V částech Prahy zatížených dopravou nepřekračovala celoroční průměrná koncentrace 700 μg·m⁻³.[23]

Dlouhodobě má Česká republika velmi vysoké měrné emise oxidu uhličitého skleníkových plynů, patřící mezi nejvyšší mezi členskými státy Evropské unie. Agregované emise v Česku mezi lety 2005 až 2007 stoupaly, a to zejména v důsledku významného růstu emisí z dopravy, které v roce 2007 tvořily přes 13 % celkových emisí, zatímco v roce 1990 nedosahovaly ani 5 %. Nedaří se tak plnit cíl Státní politiky životního prostředí ČR ke snižování emisí skleníkových plynů.[24]

Vdechování prachových částic může způsobit onemocnění rakovinou plic

Znečištění prachovými částicemi v současností patří k hlavním problémům kvality ovzduší v České republice. Představují významné riziko pro lidské zdraví a pocházejí hlavně ze spalovacích procesů v energetice, vytápění domácností (lokální topeniště) a v dopravě. Ta kromě přímých exhalací způsobuje i víření již usazených částic do ovzduší.[25]

V rámci projektu Clear Air For Europe provedla holandská Agentura pro hodnocení životního prostředí porovnání čistoty ovzduší asi 30 velkých evropských měst a z hlediska znečištění ovzduší prachem vyhodnotila jako nejhorší situaci v Praze.[26]

V ČR je určen limit pro znečištění ovzduší pevnými částicemi (polétavý prach). Limit je 50 µg/m³.[27] Překročení toto limitu je tolerováno max. 35 dní v roce. Na některých místech ČR, jako je Ostravsko, je limit překračován i přes 100 dní v roce.[28]

Znečištění toluenem monitorované Státním zdravotním ústavem prokázalo v roce 2005 nejvyšší roční v Ústí nad Labem (13,3 μg·m⁻³) a v Praze 2 v Legerově ulici (10,87 μg·m⁻³). Na ostatních místech se znečištění pohybovalo mezi 0,66 až 7,37 μg·m⁻³.[29]

• Symon, K., Bencko, V. a kol.: Znečištění ovzduší a zdraví, Avicenum Praha, 1988

• Znečištění ovzduší
• Kyselé deště
• Životní prostředí v Česku
• Výfukové plyny

• Ochrana ovzduší na webu Ministerstva životního prostředí ČR
• Miroslav Šuta: Český vzduch? Jeden z nejšpinavějších v Evropě, respekt.cz, 14. listopadu 2007
• MŽP ČR: Národní program snižování emisí verze schválená na jednání vlády České republiky 11. června 2007
• Český hydrometeorologický ústav: Informace o kvalitě ovzduší v ČR
• Český klub skeptiků Sisyfos: Vliv znečištění ovzduší na zdraví obyvatel – Program Teplice
• Aktuální kvalita a znečištění ovzduší v ČR

• Znečištění ovzduší, pořad cyklu Nedej se, Česká televize, 19. prosince 2006
• Intolerance – Když vzduch zabíjí (Ostravsko)