Zikmund Děčínský z Vartenberka

Zikmund Děčínský z Vartenberka († 1439?) byl český šlechtic z rodu pánů z Vartenberka. Během svého života významně, i když ne vždy legálně, rozšířil vartenberské panství v severozápadních Čechách. Bojoval se všemi svými sousedy a zejména s lužickým Šestiměstím. Na počátku husitských válek stál na straně krále Zikmunda. Roku 1426 přestoupil na stranu husitů, ale po bitvě u Lipan patřil k umírněné šlechtě a bojoval proti radikálním husitům. Po korunovaci krále Albrechta Habsburského byl obviněn ze zrady, a zemřel ve vězení na hradě v Jindřichově Hradci.

Zikmund Děčínský z Vartenberka
Erb pánů z Vartenberka
Narození14. století
Úmrtí1439
Jindřichův Hradec
ChoťAnežka ze Šternberka
Markéta z Kekeřic
DětiJindřich z Vartenberka
Jan VI. z Vartenberka
RodičeJan IV. Děčínský z Vartenberka
Markéta z Donína
RodVartenberkové
PříbuzníJan V. Děčínský z Vartenberka[1] (sourozenec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rodina

Zikmundovými rodiči byli Jan IV. Děčínský z Vartenberka a nejspíše jeho první manželka Markéta z Donína. Měl mladšího bratra Jana V. Děčínského z Vartenberka a snad také nevlastního bratra Jana Blankenštejna.[2] Oženil se s Markétou z Kekeřic, se kterou měl syny Jana a Jindřicha. Po manželčině smrti se podruhé oženil s Anežkou ze Šternberka, vdovou po Jindřichu Hlaváčovi z Dubé.[3]

Život

Zámek Děčín
Zřícenina hradu Varta, který Zikmund po smrti svého otce vyplatil ze zástavy[2]
Ze Zikmundem založeného hradu Panna se dochovaly jen nevýrazné fragmenty opevnění

Z úřadů zastával funkci u zemského soudu, ve kterém zasedal v letech 1409–1416.[2] Ačkoliv pro to neexistují žádné doklady, zastával podle Františka Palackého v letech 1415–1436 úřad nejvyššího číšníka. Pokud jej skutečně vykonával, bylo tomu tak spíše v letech 1433–1438.[4]

Roku 1416 se Zikmund podílel na jakýchsi loupežích, a byl obviněn z rušení zemského míru. Vojsko krále Václava IV. ze stejného důvodu dobylo hrad Blansko a Zikmund v téže době přišel o svůj Vrabinec. Král potom oba hrady zastavil svým stoupencům.[2]

Na počátku husitských válek v roce 1420 tvořila Zikmundova družina část posádky Pražského hradu. Dne 17. dubna byli Zikmund a jeho příbuzný Jan Chudoba z Ralska zajati Čeňkem z Vartenberka, který je přijel na hrad navštívit, a o několik týdnů později je vydal pražanům. Oba zajatci byli brzy propuštěni.[2]

Roku 1421 Zikmundovy oddíly podpořily katolické vojsko, které zatlačilo husity od obléhaného Mostu a koncem léta téhož roku neúspěšně obléhaly nově založený hrad Kalich husitského hejtmana Jana Žižky. Zikmund ve stejné době založil hrad Panna a o něco později nejspíše také hrad Litýš. Neúspěšný byl Zikmundův útok na husitské Litoměřice roku 1422. Naopak hned v roce 1423 husité dobyli Pannu a vypálili Děčín, kde se ubránil jen tamní hrad.[5]

Pravděpodobně krátce před bitvou u Ústí Zikmund přešel na stranu husitů. Zřejmě ho k tomu donutila tíseň, protože jeho žádosti o pomoc z Lužice nebyly vyslyšeny.[6] Vzápětí po bitvě jeho vojsko považované za spojence obsadilo hrad Blansko, ale samotného Zikmunda o něco později zajal jeho katolický příbuzný Jan Chudoba z Ralska. Uvěznil ho na Ralsku, ale nejpozději na jaře roku 1427 byl Zikmund propuštěn. S Janem Smiřickým ze Smiřic a Zajíci z Hazmburka poté roku 1428 bojoval proti radikálnímu pražskému svazu. Jejich vojsko dobylo hrad Kamýk a po porážce pražanů v bitvě u Budyně nad Ohří Zikmund samostatně dobyl Úštěk husitského hejtmana Václava Cardy z Petrovic, který byl v bitvě zajat.[7]

Ještě roku 1428 Zikmund koupil hrad Falkenštejn s Chřibskou a Kamenicí, nad kterou nechal založit hrad kamenický hrad jako náhradu za Fredevald, který patřil Jitce z Hazmburka.[7]

Roku 1433 v Žitavě potupným způsobem popravili Jana mladšího z Ralska viněného z neúspěšného útoku na Grabštejn, což vedlo jeho příbuzné Vartenberky k zahájení desetileté války proti Šestiměstí. V čele rodu stál Zikmund Děčínský.[8] Přestože byl zdatným válečníkem, nebylo v jeho silách postavit dostatečně velké vojsko, které by Lužici porazilo, a proto se Zikmund uchýlil především k rychlým nájezdům, přepadům a plenění nepřátelského území.[9]

Bitvy u Lipan se Zikmund nezúčastnil a po ní se podílel na ničení posádek husitských radikálů. Získal Českou Lípu, Milčany a roku 1435 dobyl spolu s lužickými oddíly Grabštejn.[10] Jeho válka s Lužicí však dále trvala a její vojsko oblehlo Zikmundovy hrady Arnstein a Děčín. Aby zabránil jejich dobytí, uzavřel Zikmund se svými nepřáteli příměří. Uvolněné vojáky využil k obležení a dobytí Panny a nejspíše i Kalichu na býčkovickém panství. Podle císaře Zikmunda však postupoval pomalu, a proto mu císař býčkovické panství odebral a přenechal je Heníkovi z Valdštejna a Skal, který patřil mezi nepřátele Zikmunda z Vartenberka.[11] Po kořistné výpravě na saské území byl roku 1437 na oplátku dobyt Zikmundův hrad Arnstein.[12]

Roku 1438 byl Zikmund Děčínský přítomen korunovaci krále Albrechta Habsburského a zúčastnil se tažení proti Táboru. Přesto byl obviněn z plánování královy vraždy, a král ho nechal zajmout a uvrhnout do vězení. Není známo, kdo pravděpodobně křivé obvinění vznesl, ale mohl to být někdo z řady Zikmundových soupeřů a nepřátel – Šestiměstí, Jan Smiřický nebo Jakoubek z Vřesovic. Zikmundovým věznitelem se stal Menhart II. z Hradce, který ho nechal zavřít ve věži jindřichohradeckého hradu. Vartenberkové v té době ustali s vojenskými akcemi, protože doufali v Zikmundovo propuštění. Brzy na jaře roku 1439 prudce zaútočili na přívržence krále Albrechta, a proto se předpokládá, že Zikmund předtím ve vězení zemřel.[12] Písemná zpráva o jeho smrti pochází až ze září roku 1439.[9]

Odkazy

Reference

  1. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. 1984.
  2. LEHKÝ, Ivan; SÝKORA, Milan. Kalich a Panna. Hrady Jana Žižky. Most: Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech, 2016. 316 s. ISBN 978-80-86531-17-5. S. 265. Dále jen Lehký, Sýkora 2016.
  3. Lehký, Sýkora 2016, s. 268
  4. KASÍK, Stanislav. Nejvyšší číšník Království českého v rodě pánů z Vartenberka. In: Heraldická ročenka 1999–2000. Praha: Heraldická společnost v Praze, 2000. Dostupné online. S. 58–71.
  5. Lehký, Sýkora 2016, s. 266
  6. Lehký, Sýkora 2016, s. 267
  7. Lehký, Sýkora 2016, s. 268
  8. Lehký, Sýkora 2016, s. 269
  9. Lehký, Sýkora 2016, s. 273
  10. Lehký, Sýkora 2016, s. 270
  11. Lehký, Sýkora 2016, s. 271
  12. Lehký, Sýkora 2016, s. 272

Literatura

  • SÝKORA, Milan; LEHKÝ, Ivan. Kalich a Panna. Hrady Jana Žižky. Most: Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech, 2018. 316 s. ISBN 978-80-86531-17-5. S. 265–273.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.